| |
Masoretské texty
BHS - Biblia
Hebraica Stuttgartensia
Za jeden z nejautentičtějších a přitom běžně dostupných ucelených textů
Hebrejské Bible patřících do masoretské rodiny textů považujeme dílo "Biblia
Hebraica Stuttgartensia". BHS je všeobecně respektována jako jeden z
referenčních hebrejských textů Starého zákona. Je čtvrtá v sérii vydání BH (Biblia
Hebraica) a někdy je označována jako BH4.
Na našich stránkách uváděné úryvky Hebrejské Bible pocházejí ze 4.verze BHS
vydané v roce 1990. BHS postupně vychází v dalších verzích, ve kterých jsou, mimo
jiné, opravovány i chyby z předchozích vydání. Poslední nám známá edice BHS
pochází z roku 1997 ale i ta bude nahrazena další doplněnou a opravenou verzí
(např.dle článku v
Journal of hebrew Scriptures v ní bylo při pracích na překladu JPS Tanakh objeveno
nejméně osm chyb).
Příklady použití BHS jako referenčního textu
| |
V jednom z nejpoužívanějších hermeneutických elektronických systémů BibleWorks[1] je základním referenčním textem dílo
"Biblia Hebraica Stuttgartensia" (BHS), 4.opravené vydání K. Elliger and W.
Rudolph (1990) .
Píše se zde, že BHS vychází z Kodexu Leningradského b19A. Při opravě se porovnávaly faksimile kodexu b19A a dvě verze
vydání Kodexu Leningradského - "The Holy Scriptures"(Aron Dotan, tel Aviv
1974) a 3.vydání "Biblia Hebraica od R.Kittela" (BHK resp. BH3). Překladatelé u nás
nejrozšířenějšího českého překladu Ekumenický Starý zákon (CEP)
vycházeli z 3.vydání díla "Biblia Hebraica" od Rudolfa Kittela
(BH3). Biblia
Hebraica byla předchůdkyní díla BHS.
Jiří Vytlačil používá ve svém překladu[2]
"kritické vydání Biblia Hebraica Stuttgartensia od R.Kittela, vydání z
r.1977, kde základem pro ni byl vzorový codex ašerský (codex Asher)z roku 1008 po.kr.,
který je pod značkou 819A (L) uložen ve Veřejné knihovně v Leningradu."
Základem známého interlineárního překladu Bible na internetu [3]
je "Biblia Hebraica Stuttgartensia, ed. K. Elliger and W. Rudolph (Stuttgart:
Deutsche Bibelgesellschaft, 1967/77). "
BHS je uznávána coby základní standardní text Starého zákona i v teologických
katolických kruzích. Svědčí o tom namátkou seznam odborné literatury [4]
jedné z teologických škol. BHS je zde označena za nynější standardní hebrejský a
aramejský text Starého zákona s tím, že dnes nahrazuje původní standard, Kittelovo
dílo Biblia hebraica. |
BHS vychází z Kodexu Leningradského b19A
(Codex Leningradensis). Rozdíl je v poznámkách (másora), které byly
rozšířena a standardizovány.[5]
| Valná většina dnes pořizovaných překladů vychází z díla "Biblia
Hebraica Stuttgartensia". BHS je považována za jedno z referenčních znění Tóry,
které patří k
momentálně nejautentičtějším a nejhodnověrnějším zdrojům starozákonních textů v
jejich ucelené formě. Je nejvíce používanou edicí Hebrejské Bible v
odborných kruzích. |
Existují však i odlišné názory na autenticitu starozákonních textů. Základem
BHS jsou masoretské texty pocházející z linie ben Ašer. Řada
starších překladů však vycházela ze vzorového textu Jákoba
ben Chajjíma (Textus Receptus). Textus Receptus je používán
například při hledání "biblického kódu". Shodám či rozdílům mezi
oběmi liniemi masoretských textů se budeme věnovat v některém z příštích
článků. Hlavní pozornost ale zaměříme na starší zdroje textů. Patří mezi ně
například Kumránské rukopisy sepsané někdy kolem 2. až 1. století př.n.l., tedy
zhruba tisíc let před vznikem textů masoretských. Je třeba totiž na závěr zdůraznit,
že BHS a obecně masoretské texty (MT) představují jen jeden z několika proudů, v rámci
kterých docházelo k rekonstrukcím a úpravám Hebrejské Bible. O těch ostatních se také zmíníme.
BHS patří k tzv. kritickým edicím Hebrejské Bible. O kritických vydáních
píšeme v článku Kritická vydání Bible
|
|
