Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Vznik a vývoj

Masoretské texty - Leningradský kodex

Bible-vznik -- Masoretské texty - Leningradský kodex

    

Masoretské texty

Leningradský kodex

V článku "Masoretské texty" patřícím do série věnované autenticitě biblických textů jsme se zmínili o Leningradském kodexu.  Toto dílo má stěžejní význam při pořizování novodobých překladů Hebrejské bible a je vhodné se zde o něm zmínit.

Leningradský kodex (the Leningrad Codex, Codex Leningradensis) je nejstarší dochovanou kompletní Hebrejskou biblí (Hebrew Bible).  Vznikla pravděpodobně v Káhiře (Cairo) v roce 1010 n.l. ( resp.1008 n.l.[2]) jako opis rukopisu pořízeného Aharónem ben Móše ben Ašerem (tzv. "vzorný kodex ašérovský "). Jako výsledek práce masoretářů rodiny ben Ašer je doplněna masoretářskými značkami.

Text je uložen v ruské veřejné knihovně v Petrohradu (Leningradu) zhruba od poloviny 19.století. Kodex je znám také pod značkou B19a (Firkovich B 19 A).

Texty je psány ve třech sloupcích s výjimkou Žalmů (Psalms), Jóba (Job) a Přísloví (Proverbs), které jsou dvousloupcové.[3]


Leningradský kodex obsahuje všechny knihy Hebrejské bible.

Leningradský kodex je základem moderních tištěných vydání hebrejské bible.  Byl použit v pozdějších vydáních díla "Biblia Hebraica" Rudolfa Kittela (BH resp. BHK) (Stuttgard 1937 a pozdější vydání) a odtud i v referenčních vydáních "Biblia Hebraica Stuttgartensia" (BHS).
Podle textu B 19A se pořizují i novodobé křesťanské překlady Starého zákona a leningradský kodex byl například podkladem pro český ekumenický překlad Bible (CEP)[4] .

 

Zpracováno volně dle  The Leningrad Codex[5]
a Úvod do hebrejského textu starého zákona[6] .

 

[1] Poznámka:

Encyklopedie Diderot 2002 :
kodex 1. rukopisná kniha; též název tvaru knihy, psané od 2. stol. na složených dvoulistech nejprve papyru, později pergamenu a od 15. stol. na papíru. V ohybu se dvoulisty spojovaly a sešívaly řemínky na větší složky. Kodex se rozšířil ve 4. – 5. stol., kdy postupně nahradil svitky. Užíval se zejm. při psaní právnických a náboženských děl.

Hebrejská bible psaná ve formě knihy - kodexu byla určena pro potřeby studia. V synagogách se četla hebrejská bible ve formátu svitků (scrolls). 

[2]  Kubáč, Vladimír . 1991. Úvod do hebrejského textu starého zákona. Karolinum 1991. Skripta pro posluchače husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy
 
[3] D.Stuhlman
home.earthlink.net/~ddstuhlman/crc10.htm
 
[4] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. 1984.  Jinak také Český ekumenický překlad / CEP/
 
[5] The Leningrad Codex
www.usc.edu/dept/LAS/wsrp/educational_site/biblical_manuscripts/LeningradCodex.shtml
 
[6] Kubáč, Vladimír . 1991. Úvod do hebrejského textu starého zákona. Karolinum 1991. Skripta pro posluchače husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy
    
   

 
Aktualizováno: 02.05.2005

 


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 02. 05. 2005 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 20102 přečtení | Počet komentářů: 70 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.