Dekan (angl.decan) je označení 10denní časové periody používané Egypťany. Rok dělili na 36 dekád-dekanů. Heliaktickým východem určité hvězdy či souhvězdí začínala určitá dekáda. Egypťané si v tabulce dekanů mohli najít hvězdu právě vycházejí nad obzorem (těsně před východem slunce) a zjistit odpovídající dekan. Každý dekan bylo možné pozorovat nad horizontem 10 dnů, než jej vystřídal další. Každou noc vycházel konkrétní dekan o 40 minut později než v noci předchozí. Teoreticky stačilo na sledování času 18 dekanů (12 hodin času), v praxi jich bylo používáno jen 12.[17]
Podle Joann Conman[7] 36 figur reprezentuje duše 36 dekanových hvězd. Každá koresponduje s jedním 10-denním egyptským týdnem. Egypťané používali 36 jasných hvězd. Hvězda, která vycházela na východě po západu Slunce, udávala počátek týdne. Každých 10 dní byla vystřídána novou vycházející hvězdou. Prstenec dekanů obklopující zodiak demonstruje soulad mezi hvězdami dekanů a řeckým astrologickým zodiakem. Egypťané znali několik různých seznamů dekanů. Ty z Dendery patří do skupiny , kterou O.Neugebauer a R.A.Parker nazývají skupinou Tanis[11] [16]. Tyto dekany se poprvé začínají objevovat zhruba od roku 664 př.n.l. Většina denderských dekanů však pochází až z pozdějšího období (po roce 333 př.n.l.). Tři dekany se v Dendeře objevují poprvé.[7] Podrobný popis všech 36 dekanů zvěrokruhu uvádí Joann Conman na adrese home.maine.rr.com/imyunnut/Den.Round.html . V Dendeře jsou dekany popsány jako:
|
![]() |
Jupiter Postava se sokolí hlavou. Hor-up-Sheta Horus-který-odhaluje-tajemství.[7] Umístěn mezi Rakem a Blíženci. V Raku je hypsóma Jupitera. |
![]() |
Merkur Postava s hvězdou nad hlavou. Umístěn mezi Pannou a Rakem. V Panně je hypsóma Merkura. |
![]() |
Saturn Postava s býčí hlavou. Hor-ka Horus-býk[7] Umístěn mezi Váhami a Pannou. Ve Vahách je hypsóma Saturnu. |
![]() |
Mars Postava se sokolí hlavou. Hvězda nad hlavou. Hor-desher-Sheta Horus-rudý.[7] Umístěn nad Kozorohem. V Kozorohu je hypsóma Marsu. |
![]() |
Venuše Dvouhlavá postava.nesoucí bílou korunu Horního Egypta a červenou korunu Dolního Egypta. Pa-netjer-Dua Ranní hvězda.[7] Umístěna mezi Rybami a Vodnářem. V Rybách je hypsóma Venuše. |
![]() |
Sirius Kráva ležící na bárce. Hvězda mezi rohy. J.Conmanová řadí symbol krávy mezi hvězdy (Sírius). Sírius však může být pouze hvězdou mezi rohy. Kráva pak podle Julie Gillentinové[14] znázorňuje celé souhvězdí Velkého psa (Canis Major). |
![]() |
Arctur Postava s býčí hlavou drží motyku. |
![]() |
Deneb Postava stojící nad husou, drží žezlo. Podle Darresyho může pták znázorňovat labuť. |
![]() |
Horus Bůh Horus je
umístěn nad prvním dekanem. Nese podobu sokola s dvojitou
korunou. Podle C.Trevisana[15] tento symbol představuje osu chrámu. |
|
![]() |
Satet Bohyně označovaná Řeky jako Satis či Héra. Spojována se Síriem, každoročními záplavami Nilu a jižním okrajem Egypta. |
|
![]() |
Anuket Bohyně označovaná Řeky jako Anukis či Hestia. Matka bohyně Satet, jedna ze tří žen boha Khnum. Sedící postava drží dva džbánky na vodu. Na hlavě tiára z rudých papouščích per, která je často doložena v Sudánu a jižních oblastech Egypta. Bůh Khnum a jeho partnerky Anuket a Satet představují Velkou Triádu z Elefantíny. Triáda bohů je ochránkyní Nilu, odpovědna za konec každoročních záplav Nilu. Pozice obou bohyní koresponduje s hvězdami dekanu, které vycházejí před východem Slunce během záplav. |
|
![]() |
Asyut či Isis
Sedící žena drží dítě. Podle Daressyho se jedná o bohyni Asyut, podle Brugsche je to Isis držící malého Hora. |
|
![]() |
Meškenet Postava hrocha s lidskou hlavou a korunou Horního Egypta. Podle Daressyho jde o bohyni Meškenet, ochránkyně dětí přicházejících na svět. |
|
![]() |
Anti Postava roztíná chřtán antilopy. Bůh Anti byl obviněn z toho, že sťal hlavu bohyni Hathóře. Za trest byl zaživa stáhnut z kůže. Jeho maso bylo zlaté a kosti stříbrné. Často je spojován se stříbrem. Jeho figura je umístěna nad dekanem Seret, jehož kovem je stříbro. |
|
![]() |
Pod postavou boha Anti je bezhlavé zvíře s lidskými končetinami.Může se jednat o kůži boha Antiho. Podle Brugsche nazývali Egypťané znamení Kozoroha "Kůže", což odpovídá blízkosti obou symbolů na zodiaku. |
![]() |
Hroch - Drak Postava Hrocha (Hippo) představuje pravděpodobně souhvězdí Draka. Hroch drží kotevní kůl. Motiv hrocha je zobrazen v Textech pyramid Starého Království (2 450 př.n.l.). Patří k astrálním symbolům Egypťanů. [7] |
![]() |
Přední noha - Velká medvědice Přední zvířecí noha (Foreleg) s jehněčí či lví kadeří. Může představovat souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Motiv je zobrazen v Textech pyramid Starého Království (2 450 př.n.l.) . Patří k astrálním symbolům Egypťanů. [7] |
![]() |
Orion Kráčející muž drží berlu. Na hlavě bílá koruna Dolního Egypta.[7] Orion je následován ptákem. Může se
jednat o symbol souhvězdí Zajíce (Lepus). |
![]() |
Pavián Opice se sokolem,
který nese dvojitou korunu. Zády se opírá o gazelu. |
![]() |
Kentaur - Centaurus ? Velká postava lva s předními tlapami ve vodě. Umístění může odpovídat souhvězdí Kentaura. Podle Daressyho jde o symbol boha Amuna. Dekany související s Amunem jsou však v jiné části zodiaku. [7] Neugebauer a Parker spekulují o spojitosti s některým z bohů
hodinových hvězd. na zodiaku se však jiní hodinová božstva
nevyskytují. [7] |
![]() |
Nehebkau ? Postava se sokolí hlavou sedící na loďce. Nad hlavou je sluneční disk. Drží berlu. Snad jde o boha Nehebkau, pána dekanů. [7] |
![]() |
Nil ? Postava v kruhu
drží vepře za ocas. Měsíc ? Podle C.Trevisana[15] však tento symbol představuje Měsíc. |
![]() |
Algol ? Oko v disku.
Symboly oka představovaly v Egyptě mnoho věcí. Horovo oko bylo
používáno jako symbol oddanosti, zmrtvýchvstání i jako amulet
proti uřknutí. [3] Pozice Oka , severně od Ryb a východně od Berana, napovídá, že se může jednat o symbol démonické hvězdy Algol. Hvězda, hlava Medúzy, byla v arabské kultuře známa jako Ras al-Ghúl, hlava démona či obra. Hlava Gorgony v Řecku mohla mít podobný význam, jako Horovo oko v Egyptě.[7] Měsíc ? Podle C.Trevisana[15] tento symbol představuje Měsíc. Podle É.Aubourga pozice symbolů planet na stropě vyznačují postavení planet v roce výstavby chrámu (51 př.n.l.). Oko v kruhu tedy může představovat zatmění v tomto roce. Toto tvrzení však nesouhlasí s tím, že planety jsou všechny zaznamenány v pozici jejich povýšení (exaltace, hypsómy). [12] |
![]() |
Slunce a Měsíc ? Postava se lví hlavou nesoucí berlu stojí pod Beranem. V Egyptě bylo Slunce spojeno se lvy již od pre-dynastických dob. Postava je přímo pod znamením Berana, kde je hypsóma Slunce.[7] A Slunce začínalo v Babylónii i Egyptě svou roční pouť zodiakem právě v Beranovi. Nový rok začínal ve dni (či blízko dne) jarní rovnodennosti. Druhá postava s lidskou hlavou také drží berlu a stojí
nejblíže k Býkovi. S Býkem je spojován Měsíc. V Býku je hypsóma
Měsíce. Měsíc byl v Egyptě
vždy mužským bohem. Jiní badatelé za Slunce a Měsíc prohlašují jiné symboly.[15] |
![]() |
Aldebaran ? Mužská postava nad Býkem drží něco neidentifikovaného. Může být identický s mužem držícím hada v pravoúhlém zodiaku. na pravoúhlém zodiaku drží hada. Zde drží snad býčí hlavu. Snad se jedná o hvězdu Aldebaran. [7] |
![]() |
Velká medvědice ? Šakal stojící na pluhu v centru zodiaku. Snad představuje babylonskou lišku spojenou se souhvězdím Velké medvědice. Také může existovat vazba na babylonského vlka (aplha Trianguli), který byl spojen s orbou. Vlk byl tvořen částí hvězd dnešního Trojúhelníku (Trianguli) a Andromedy (Andromedae). [7] [13] Může se jednat o slovní hříčku znamenající "orající hvězda", což ukazuje opět na Velkou medvědici. Může existovat i vazba na Otvírače cest - Wepwawet, tedy označení vchodu do nebes, který v Egyptě ležel na severu. Na čtvercovém zodiaku leží šakal mezi Váhami a Štírem, což odpovídá malému šakalovi umístěnému nad Harpokratésem (Váhy) kruhového zodiaku.[7]
Malá medvědice ? |
Nebeský disk je podpírán bohyněmi čtyř světových stran a osmi bohy se sokolí hlavou.[7]
Čtyři ženské postavy představují podle Grahama Hancocka nosiče nebes. Podpírají nebeskou klenbu ve znameních:[1]
Býk Lev Štír Vodnář |
Podle M.G.Daressyho existuje vazba mezi symboly na denderském zodiaku a egytskými městskými čtvrtěmi či okresy (angl.nomes). Symboly okresů a postavy reprezentující bohy uctívané v okresech jsou znázorněny na zodiaku. Posloupnost okresů odpovídá řazení na zodiaku. Egypťané se snažili zajistit shodu mezi nebesy a uspořádáním země, mezi souhvězdími a egyptskými městskými čtvrtěmi.[8]
Slovenský badatel Pavel Smutný tvrdí, že na středové části Denderského zvěrokruhu jsou zobrazena cirkumpolární souhvězdí jižní oblohy. Tato souhvězdí obklopují jižní nebeský pól a ze severní polokoule, a tedy také z Dendery, nejsou viditelná. Do denderské mapě je prý zakódována i dráha 10.planety. [6]
Stěny chrámu jsou pokryty dalšími reliéfy, které zobrazují symbolické uspořádání nebeských symbolů, v čele s dvanácti známými konstelacemi zvěrokruhu a bohem-hvězdou "Usirem, pánem Dvojitosti... Orionem, který stojí na svých Dvou zemích a pluje před hvězdami oblohy".[4]
Pokračování - Dendera - co ukazuje kruhový zodiak
[1] | Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998,
Columbus 2003 |
[2] | Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill
(Hamletův mlýn) |
[3] | Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM |
[4] | R. O. Faulkner. The Ancient Egyptian Coffin Texts,
Aris and Phillips. Warminster 1994, sv. I, s. 179-80. citováno G.Hancockem[1]str.47 |
[5] | Éric Aubourg. The Zodiac of Dendera. www.ifao.egnet.net/doc/Publications/DocNouvPub/Periodiques/BIFAO_95.htm |
[6] | Pavel Smutný. Tajomstvá Denderského zverokruhu. mujweb.cz/veda/senmut |
[7] | Joann Conman. 2002. The Round Zodiac Ceiling of the
Temple of Hathor at Denderah.
home.maine.rr.com/imyunnut/Den.Round.html
|
[8] | Daressy, M. Georges. "L'Égypt Céleste,"
Bulletin de l´Institut Francais d´Archéologie Orientale, Cairo, Volume
12, 1915, 1-34 citováno J.Conman [7] |
[9] | Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992.
Bohové,
Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999 |
[10] | Kákosy, L. Decans in Late Egyptian Religions.
Oikumene, Vol.3 1982, 179 citováno J.Conmanovou [7] |
[11] | Neugebauer, Otto a Richard A. Parker.
Egyptian
Astronomical Texts Vol. ///(Brown University Press, Providence, RI,
1969), 140 citováno J.Conmanovou [7] |
[12] | Éric Aubourg "La date de conception du zodiaque du
temple ďHathor á Dendera," Bulletin de l'Institut Francais
ďArchéologie Orientale, Volume 95,1995 citováno J.Conmanovou [7] |
[13] | Hunger, Hermann and David Pingree, MUL.APIN. An Astronomical
Compendium in Cuneiform, Archiv fur Orientforschung Beiheft 24
(Ferdinand Berger and Sohne Gesellschaft, Austria, 1989), 137 citováno J.Conmanovou [7] |
[14] | Gillentine Julie. The Zodiac of Dendera. 2001.
Atlantis Rising Magazine, issue 30. www.queenofcups.com/AR30article.htm |
[15] | Camillo Trevisan. La rappresentazione delle
costellazioni nello zodiaco circolare di Dendera. http://brezza.iuav.i/dpa/ricerche/trevisan/dendera5.htm |
[16] | Gary D. Thompson.
2004.
Studies of Occidental Constellations and Star Names to the Classical
Period. members.optusnet.com.au/~gtosiris/page11-10a.html |
[17] | Moldaschel Sara. Egyptian Astronomy.
Minnesota
State Colleges & Universities www.mnsu.edu/emuseum/prehistory/egypt/dailylife/astronomy.html |
[18] | Lockyer Joseph Norman. The Dawn of
Astronomy (Úsvit astronomie). |
Vytvořeno: 14.04.2005
Vytvořeno prostřednictvím
phpRS.
Copyright Pavel Matušinský Email: pavel_m@email.cz
Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.