|
Starověké hvězdářství
Dendera I. Symbolika kruhového zodiaku
Nejstarší dnes známé vyobrazení zodiaku (zvířetníku)
tvořeného dvanácti souhvězdími/znameními v kruhu pochází z chrámu bohyně Hathory
v jižním Egyptě. Zobrazení nebes ze stropu Usirovy svatyně
přitahuje svou krásou obdivovatele umění i hledače tajemna.
Podle většiny odborníků byl chrám postaven v
1.stol.př.n.l. Zobrazena je však prý obloha tak, jak vypadala
před mnoha tisíci lety... |
|
Historie chrámu
www.eternalegypt.co.uk/dendera4.html |
Zvěrokruh je reliéfem na
stropě Usirovy svatyně v Hathořině chrámu. Chrám leží v
Dendeře, lokalitě v jižním Egyptě na západním břehu Nilu,
asi 610 km jižně od Káhiry. Historie Dendery sahá na konec
pravěku, největšího rozkvětu a významu však dosáhla až v
Ptolemaiovské a římské době, kdy se stala centrem kultu
bohyně Hathory. Hathora je bohyní moudrosti a lásky. Byla
spojována s noční oblohou.[1]str.47 |
Chrám je celý
pokryt barevnými reliéfy s astronomickou resp. astrologickou tématikou.
K nejznámějším patří dvě zobrazení nebes: - kruhový zodiak na stropě - pravoúhlý zodiak vnější síně
Kruhový zodiak je umístěn na stropě prostřední místnosti
v malé východní Usirově (Osiris) kapli. Kaple stojí na střeše
chrámu Hathory.
V Dendeře dnes nalezneme pouze kopii zvěrokruhu. Originál je umístěn v
pařížském Louvru. Je tvořen dvěmi pískovcovými bloky o tloušťce cca. 90
cm a celkovém průměru cca. 240 cm, průměr vnitřního kruhu s mapou
nebe činí asi 150 cm. Stavba chrámu začala zhruba v roce 125 př.n.l. a
skončila v roce 60 n.l. Zodiak byl vybudován asi v roce 36 či 30 př.n.l.
[16]
Jiní badatelé se však domnívají, že
chrám byl vybudován dříve. Podle francouzského astronoma J.B.Biota byl chrám
orientován podle postavení Síria v r.700 př.n.l. Britský
astronom J.N.Lockyer posunul dobu vzniku chrámu ještě mnohem
více do minulosti.[18]
Symboly
Kruhový zodiak na stropě ukazuje oblohu tak, jak byla
chápána egyptskou, řeckou i babylonskou kulturou. Prolínají se zde
astronomické a astrologické symboly všech tří civilizací. Lehce poznáme známá souhvězdí spojená s
řeckými astrologickými znameními. Mnoho
dalších figur je však spíše ve starším, mezopotámském stylu, než
ve stylu egyptském. A některé nelze jednoznačně identifikovat ani dnes.
Vycházíme ze značení Joan Conman:
[7]
12 souhvězdí či znamení zodiaku
Na mapě je zobrazeno 12 souhvězdí či znamení zvěrokruhu. Některá odpovídají mezopotámskému stylu. Symbol
Vah a Vodnáře má typicky egyptský ráz.
|
Beran - Aries Ležící
beran. |
|
Býk - Taurus Běžící býk. |
|
Blíženci - Gemini Muž a
žena držící se za ruce. |
|
Rak - Cancer |
|
Lev - Leo Lev stojící na hadovi.
Had možná znázorňuje souhvězdí Hydry.
Žena za lvem a malý pták. Jedná se pravděpodobně o bohyni Mut.
Dekany pod lvem jsou spojeny s Amunem, jež měl za ženu Mut.
Zároveň může ženská postava představovat souhvězdí Vlasy
Bereničiny (Coma Berenices). Pták by pak mohl
znázorňovat souhvězdí Havrana. Žena drží lva za ocas. Může
jít o významovou hříčku související se záplavami. V
Mezopotámii bylo oblíbeno rčení: "Kdo chytí lva za ocas,
utopí se v řece; kdo chytí lišku za ocas, zachrání se."[9]str.112
Obdoba s egyptskou hříčkou ukrytou na protilehlé straně zodiaku
(figura v kruhu držící vepře).[7]
Během záplav v Egyptě vycházelo heliakálně souhvězdí Lva.
Proto jsou Anuket a Satet, dvě bohyně záplav, přímo pod symbolem
Lva. [7]
Nad lvem sedící postava může představovat hvězdu Regulus.[7] |
|
Panna - Virgo Ženská
postava držící obilný klas.[7] |
|
Váhy - Libra Váhy s
obrazem Harpokratése (řecké jméno pro jednu z forem boha Hora
-Hor Dítě) v kruhu je typicky egyptským symbolem.[7] Význam malého šakala stojícího na kruhu není jasný. Jde snad o
spojitost se vchodem do nebes, který měl být umístěn blízko Vah.
Označen byl symbolem šakalího či vlčího boha Wepwawet "Otvírač
cest". Na čtvercovém zodiaku leží šakal mezi Váhami a Štírem.[7] Malá sedící figura může představovat hvězdu Spica. |
|
Štír - Scorpio Štír rovněž odpovídá stylu nalézaném na sumerských kamenech
kudduru. Představoval symbol bohyně Ištar.
[9] |
|
Střelec - Sagittarius Dvouhlavý okřídlený kentaurs s egyptskou tiárou. Drží luk a šíp,
přední nohy v loďce. Přední tvář je lidská, zadní tvář lví. Lidská postava od ocasu vzhůru s tělem a nohami koně je
známa z kassitského a středoasyrského období. Lidská část je
často ozbrojena lukem nebo holí. V helénském období tvor
představoval boha Pabilsaga.[9]
|
|
Kozoroh - Capricorn Postava kozy-ryby je známá již ze Sumeru. Tvor s hlavou a
předníma nohama kozy a tělem ryby byl zobrazován od novosumerské
doby po helénskou. Nazýván byl suhurmašú tj. kapr-koza.[9]
|
|
Vodnář - Aquarius Nosič vody má na hlavě korunu Horního Egypta. Symbol však
může mít svůj původ také v Mezopotámii.[7] |
|
Ryby - Pisces Dvě spojené
ryby.
Podle W.Hartnera čtverec vody mezi rybami představuje
souhvězdí Pegase.[7] |
36 dekanú
Encyklopedie Diderot[3]
:
|
Dekan
- ve starém Egyptě označení pro obraz souhvězdí
nebo jejich částí, zahrnující 1/12 noční oblohy, měnící se vždy
po přibližně 10 dnech a sloužící k rozdělení noci na 12 stejných
úseků (proměnlivých podle roční doby). |
Dekan (angl.decan) je označení 10denní časové periody používané Egypťany.
Rok dělili na 36 dekád-dekanů. Heliaktickým východem určité hvězdy či
souhvězdí začínala určitá dekáda.
Egypťané si v tabulce dekanů mohli najít hvězdu
právě vycházejí nad obzorem (těsně před východem slunce) a zjistit odpovídající
dekan. Každý dekan bylo možné pozorovat
nad horizontem 10 dnů, než jej vystřídal další. Každou noc vycházel
konkrétní dekan o 40 minut později než v noci předchozí. Teoreticky stačilo
na sledování času 18 dekanů (12 hodin času), v praxi jich bylo používáno jen
12.[17]
Vnitřní kruh nebeské sféry v Dendeře tvoří 36 symbolů pro jednotlivé
dekany.
Navíc je zde symbol kruhu s osmi spoutanými postavami: |
|
|
Podle Joann Conman[7] 36 figur reprezentuje duše 36 dekanových hvězd. Každá
koresponduje s jedním 10-denním egyptským týdnem. Egypťané používali 36
jasných hvězd. Hvězda, která vycházela na východě po západu Slunce, udávala
počátek týdne. Každých 10 dní byla vystřídána novou vycházející hvězdou. Prstenec dekanů
obklopující zodiak demonstruje soulad mezi hvězdami dekanů a řeckým
astrologickým zodiakem.
Egypťané znali několik různých seznamů
dekanů. Ty z Dendery patří do skupiny , kterou O.Neugebauer a R.A.Parker
nazývají skupinou Tanis[11]
[16].
Tyto dekany se poprvé začínají objevovat zhruba od roku 664 př.n.l.
Většina denderských dekanů však pochází až z pozdějšího období (po
roce 333 př.n.l.). Tři dekany se v Dendeře objevují poprvé.[7] Podrobný popis všech 36 dekanů zvěrokruhu
uvádí Joann Conman na adrese
home.maine.rr.com/imyunnut/Den.Round.html
.
V Dendeře jsou dekany popsány jako:
|
... mocní, velcí, velcí bohové, kteří chrání
bohy/hvězdy a provázejí Sotha (Siria) na nebi. Živoucí hvězdy,
které žijí na východě nebes, a chrání božstva Dendery. Jsou posly
jejího veličenstva (Hathor), která porazí všechny, kdož
budou nepřátelští vůči ní. Ochraňují Denderu.[10] |
Planety
Symboly planet drží berlu ukazující jejich vládu. Planety včetně Slunce a
Měsíce jsou zobrazeny vždy v blízkosti znamení/souhvězdí svého povýšení
(exaltace, hypsómy).
|
Jupiter Postava se sokolí hlavou.
Hor-up-Sheta Horus-který-odhaluje-tajemství.[7]
Umístěn mezi Rakem a Blíženci. V Raku je hypsóma Jupitera. |
|
Merkur Postava s hvězdou
nad hlavou.Umístěn mezi Pannou a Rakem. V
Panně je hypsóma Merkura. |
|
Saturn Postava s býčí
hlavou. Hor-ka Horus-býk[7]
Umístěn mezi Váhami a Pannou. Ve Vahách je
hypsóma Saturnu. |
|
Mars Postava se sokolí
hlavou. Hvězda nad hlavou. Hor-desher-Sheta Horus-rudý.[7]
Umístěn nad Kozorohem. V Kozorohu je hypsóma Marsu. |
|
Venuše Dvouhlavá
postava.nesoucí bílou korunu Horního Egypta a červenou korunu
Dolního Egypta. Pa-netjer-Dua Ranní hvězda.[7]
Umístěna mezi Rybami a Vodnářem. V Rybách je hypsóma Venuše. |
Hvězdy
|
Sirius Kráva ležící na
bárce. Hvězda mezi rohy. J.Conmanová řadí symbol krávy mezi
hvězdy (Sírius). Sírius však může být pouze hvězdou mezi rohy.
Kráva pak podle Julie Gillentinové[14]
znázorňuje celé souhvězdí Velkého psa (Canis Major). |
|
ArcturPostava s býčí hlavou drží motyku. |
|
Deneb
Postava stojící nad husou, drží žezlo. Podle Darresyho může
pták znázorňovat labuť. |
Egyptští bohové
|
Horus Bůh Horus je
umístěn nad prvním dekanem. Nese podobu sokola s dvojitou
korunou. Horus-který-je-na-svém-sloupu. Podle C.Trevisana[15]
tento symbol představuje osu chrámu.
|
|
Satet Bohyně označovaná Řeky jako Satis či Héra. Spojována
se Síriem, každoročními záplavami Nilu a jižním okrajem Egypta.
|
|
Anuket
Bohyně označovaná Řeky jako Anukis či Hestia. Matka bohyně
Satet, jedna ze tří žen boha Khnum. Sedící postava drží
dva džbánky na vodu. Na hlavě tiára z rudých papouščích per,
která je často doložena v Sudánu a jižních oblastech Egypta.
Bůh Khnum a jeho partnerky Anuket a Satet představují Velkou
Triádu z Elefantíny. Triáda bohů je ochránkyní Nilu, odpovědna
za konec každoročních záplav Nilu. Pozice obou bohyní
koresponduje s hvězdami dekanu, které vycházejí před východem
Slunce během záplav. |
|
Asyut či Isis
Sedící žena drží dítě. Podle Daressyho se jedná o bohyni
Asyut, podle Brugsche je to Isis držící malého Hora. |
|
Meškenet Postava hrocha s
lidskou hlavou a korunou Horního Egypta. Podle Daressyho jde o
bohyni Meškenet, ochránkyně dětí přicházejících na svět. |
|
Anti Postava
roztíná chřtán antilopy. Bůh Anti byl obviněn z toho, že sťal
hlavu bohyni Hathóře. Za trest byl zaživa stáhnut z kůže. Jeho
maso bylo zlaté a kosti stříbrné. Často je spojován se stříbrem.
Jeho figura je umístěna nad dekanem Seret, jehož kovem je
stříbro. |
|
Pod postavou boha Anti je bezhlavé
zvíře s lidskými končetinami.Může se jednat o kůži boha Antiho.
Podle Brugsche nazývali Egypťané znamení Kozoroha "Kůže", což
odpovídá blízkosti obou symbolů na zodiaku. |
Egyptská souhvězdí
|
Hroch - Drak Postava Hrocha (Hippo) představuje pravděpodobně souhvězdí Draka.
Hroch drží kotevní kůl. Motiv hrocha je zobrazen v Textech pyramid Starého Království
(2 450 př.n.l.). Patří k astrálním symbolům Egypťanů.
[7] |
|
Přední noha - Velká medvědice Přední
zvířecí noha (Foreleg) s jehněčí či lví kadeří. Může
představovat souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Motiv je zobrazen
v Textech pyramid Starého Království (2 450 př.n.l.) .
Patří k astrálním symbolům Egypťanů.
[7] |
|
Orion Kráčející muž drží
berlu. Na hlavě bílá koruna Dolního Egypta.[7]
Orion je následován ptákem. Může se
jednat o symbol souhvězdí Zajíce (Lepus). Až na svůj ocas, připomíná symbol ptáka
nH, hieroglyf
označující věčnost. Možná se zde tedy vůbec nejedná o
zobrazení souhvězdí či hvězdy.[7] |
|
Pavián Opice se sokolem,
který nese dvojitou korunu. Zády se opírá o gazelu. Daressy spojuje opici s Thothem. Podle jejich umístění
mohou být postavy spojeny s jarní rovnodenností. Jsou půleny
linií východ/západ. Postavy snad představují některé hvězdy
souhvězdí dnešního Persea (opice) a Aurigy (gazela). Texty
Nového království (1 200 př.n.l.) zmiňují souhvězdí
Paviána. Thoth byl spojován s paviány a také s Horovým okem,
které získal zpět od Seta a oživil jej. Opice může představovat
pouze hvězdu Mirfak a gazela Capellu.[7] |
Neznámé symboly
Identifikace podle Joan
Conman
|
Kentaur - Centaurus ? Velká postava lva s předními tlapami ve vodě. Umístění může
odpovídat souhvězdí Kentaura. Podle Daressyho jde o symbol boha
Amuna. Dekany související s Amunem jsou však v jiné části
zodiaku. [7]
Neugebauer a Parker spekulují o spojitosti s některým z bohů
hodinových hvězd. na zodiaku se však jiní hodinová božstva
nevyskytují. [7]
Na pravoúhlém zodiaku v Dendeře tento symbol nenalezneme. Snad
se tedy nejedná o astronomický symbol ale o něco abstraktního.[7] |
|
Nehebkau ? Postava se
sokolí hlavou sedící na loďce. Nad hlavou je sluneční disk. Drží
berlu. Snad jde o boha Nehebkau, pána dekanů.
[7] |
|
Nil ? Postava v kruhu
drží vepře za ocas. Podle Daressyho jde o hříčku spojenou s
lapis lazuli (modrým
polodrahokamem vysoce ceněným Egypťany) a Nilem, ketrý byl
nazýván modrý. Nil i polodrahokam byly spojovány s bohyní
Hathor. Hvězdy dekanu pod tímto symbolem vycházely heliakálně v
době, kdy vody Nilu začaly stoupat před blížící se povodní.
Hvězdy vycházely po západu Slunce během záplav. Může zde tedy
být spojitost s Nilem. Viz.také souhvězdí Lva.[7]
Měsíc ? Podle C.Trevisana[15]
však
tento symbol představuje Měsíc.
|
|
Algol ? Oko v disku.
Symboly oka představovaly v Egyptě mnoho věcí. Horovo oko bylo
používáno jako symbol oddanosti, zmrtvýchvstání i jako amulet
proti uřknutí. [3] Oko mohlo představovat i úplněk.
Pozice Oka , severně od Ryb a východně od Berana, napovídá,
že se může jednat o symbol démonické hvězdy Algol. Hvězda, hlava
Medúzy, byla v arabské kultuře známa jako Ras al-Ghúl, hlava
démona či obra. Hlava Gorgony v Řecku mohla mít podobný význam,
jako Horovo oko v Egyptě.[7]
Měsíc ?
Podle C.Trevisana[15]
tento symbol představuje Měsíc.
Podle É.Aubourga pozice symbolů planet na stropě
vyznačují postavení planet v roce výstavby chrámu (51 př.n.l.). Oko v kruhu
tedy může představovat zatmění v tomto roce. Toto tvrzení však
nesouhlasí s tím, že planety jsou všechny zaznamenány v pozici
jejich povýšení (exaltace, hypsómy). [12] |
|
Slunce a Měsíc ? Postava
se lví hlavou nesoucí berlu stojí pod Beranem. V Egyptě bylo
Slunce spojeno se lvy již od pre-dynastických dob. Postava je
přímo pod znamením Berana, kde je hypsóma Slunce.[7]
A Slunce začínalo v Babylónii i Egyptě svou roční pouť zodiakem právě v Beranovi.
Nový rok začínal ve dni (či blízko dne) jarní rovnodennosti.
Druhá postava s lidskou hlavou také drží berlu a stojí
nejblíže k Býkovi. S Býkem je spojován Měsíc. V Býku je hypsóma
Měsíce. Měsíc byl v Egyptě
vždy mužským bohem. Kromě Oriona a postavy nad Štírem nesou berly pouze postavy
planet. I to podporuje myšlenku, že dvě figury s berlami jsou
zobrazením Slunce a Měsíce, dvou dalších velkých nebeských
těles. [7]
Jiní badatelé za Slunce a Měsíc prohlašují jiné symboly.[15] |
|
Aldebaran ? Mužská
postava nad Býkem drží něco neidentifikovaného. Může být
identický s mužem držícím hada v pravoúhlém zodiaku. na
pravoúhlém zodiaku drží hada. Zde drží snad býčí hlavu. Snad se
jedná o hvězdu Aldebaran. [7]
|
|
Velká medvědice ? Šakal stojící na pluhu
v centru zodiaku. Snad představuje babylonskou lišku spojenou se
souhvězdím Velké medvědice. Také může existovat vazba na
babylonského vlka (aplha Trianguli), který byl spojen s orbou.
Vlk byl tvořen částí hvězd dnešního Trojúhelníku (Trianguli) a
Andromedy (Andromedae). [7]
[13]
Může se jednat o slovní hříčku
znamenající "orající hvězda", což ukazuje opět na Velkou medvědici.
Může existovat i vazba na Otvírače cest - Wepwawet, tedy
označení vchodu do nebes, který v Egyptě ležel na severu.
Na čtvercovém zodiaku leží šakal mezi Váhami a Štírem, což
odpovídá malému šakalovi umístěnému nad Harpokratésem (Váhy)
kruhového zodiaku.[7]
Malá medvědice ? Podle Julie Gillentinové[14] představuje
šakal souhvězdí Malé medvědice (Ursa Minor) s Polárkou. |
Nosiči nebes
Nebeský disk je podpírán bohyněmi čtyř světových stran a osmi bohy se
sokolí hlavou.[7]
Čtyři ženské postavy představují podle Grahama Hancocka nosiče nebes.
Podpírají nebeskou klenbu ve znameních:[1]
Zodiak a urbanismus
Podle M.G.Daressyho existuje vazba mezi symboly na denderském zodiaku a
egytskými městskými čtvrtěmi či okresy (angl.nomes). Symboly okresů a
postavy reprezentující bohy uctívané v okresech jsou znázorněny na zodiaku.
Posloupnost okresů odpovídá řazení na zodiaku. Egypťané se snažili zajistit
shodu mezi nebesy a uspořádáním země, mezi souhvězdími a egyptskými
městskými čtvrtěmi.[8]
Jižní souhvězdí a planeta Nibiru ?
Slovenský badatel Pavel Smutný tvrdí, že na středové části
Denderského zvěrokruhu jsou zobrazena cirkumpolární souhvězdí jižní oblohy.
Tato souhvězdí obklopují jižní nebeský pól a ze severní polokoule, a tedy
také z Dendery, nejsou viditelná. Do denderské mapě
je prý zakódována i dráha 10.planety. [6]
Další reliéfy
Stěny chrámu jsou pokryty dalšími reliéfy, které zobrazují symbolické
uspořádání nebeských symbolů, v čele s dvanácti známými konstelacemi
zvěrokruhu a bohem-hvězdou "Usirem, pánem Dvojitosti... Orionem, který stojí
na svých Dvou zemích a pluje před hvězdami oblohy".[4]
Pokračování -
Dendera - co ukazuje
kruhový zodiak
[1]
|
Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998,
Columbus 2003 |
[2]
|
Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill
(Hamletův mlýn) |
[3]
|
Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM
|
[4]
|
R. O. Faulkner. The Ancient Egyptian Coffin Texts,
Aris and Phillips. Warminster 1994, sv. I, s. 179-80.
citováno G.Hancockem[1]str.47 |
[5]
|
Éric Aubourg. The Zodiac of Dendera.
www.ifao.egnet.net/doc/Publications/DocNouvPub/Periodiques/BIFAO_95.htm |
[6]
|
Pavel Smutný. Tajomstvá Denderského zverokruhu.
mujweb.cz/veda/senmut
|
[7]
|
Joann Conman. 2002. The Round Zodiac Ceiling of the
Temple of Hathor at Denderah.
home.maine.rr.com/imyunnut/Den.Round.html
|
[8]
|
Daressy, M. Georges. "L'Égypt Céleste,"
Bulletin de l´Institut Francais d´Archéologie Orientale, Cairo, Volume
12, 1915, 1-34 citováno J.Conman
[7] |
[9]
|
Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992.
Bohové,
Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999 |
[10]
|
Kákosy, L. Decans in Late Egyptian Religions.
Oikumene, Vol.3 1982, 179 citováno J.Conmanovou
[7] |
[11]
|
Neugebauer, Otto a Richard A. Parker.
Egyptian
Astronomical Texts Vol. ///(Brown University Press, Providence, RI,
1969), 140 citováno J.Conmanovou
[7]
|
[12]
|
Éric Aubourg "La date de conception du zodiaque du
temple ďHathor á Dendera," Bulletin de l'Institut Francais
ďArchéologie Orientale, Volume 95,1995 citováno J.Conmanovou
[7]
|
[13]
|
Hunger, Hermann and David Pingree, MUL.APIN. An Astronomical
Compendium in Cuneiform, Archiv fur Orientforschung Beiheft 24
(Ferdinand Berger and Sohne Gesellschaft, Austria, 1989), 137 citováno J.Conmanovou
[7] |
[14]
|
Gillentine Julie. The Zodiac of Dendera. 2001.
Atlantis Rising Magazine, issue 30.
www.queenofcups.com/AR30article.htm
|
[15]
|
Camillo Trevisan. La rappresentazione delle
costellazioni nello zodiaco circolare di Dendera. http://brezza.iuav.i/dpa/ricerche/trevisan/dendera5.htm |
[16]
|
Gary D. Thompson.
2004.
Studies of Occidental Constellations and Star Names to the Classical
Period.
members.optusnet.com.au/~gtosiris/page11-10a.html |
[17]
|
Moldaschel Sara. Egyptian Astronomy.
Minnesota
State Colleges & Universities
www.mnsu.edu/emuseum/prehistory/egypt/dailylife/astronomy.html
|
[18] |
Lockyer Joseph Norman. The Dawn of
Astronomy (Úsvit astronomie).
|
|
|
|
|
|
|