Éra biblických patriarchů

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Archeologie, Vydáno dne: 15. 09. 2006

Hebrejská Bible a archeologie

Éra biblických patriarchů

Židovský patriarcha Abrahám poslechl Boží výzvu, opustil svou zemi a vydal se plnit Boží příkazy. Za to byl odměněn v pozdním věku otcovstvím a stal se praotcem Izraele.

CEP^[3] Genesis 11:31-12:2

I vzal Terach svého syna Abrama a vnuka Lota, syna Háranova, a snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z Kaldejského Uru. Cestou do země kenaanské přišli do Cháranu a usadili se tam. Dnů Terachových bylo dvě stě pět let, když v Cháranu umřel.
I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!

Na to, kdy odešel Abrahám (Abram) z města Ur, existuje mnoho názorů.

21. stol. př. n. l.

Jedno z tradičních datování samozřejmě vychází z Bible. Šalomoun měl postavit Chrám 480 let po útěku Izraelitů z Egypta:

CEP 1. Královská 6:1

Čtyři sta osmdesát let po vyjití Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun budovat dům Hospodinu.

V Egyptě měli Izraelité žít 430 let:

CEP Exodus 12:40

Doba pobytu, kterou Izraelci v Egyptě strávili, byla čtyři sta třicet let.

Pokud vládnul král Šalomoun v 10. stol. př. n. l., pak přišli Izraelité do Egypta o 910 let dříve, tedy v 19. stol. př. n. l. Pokud dále započteme biblické životopisy Abraháma, Izáka a Jákoba, dostáváme se do 21. stol. př. n. l. Pokud jsou časové údaje v Bibli pravdivé, mělo dojít k odchodu Abraháma z Uru do kanaánské země právě ve 21. století.

20., 19. či 18. stol. př. n. l.

Mezi badateli však nikdy nedošlo ke shodě v názoru na historické datování Éry biblických patriarchů. Podle rozšířeného názoru žili patriarchové v období střední doby bronzové. Světoznámý biblický archeolog W.F.Albright umístil odchod praotce do období 2100 až 1900 př. n. l. Někdy byl historický základ příběhu praotců kladen až do 18. stol. př. n. l.

Později však archeologický průzkum ukázal, že k žádné hromadné migraci v této době nedošlo a řada měst citovaných v příběhu knihy Genesis neexistovala. Někteří biblisté tedy odchod posunuli do roku 1500 př. n. l. Nemohou však vysvětlit, proč Genesis neuvádí města, která v krajině hrála v této době rozhodující roli. A ani posun do 16. či 15. stol. př. n. l. nevyřešil rozpor mezi biblickým popisem událostí s tím, co dnes archeologové vědí o Kanaánu 2. tisíciletí. Uveďme příklady:

Problém s velbloudy

CEP Genesis 24:9-10

I položil služebník ruku na klín svého pána Abrahama a odpřisáhl mu to.
Služebník tedy vzal deset velbloudů svého pána a jel. Vybaven všelijakými drahocennostmi svého pána vydal se na cestu do aramského Dvojříčí, do města Náchorova.

Autoři knihy The Bible Unearthed^[4] připomínají, že v příbězích patriarchů jsou často zmiňovány karavany velbloudů. Archeologické nálezy však věc zpochybňují. Analýzy starých zvířecích kostí v příslušných oblastech ukazují, že velbloudi začali být k transportu více užíváni až po roce 1000 př. n. l.

Pelištejci

CEP Genesis 26:1

V zemi nastal opět hlad, jiný než onen první, který byl za dnů Abrahamových. Izák tedy odešel do Geraru k abímelekovi, pelištejskému králi.

V kapitole Genesis 26 hledá Abrahámův syn Izák pomoc u Abímeleka, krále Pelištejců (Filištínů, Philistines). Archeologické nálezy ukazují, že se Pelištejci objevili v oblasti až po roce 1200 př. n. l.

12. či 11. stol. př. n. l.

Ve snaze odstranit rozpory mezi událostmi v Bibli a archeologickými poznatky, posunuli někteří badatelé Dobu patriarchů ještě o několik staletí dopředu. Izraelský archeolog Benjamin Mazar navrhoval zařadit působení praotců až do 11. stol. př. n. l.

Pouhá legenda

Na základě nových archeologických objevů dnes řada odborníků tvrdí, že příběhy biblických patriarchů zrcadlí dobu první poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Autoři příběhů o životě patriarchů tedy účelově posunuli děj o mnoho stovek let zpět. Nejedná se o popis dávných historických událostí, ale o pradávné legendy, které se v ústní tradici dochovaly až do období Judského království.^[2]

Nejen že dosud nemáme důkazy o existenci praotce Abraháma, ale archeologové jsou ve světle svých objevů stále více přesvědčeni, že taková postava nemohla nikdy existovat.^[1]

... pokračování ...


[1]	Lazare, Daniel. False testament: archaeology refutes the Bible's claim to history. Harper's Magazine. 2002. fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm
[2]	Herzog, Ze'ev. Deconstructing the walls of Jericho. 1999. Ha'aretz. www.truthbeknown.com/biblemyth.htm
[3]	Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[4]	Finkelstein, Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The Free Press. New York.

Vytvořeno: 15. 09. 2006