| |
Elóhím IV.
Místo setkávání elóhím
Lidé starověkých kultur Blízkého východu věřili, že
se bohové setkávají na hoře Safón (Saphon, Zaphon, Sapan). Tato hora byla
uctívána podobně jako starořecký Olymp.
Safón 
transkribovaný jako  či cafon je pravděpodobně zmíněn ve verši Izajáš 14:13 (více
viz PDF,137 kB):
Dva modernější anglické překlady:
A další překlad uvádí horu Zaphon v poznámce:
Český ekumenický překlad CEP[1]
považujeme za nepřesný, v závorkách jsme alespoň upozornili
na přesnější význam původního textu BHS[2]
:
Pisatel těchto veršů byl tedy obeznámen s vírou v setkávání bohů na hoře
Saphon i s tím, že zde může mít svůj trůn sám nejvyšší vládce bohů - elóhím.
| Hora Saphon (angl. také Mt. Zephon), dnes Mt. Casius
(Cassius), leží severně od Ugaritu,
prastarého kanaánského města (13. -14. stol. př. n. l.) v severní Palestině.
Při archeologických průzkumech zde byly nalezeny texty, které
označovaly horu pod názvem Sapan (Ṣapānu). Tehdejší lidé věřili,
že se v hoře nachází paláce jejich boha bouří a jeho sestry.[4] |
|
Obr.
Mount Saphon, Jebel el-Agra (Sýrie). Převzato z
http://itw.sewanee.edu/Huber/hosea/sld009.htm |
Prorok Izajáš tak vychází ve svých verších z tradice, kdy nejvyšší
bůh, vládnoucí bouřím, sídlil na hoře Sapan - Safón.
Označení se začalo později v hebrejském jazyce používat obecně
pro sever, neboť od Židy osídlených oblastí se hora nachází
severním směrem.[4]
Sídlo nejvyššího boha podporuje teorii, dle které (viz předchozí díly)
byl YHWH pradávným bohem válek a bouří.
Sijón
Později začal být YHWH spojován s horou Sijón (angl. Mount Zion).
Skalní pevnost na vrcholku Zionu obsadil král David a vybudoval "město
Davidovo". Dnes se zde rozkládá část Jeruzaléma. Hora Sijón je poprvé
zmiňována ve Druhé knize Samuelově 5:7 a postupně na ni byla více a více upírána pozornost -
možná i jako protiváha ke starší tradici hory Zaphon - Sapan - Safón.
V Hebrejské Bibli (Tanachu, Starém zákonu) se slovo Sijón vyskytuje
154krát. V teologickém smyslu se jméno Sijón nejčastěji používá pro
celou Zemi izraelskou a její hlavní město Jeruzalém nebo pro celý
izraelský národ.
Dnes je Sijón nejčastěji ztotožňován s Chrámovou horou v Jeruzalémě, ale
původně to bylo jméno jebúsejské pevnosti, kterou kolem roku 1000 př. n.
l. dobyl král David a učinil ji svým sídlem. Odtud je odvozen i pojem
sionismus.[5]
Pokračování - Partnerské dvojice elóhím
|
| [1] |
Ekumenická rada církví v ČSR.
Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
1984. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě viz.[3]
|
| [2] |
Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible
Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica
Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft,
Stuttgart, Fourth Corrected Edition. /BHS/. V elektronické formě viz.[3] |
| [3] |
BibleWorks - program pro biblickou
konkordanci a morfologickou analýzu
www.bibleworks.com |
| [4] |
Přispěvatelé Wikipedie,
Keldağ [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2022, Datum poslední
revize 24. 11. 2022, 23:14 UTC, <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kelda%C4%9F&oldid=21989482> |
| [5] |
Přispěvatelé Wikipedie,
Sijón [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2024, Datum
poslední revize 14. 01. 2024, 13:59 UTC, <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sij%C3%B3n&oldid=23561517> |
|
|
