Bůh Bible I - Identita nejvyššího boha

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Bohové, Vydáno dne: 20. 01. 2006, Aktualizováno dne: 30. 12. 2012

Hebrejská Bible - Bohové -- Bůh Bible I - Identita nejvyššího boha

Bůh Bible I

Identita nejvyššího boha

Bible, Malachiáš 1:11 a 2:1-2, CEP[2]
    


Od východu slunce až na západ bude mé jméno veliké mezi pronárody. Na každém místě budou přinášet mému jménu kadidlo a čistý obětní dar. Zajisté bude mé jméno veliké mezi pronárody, praví Hospodin zástupů.

Nuže, kněží, je o vás rozhodnuto takto:
"Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, že máte oslavovat mé jméno, praví Hospodin zástupů, stihnu vás kletbou a vaše žehnání prokleji. A již jsem je proklel, neboť si to k srdci neberete...
 

Seznam jmen

V hebrejské Bibli (křesťanský Starý zákon) je nejvyšší Bůh označován mnoha výrazy. V překladech jsou pak některé z nich slučovány do jediného pojmu, což původní smysl textu může zamlžit. Typickým případem je překlad Lord resp. náš Pán či Hospodin[b].
 

Pro základní orientaci uvádíme přehled božích jmen, epitet a oslovení v Hebrejské bibli.

Více nejvyšších bohů?

Hned úvodem našeho pátrání je třeba upozornit na často zamlčovanou skutečnost. Řada biblických textů není monoteistická ale henoteistická resp. monolatrická. Je v nich uznávána existence více bohů, jeden z nich je považován za nejvyššího a uctíván. Nejsou různí bohové starobiblického panteonu mylně slučováni do jediné postavy?  

Výklad jistých veršů může vést k závěru, že například pojmy nejvyšší (Elyon) a Hospodin (YHWH) nemusí představovat jednu jedinou postavu. Ve verších Deu 32:8-9 vystupuje Yahweh v podřízené roli k jinému bohovi označeném jako Elyon - Nejvyšší.

Sedm jmen?

Božích jmen, které zasluhují zvláštní pozornost, je podle rabínské tradice sedm:
El, Elohim, Adonai, Yhwh, Ehyeh-Asher-Ehyeh, Shaddai a Zeba'ot. Podle jiných zdrojů jsou jména Zeba'ot, Elohim i Adonai obecnějšího významu a nevztahují se pouze k nejvyššímu Bohu (Gen 3:5). Trest smrti za rouhání se pojí se jménem Yhwh.[1] Jméno Yhwh bylo Hebrejci považováno za nejposvátnější.

Podle biblických textů nejvyšší bůh sám sebe označil čtyřmi jmény. Citujeme podle CEP a v závorce doplňujeme přepisem původních hebrejských pojmů do latinky:

Bible, Exodus 3:13-14
     Avšak Mojžíš Bohu namítl: "Hle, já přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?"
Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM." A pokračoval: "Řekni Izraelcům toto: JSEM (EHYE ) posílá mě k vám."
 
Exodus 3:15
     Bůh dále Mojžíšovi poručil: "Řekni Izraelcům toto: "Posílá mě k vám Hospodin (ÉL YHWH), Bůh (ÉLÓHÉ) vašich otců, Bůh (ÉLÓHÉ) Abrahamův, Bůh (ÉLÓHÉ) Izákův a Bůh (ÉLÓHÉ) Jákobův." To je navěky mé jméno, jím si mě budou připomínat od pokolení do pokolení.
 
Exodus 34:14
     Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý (QANNÁ), je Bůh žárlivě milující.
 
Izajáš 42:8
  Já jsem Hospodin (YHWH). To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.
 

Z mnoha "jmen" hebrejského Boha je mnoho z nich jen označením boha jako obecného pojmu. Za skutečné jméno lze považovat jen některá z výše uvedených. Věnujme se jim postupně.

Jsem, který jsem

Ehyeh Asher Ehyeh - jaký smysl mají tato slova, kterými se Bůh představil Mojžíšovi? Lze v nich najít boží jméno, nebo se jedná o elegantní způsob, jak se Bůh vyslovení svého jména vyhnul?

Jsem, který jsem byl prý jen způsob, jak Bůh zatajil své jméno. Proč však podle  textu Exodu vzápětí své jméno sdělil? O dva verše dál Mojžíšovi tvrdí, že je el yhwh. To nedává smysl.

Hebrejskou větu prvého verše lze podle Výkladu ke Starému zákonu[10] str.215  přeložit jako "Jsem, který jsem" či "Budu, který budu". Nejedná se tedy přímo o boží jméno ale o jeho výklad.

Podle některých badatelů lze přímo ve slovech Ehyeh Asher Ehyeh vyčíst původní boží jméno Ea. Jedná se prý o slovní hříčku, která vtipně skrývá jméno Enkiho (=Ea), jednoho z nejvyšších sumerských bohů.

Tři slova mají zřejmě přímou souvislost s dalšími jmény hebrejského boha - YHWH a YH.  Znamená to, že Ehyeh Asher Ehyeh jsou vlastně zkráceně obsažena ve jménu YHWH, že tedy YHWH je pouhou zkratkou? Domníváme se, že je tomu právě naopak. Izraelité svého boha označovali písmeny YH resp. YHWH. Teprve později vznikla slovní hříčka Ehyeh Asher Ehyeh.

Více v článku Jsem, který jsem

YHWH

Dnes všeobecně uznávané jméno nejvyššího boha je v hebrejské Bibli psáno písmeny Yod, He, Waw a He, tedy  (čteno zprava).
V latince je jméno, tzv. tetragram či tetragrammaton, přepisováno jako YHWH, JHVH, Yahweh, YeHoWaH, Yahve, Jehovah, Jehova, Jáhveh či Jáhve. Některé z těchto  přepisů jsou jednoznačně chybné[7].

Jak se vlastně toto, pro nás trochu krkolomné jméno, vyslovuje? Odpověď hledáme v článku Výslovnost božího jména.

Kanaán

Izraelité převzali uctívání Yahweho od svých sousedů či předků - Kanaánců. To je na první pohled v rozporu s biblickými texty. Ty totiž popisují exodus Izraelitů z Egypta řízený Yahwem a následné násilné obsazování Kanaánu s likvidací místního obyvatelstva.

Podle mnohých archeologů Izraelité neobsadili Kanaán ani násilím, ani pokojně. Izraelská kultura tu přirozeně vznikala, aniž toto místo kdy opustili. Byla výsledkem místního vývoje zhruba okolo roku 1200 př. n. l., kdy se v oblasti začali usazovat původně kočující pastevci. V počátcích se Izraelité příliš nelišili od jiných kultur v regionu a není divu, že uctívali i stejné bohy.

Yahweh byl  převzat z tradice kanaánských nomádů jižní části země. V egyptských záznamech jsou označováni jako Šasu (Shasu). Nápis v Amonově chrámu v Karnaku píše o " Shasu YHW ". Pochází z doby vlády faraona Amenhotepa III (1390-1352 př. n. l.) a ukazuje, že v té době byl YHW uctíván kanaánskými kmeny Šasu.[12]
Podle některých badatelů byli Izraelité přímo odnoží kmenů Šasu, která se později (13. stol. př. n. l.) stěhovala na sever Kanaánu a osídlila hornatou část Samaří a Judska. [13]

V pátrání po původu Yahweho se můžeme vydat ještě hlouběji do minulosti.

YaH

Jedno z pojmenování židovsko-křesťanského boha je Yah či  Jah (viz seznam jmen). Toto jméno se v Hebrejské Bibli vyskytuje více než čtyřicetkrát. Někdy přepisováno jako Yah, Jah, Yahh, Yaho, Yahu či Yeho. V českých verzích Bible bývá YaH překládám jako Hospodin, Panovník, Pán či Nejvyšší.

     Bible, Žalmy 68:5, CEP
Prozpěvujte Bohu (Elohím), pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin (YaH) je jeho jméno, jásotem ho oslavujte.
 
   
     Žalmy 135:1
Haleluja (halelú yáh). Chvalte Hospodinovo jméno, chvalte je, Hospodinovi služebníci,
 

Známé zvolání Haleluja (Alleluia, Hallelujah, Hallelu-Yah) znamená: chvalte Yaha.

YaH (YH) bývá považován za zkrácenou formu jména Yahweh (YHWH). Není tomu však naopak? Není jméno Yahweh odvozeno od staršího YaH? Boha s tímto jménem totiž nalézáme v náboženstvích, které předcházely judaismus.  

Hlubší semitské kořeny

Řada odborníků tvrdí, že předchůdcem biblického boha Yahweho resp.Yaha byl semitský bůh zvaný Yw, Yawu, Yaw, Yahu, Yah či Yaw.
Yaw byl považován za jednoho z bohů elóhím, synů nejvyššího boha El.[11]

Odvěkým protivníkem Yw byl bůh Baal (Hadad), prvorozený syn boha El. Baal vládl ostatním bohům ze syrské hory Saphon. To vysvětluje, proč je v Hebrejské Bibli tolik odsuzováno uctívání Baala. Tradice Baalovy sídelní hory Saphon se etymologicky promítla do hory Sijón (Zion), kde měl král David vybudovat své město a kde dnes leží část Jeruzaléma.

Doklady o uctívání Yawa v období 1400 až 1200 př. n. l. byly objeveny na hliněných tabulkách ve městě Ugarit (Ras Shamra - západní Sýrie). Na hliněných tabulkách nalézáme příběhy o smělých činech kanaánských bohů v čele s Baalem. Je zřejmé, že ugaritská náboženská literatura se v mnohém stala vzorem pro později psané biblické texty.

Další archeologické nálezy dokládají, že bůh Yah byl spolu s řadou jiných bohů uctíván ve starodávném městě Ebla (Tel Mardigh - střední Sýrie) zhruba v období 2500 až 2200 př. n. l.

Ugaritský bůh Yw (Yam,Yawu, Yah, Iahu, Ieuo) vystupuje např. v Mýtu o Baalovi z Ugaritu. Je ztotožňován s fénickým bohem Ieuo.[a]
 

Egypt

Není prokázáno, že by velká skupina Izraelitů žila delší dobu v Egyptě a pak hromadně emigrovala, jak o tom píše Hebrejská Bible (Exodus). Vzájemné ovlivňování egyptské a kanaánské kultury je ovšem nesporné. 

Převzali Kanaánci z oblastí Sýrie a Palestiny víru v Yawa, Yaha resp. Yahweho? 

Ve starém Egyptě uctívali měsíčního boha Jah (Yah, Iah). V egyptském panteonu není snad tajemnějšího boha. Stále ještě víme velice málo o jeho kultu. Uctívání vyvrcholilo v období Středního království, kdy Egyptu vládli Hyksósové (Hyksos).[9]  Později byli z Egypta vyhnáni a někteří badatelé je ztotožňují s národem, jehož exodus známe z biblického vyprávění. Tedy s lidem izraelským, který až do dnešních dnů uctívá Yaha - Yahweho - Hospodina.

Podle jiného zdroje nazývali Egypťané svého měsíčního boha také Yaheweh.[8]

      

Obr. Měsíční bůh Iah, Egypt, cca. 600 př. n. l. - bronzová soška.[16]

Egyptským nejvyšším bohem slunce byl Aton. Byl spojen s pokusem o nastolení historicky prvého monoteismu. Za vlády Amenhotepa IV. se Aton stal jediným nejvyšším bohem Egypta.[5] Hebrejský Yahweh  byl někdy nazýván Adhon viz seznam jmen).

Theosofický slovník tvrdí, že posvátným slovem egyptských mystérií bylo Y-ha-ho. Znamenalo věčné a skryté božstvo.[6]

 

Starověká Mezopotámie

Starověká Mezopotámie je kolébkou naší civilizace. Elam a Sumer patří mezi nejstarší známé kultury, které se nám dochovaly v písemných archeologických nálezech. Elamské, Sumerské a pozdější akkadské, babylonské a asyrské náboženství nás dodnes uchvacuje velice podrobně propracovanými panteony bohů. V zápisech zaznamenaných klínovým písmem se nám zachovalo přes 3000 jmen božstev. V babylonském seznamu bohů napočítáme 2000 bohů a bohyň.[14] Nalezneme zde i původ hebrejského a křesťanského boha?

Připomeňme si, že někteří badatelé překládají jedno z biblických jmen boha ( Ehyeh Asher Ehyeh ) jako "Jsem ten, který je zván Eyah". A Eyah je prý hebrejským přepisem jména Ea - tedy sumerského boha Enkiho.
Také jiní badatelé spojují Yahweho s Enkim, bohem moudrosti. J. Bottero například tvrdí, že Yah je západo-semitskou verzí akkadského boha Ea.[15] Ea resp. Enki byl podle sumerských náboženských textů tvůrcem člověka a zachráncem sumerského Utnapištima (biblického Noema) před potopou seslanou jinými bohy.

Podle některých zdrojů[5][9] má egyptský Jah kořeny v sumerském bohu Měsíce zvaném Suen či Nanna. V akkadské kultuře byl znám jako Sín.  Jeho další jméno En-zu znamenalo Pán moudrosti. V době rozkvětu města Ur (asi 2600-2400 př. n. l.) byl Sín nejvyšším bohem sumerského panteonu, nesl označení Otec všech bohů, Pán všech bohů či Stvořitel všech věcí. Někdy tvořil se svými dětmi boží triádu.

Některé aspekty měsíčního boha lze nalézt již ve starší kultuře Elamu či Eble.

  
Obr. Král Ur-Nammu stojí před trůnem boha Nanna/Sín. Stéla z města Ur, asi 2100 př. n. l.[17]

I v pozdějších kulturách Akkadu, Asýrie, Chetitů a Babylónie byl Sín spojován s Měsícem a často zobrazován jako ležící půlměsíc. Jeho zvířetem byl býk nebo lev-drak. Sínovi bylo zasvěceno např. asyrské město Harrán, kde byl Sín uctíván až do římských dob. Asyrský Harrán je zřejmě biblickým Cháranem, kde se usídlili patriarchové Terach, Abram (Abrahám) a Lot na své cestě do Kanaánu (Genesis 11-12). S uvedenými jmény se svázán počátek židovského náboženství.
Sínův chrám v Harramu byl zvlášť proslulý za vlády babylonského krále Nabonida (556-539 př. n. l.). Sín však již v Babylonii nebyl nejvyšším bohem.[14]

Původ  biblického boha Yahweho tedy můžeme sledovat od kanaánského Yawa (Yaha) přes staroegyptského měsíčního boha Jah (Yah), akkadského boha Měsíce Sína a sumerského Suena (Nanna) až k pradávnému bohu či bohyni měsíce starověkého Elamu.

S Měsícem může být původ židovského boha svázán i skrze ženský element. Podle mytologa R. Gravese pocházela starořecká bohyně úplňku Eurynomé ze sumerské bohyně Iahu (Vznešená holubice).  Tento sumerský titul (Iahu) přešel později na biblického boha v roli Stvořitele.[18]


Je vysoce pravděpodobné, že nejvyšší Bůh Hebrejské Bible (Starého zákona) byl původně spojen s uctíváním Měsíce.
Byl měsíčním bohem.
 

 

Pokračování - Jména biblického boha.
 
[a] Viz. dílo Phoenician History starověkého autora Filóna z Byblu (Philo of Biblos).
[b] Paradoxem je, že Hospodin je odvozen od staroslověnského označení pohanských bohů.
  Anglické překlady bible dnes  například místo hebrejského el, elohim či eloah píší god. Přitom v Bibli je zmínka o jiném bohu, nesoucím skutečně jméno God či Gad (gd. Západosemitského boha prosperity jménem gd  zmiňuje verš Isa65:11.  Samozřejmě víme, že God v anglických překladech není oním bohem štěstěny, uctívaným na území Sýrie, Palestiny a Anatolie.
[1] J.F.Mclaughlin. Names of God. JewishEncyklopedia.com
 www.jewishencyclopedia.com/view_friendly.jsp?artid=52&letter=N
[2] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
V elektronické formě viz.[3].
[3] BibleWorks, LCC. BibleWorks 5.0 .020w. Hermeneutika Computer Bible Research software. 2001. www.bibleworks.com
[4] Sitchin, Zecharia. 1995. Setkávání s bohy. Dobra. 2002
[5] Jordan Michael. Encyklopedie bohů (The Encyclopedia of Gods).1992. Volvox Globator 1997
[6] Encyclopedic Theosophical Glossary - pojem Yah, Aaho
www.theosociety.org/pasadena/etgloss/ya-yz.htm
[7] Došlo k mylnému sloučení  pojmů YHWH a samohlásek ADONAY do jediného - YaHoWaH, Jehovah, Jehova. Jedná se o zkomoleninu.
Navíc, hebrejština písmeno J nezná. Přepis s písmenem J je tedy trochu vzdálen původnímu znění. Přesnější je používat Y.
[8] Ellis Ralph. Mt Sinai Discovered. World Mysteries. 1998-2001
www.world-mysteries.com/gw rellis2.htm
[9] Dunn Jimmy. yah, the Other Egyptian Moon God.
www.touregypt.net/featurestories/yah.htm
[10] Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991. ISBN 80-7017-408-0
[11] Encyclopedia Wikipedia - heslo Yaw. http://en.wikipedia.org/wiki/Yaw_(god)
[12] Smith Mark. The origins of Biblical Monotheism.
[13] Finkelstein, Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The Free Press. New York.
[14] Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999
[15] Bottero Jean. Mesopotamia: Writing, Reasoning and the Gods.
Převzato z článku en.wikipedia.org/wiki/Yahweh
[16] The British Museum. EA 12587, AN35320001.
[17] Přispěvatelé Wikipedie. Sîn. Wikipédia, l'encyclopédie libre. 2012. [citováno 15. 10. 2012] < http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=S%C3%AEn&oldid=87025177 >
[18] Graves, Robert. Řecké mýty. 2004. KMa, 2004. str. 22. ISBN 80-7309-153-4

Vydáno: 20. 01. 2006