Pokřivená proroctví

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Biblická proroctví, Vydáno dne: 10. 01. 2006

Bible - Proroctví -- Proroctví o Mesiáši VI - Pokřivená proroctví.

Proroctví o Mesiáši VI

Pokřivená proroctví

Vraždění neviňátek

CEP[1] Matouš 2:16-18
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
'Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.'


Evangelista ve svém příběhu popisuje snahu krále Heroda zbavit se dítěte, které by v budoucnu mohlo ohrozit jeho plány. Dítětem, které se mělo narodit v Betlémě, je Ježíš. Herodes požádá mudrce, putující z daleka poklonit se narozenému Mesiáši, aby jej na zpáteční cestě informovali o tom, kde se Ježíš v Betlémě přesně nachází. Mudrcové se však ke králi nevrátili. Herodes tedy nechal v Betlémě povraždit všechny chlapce věkem odpovídající věku mesiáše. Ježíš však byl zachráněn, Josef s Marií s ním uprchli do Egypta.
Matouš tvrdí, že nářek žen nad hromadnou vraždou dětí byl předpovězen již před mnoha lety prorokem Jeremjášem. Evangelista se snaží ukázat, že Ježíš svým životem naplnil proroctví o Mesiáši.

V Hebrejské Bibli lze nalézt verše, na které se Matouš odkazuje:

CEP Jeremjáš 31:2-17

Toto praví Hospodin: "Milost na poušti nalezl lid, který vyvázl před mečem. Jdu, abych přinesl mír Izraeli." ...
Znovu tě zbuduji a budeš zbudována, panno izraelská...

Hle, přivedu je ze země severní, shromáždím je z nejodlehlejších koutů země... Bude mezi nimi slepý a kulhavý, těhotná, i ta, jež právě porodila. Vrátí se sem veliké shromáždění. Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování, já je povedu...

Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši a starci. "Jejich truchlení změním ve veselí, místo strasti jim dám útěchu a radost...

Toto praví Hospodin: "V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel oplakává své syny, odmítá útěchu, protože její synové už nejsou."
Toto praví Hospodin: "Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Hospodinův, však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův. Synové se vrátí na své území.

Ve verších skutečně čteme o pláči žen nad syny, kteří už nejsou. V tom se Matouš nemýlí. Celý rámec Jeremjášova příběhu však popisuje zcela jiné události, než je pláč žen nad dětmi zavražděnými Herodem v Betlémě.
Jeremjáš píše o Židech rozptýlených během válek. Mnoho z nich bylo odvedeno Nebúkadnesarovým vojskem do Babylónu. V Rámě je slyšet pláč. Ráchel oplakává své děti, které jsou od ní odloučeny, které už nejsou.

Jeremjáš použil pojmu[5], který může znamenat nebytí ve smyslu absolutní neexistence, tedy smrti. Slovo však může vyjadřovat také absenci na daném místě (viz např. Gen 5:24).
Např. TNK překládá verš jako
... She refuses to be comforted For her children, who are gone.
... odmítá útěchu za její děti, které
jsou pryč.
 

Jeremjáš psal text v prvých létech babylónského obležení Jeruzaléma, na konci 6. stol. př. n. l. V roce 597 př. n. l. vojsko Nebúkadnesara obsadilo Jeruzalém a část obyvatelstva odvedlo do babylonského zajetí. Podle Jeremjáše (Jer 40:1) byla skupina Židů vedena přes město Rámu, kde byl prorok ze zajetí propuštěn.

Výklady ke Starému zákonu IV.[2] str.339
V Rámě nedaleko Anatótu, asi 10 km severně od Jeruzaléma, byla podle tradice (1S 10,2 srov. Gn 35,18n) pohřbena Ráchel, pramáti josefských čeledí. Proto se jí dotýká úděl jejích potomků. Dosud nic nenasvědčuje nějakému obratu, nikde není naděje ani útěchy. Nářek nad údělem severního Izraele je vpravdě pohřební. Celé století už uplynulo od zajetí, nezbývá než pláč a rezignace.

Ráchel, symbolizující izraelské ženy, pláče nad syny, kteří byli odvedeni do zajetí. Prorok se však snaží povzbudit izraelský a judský lid. Yahweh slibuje, že strádání jednou skončí a synové se vrátí zpět.

Výklady ke Starému zákonu IV. str.333
Kapitoly 30 a 31 tvoří zvláštní celek. Na rozdíl od ostatních částí knihy je jejich obsahem zaslíbení.
... je vidět souvislost s prorockou zvěstí o dnu Hospodinovu, který neznamená jen katastrofu, zničení a konec, ale napravení všech věcí a vztahů, a tedy také obnovení celého lidu Hospodinova, Izraele i Judy...
Den Hospodinův bude proto též dnem naděje a nového počátku...

Smysl Jeremjášových veršů je tedy zcela jiný, než jim přisuzuje evangelista Matouš. Ráchel neoplakává své syny zavražděné Herodem, ale syny odvlečené do babylónského zajetí. Jeremjáš nepředpovídá něco, co se má stát v daleké budoucnosti. Pláč žen měl být slyšen v době zajetí jejich synů, tedy koncem 6. století př. n. l. V Matoušově příběhu jsou děti zavražděny. Jeremjáš píše o dětech, které nejsou (na daném místě), ale vrátí se zpět domů. Nikde není zmínka o Betlémě. Příběh nemá nic společného s událostmi, které popisuje Matouš.

Nemáme žádný historický záznam o hromadném vraždění dětí za vlády Heroda. Betlém byl vzdálen od Rámy (Ramah) 20 km. Pokud bychom chápali Matoušův text doslova, pak by pláč musel být slyšen na takovou vzdálenost. A slyšet by jej museli i v Jeruzalémě, který leží mezi oběmi městy. Matouš by pak jistě nebyl jediným, kdo zaznamenal takový zločin.[3]


S králem Herodem je spojeno skutečné zabití dětí. Právě v době, kdy měl na svět přijít Mesiáš, poručil zabít své dva vlastní syny. Později, těsně před svou smrtí, nechal zprovodil ze světa ještě svého dalšího syna z prvého manželství.
Mezi Židy král oblíben nebyl a zpráva o zabití jeho vlastních dětí byla mezi nimi jistě rozšířena. S torzem příběhu se později mohl seznámit i Matouš. Hledal tedy v Písmu jakoukoliv zmínku o těchto událostech. Ve snaze rekonstruovat Ježíšovu biografii, Matouš probíral texty Písma. Hledal jakékoliv verše, které by mohly být použity pro jeho záměr ukázat, že Ježíš naplnil proroctví a že je tedy skutečným Mesiášem. V Jeremjášově textu nalezl zmínku o pláči Ráchel nad dětmi, které jsou pryč. Děti spojil s těmi, které nechal skutečně zabít král Herodes. Příběh byl na světě.
Svým čtenářům pak Matouš podsunul mylné tvrzení o tom, že Herodes, ve snaze zbavit se Mesiáše, poručil povraždit betlémské děti. A že nářek nad zabitými dětmi byl předpovězen před stovkami let prorokem Jeremjášem.
Prorokův text však nemá s událostmi popisovanými Matoušem žádnou spojitost. Mýlil se Matouš nebo záměrně uváděl v omyl své čtenáře? Pokoušel se vytvořit Ježíšův fiktivní životopis na základě zcela pozměněných hebrejských textů?

Přišel z Egypta

CEP Matouš 2:13-15
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."
On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy.
Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.'

Matouš vypráví příběh o tom, kterak Josef s Marií utíkají do Egypta, aby uchránili svého syna Ježíše před nelítostným Herodem. Po smrti krále se vrací Ježíš zpět. Matouš ukazuje, že tak Mesiáš splnil další starozákonní proroctví.

Pravděpodobně se odvolává na proroka Ozeáše.

CEP Ozeáš 11:1
Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna z Egypta.

Matouš však zřejmě nepochopil začátek i pokračování veršů, nebo chtěl uvést své čtenáře v omyl. Ozeáš totiž pokračuje:

CEP Ozeáš 11:2-8
Proroci je volali, oni se však od nich odvraceli, obětovali baalům, pálili kadidlo tesaným modlám. Ačkoli jsem sám naučil Efrajima chodit, on na své rámě bral modly. Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. - Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování, byl jsem jako ti, kdo jim nadlehčují jho, když jsem se k němu nakláněl a krmil jej.
Nevrátí se do egyptské země, ale jeho králem bude Ašúr, neboť odmítli vrátit se ke mně. V jeho městech bude řádit meč, skoncuje s jeho mluvky, pro jejich záměry je pozře.
Můj lid se zdráhá vrátit se ke mně; když ho volají k Nejvyššímu, nikdo se nepozvedne. Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu, naložit s tebou jako se Sebójimem? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí.

Synem Yahweho, kterého povolal z Egypta, je izraelský lid. Ozeáš píše o exodu z Egypta, nejedná se o proroctví, o Mesiáši zde není ani zmínky.

Výklady ke Starému zákonu IV str. 659
Prorok opět připomíná vyvedení z Egypta, dobu, kdy lid chodil po poušti, jako údobí první lásky. Izrael byl mládeneček, bezbranný, bezradný a bezmocný. A tehdy se ho Bůh ujal. Vyvolil ho za svůj lid.

Matouš evidentně vytrhl část verše z kontextu a změnil tak jeho smysl. Svým příběhem o návratu Ježíše z Egypta a poukazem na údajné proroctví se snažil ve svých čtenářích vzbudit dojem, že Ježíš naplnil další ze starozákonních proroctví. Ozeáš však píše o exodu Židů z Egypta. Okolní text, ze kterého je to zcela jasné, Matouš neuvedl. Nejedná se o evangelistův omyl, ale o snahu dezinterpretovat smysl veršů Hebrejské bible, na které se odvolává.

Hlas kazatele?

Matouš se na různých místech svého evangelia zmiňuje o Janu Křtiteli. Několikrát uvádí proroctví z Písma, podle kterých měl kazatel Jan Křtitel připravit cestu Mesiáši. A Mesiášem měl být právě Ježíš. Matouš tvrdí, že Jan Křtitel (Baptista) připravil cestu spasiteli Ježíši, jak bylo předpovězeno hebrejskými proroky.

CEP Matouš 3:1-3
Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v Judské poušti: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše:
'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!'

Matouš však původní smysl proroctví zastírá a uvádí své čtenáře v omyl. Podívejme se jak zní proroctví Izajáše:

CEP Izajáš 40:3-9
Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně.
I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa."
...

Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: "Hle, váš Bůh!

Matouš pomlčel o pokračování Izajášovy zvěsti. Jinak by bylo jasné, že k přípravě cesty Yahweho nevyzývá jediný volající, ale hlas Sijóna a Jeruzaléma. Ani v úvodu své kapitoly však Izajáš nepíše o hlasu jediného kazatele. V tom je překlad CEP i BKR trochu zavádějící. Kapitola nezačíná slovy Hlas volajícího... Přesnější překlad zní: Volání je slyšet v pustině vyčistěte cestu...
Není jasné, zda je Volání slyšet v pustině... nebo Volání je slyšet, v pustině vyčistěte... Rozhodně však zde není psáno o hlasu jediného volajícího.

Důležité je však pokračování předpovědi. Příchod bude podle Izajáše předznamenán velkými událostmi, kdy bude zem přetvořena v rovinu. Všechno tvorstvo pozná, že promluvil Yahweh. Nic z toho se při příchodu Ježíše nestalo, o příchodu božího syna není v proroctví ani zmínky.

Matouš zamlčuje to, co v proroctví neodpovídá jeho příběhu o Ježíši. Evangelista se však dopouští i závažnějšího prohřešku. Ukažme si další příklad proroctví o přípravě cesty pro Yahweho. Matouš mění smysl předpovědi úpravou původního textu. Toto pokřivené proroctví pak vkládá přímo do úst Ježíše.

Cesta pro koho?

CEP Matouš 11:7-10
Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka?
Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno:
'Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.'

Matouš ve výše uvedeném textu vkládá přímo do úst Ježíšových potvrzení o tom, že je předpovídaným Mesiášem. Budí ve čtenáři dojem, že v Písmu je předpovězena existence posla (Jana Křtitele), který je poslán aby připravil cestu Ježíši.

Verš, na který se odvolává Ježíš, nalezneme v knize Malachiáš.

CEP Malachiáš 3:1
"Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.

Vidíme zřetelně, jak Matouš mění smysl veršů záměnou několika slov. V Malachiášovi hovoří Yahweh o tom, že posílá svého posla, aby před ním (Yahwem) připravil cestu. Kdo měl být oním poslem? Podle některých biblistů psal prorok sám o sobě.[7] Hebrejské jméno Malachiáš znamená "můj posel" nebo "andělský".[6]
Malachiáš však končí kapitolu 3 veršem:

CEP Malachiáš 3:23-24
Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Poslem, který připraví před Yahweho cestu tedy může být prorok Elijáš. Obrátí srdce Hospodinova lidu tak, aby je nestihl klatbou.

Matouš změnil původní smysl verše. V Malachiáši čteme, žeYahweh posílá posla, který před ním (Yahwem) připraví cestu. Matouš píše o tom, že Yahweh posílá posla, aby připravil cestu někomu dalšímu - Ježíši.[7]

 

Uvedli jsme si další příklady toho, jak autor Matoušova evangelia, ve snaze potvrdit mesiášské předurčení Ježíše Krista, dezinterpretuje verše Hebrejské bible. Matouš však šel ještě dále, pravděpodobně se odvolával na neexistující proroctví a vložil chybné informace přímo do Ježíšových úst. O tom v dalším článku nazvaném Matouš a chybějící proroctví.
 


[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[2] Bič, Balabán a další, Starozákonní překladatelská komise.Výklady ke Starému zákonu, díl IV. Karmelitánské nakladatelství 1988. 2. vydání. ISBN 80-7192-274-9
[3] Alward, Joseph. Slaughter Prophecy? 2003. sol.sci.uop.edu/~jfalward/Ramah.htm
[4] Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
[5] Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition. V elektronické formě BibleWorks. /BHS či WTT/
[6] Heller, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Centrum biblických studií. Advent-Orion. Vyšehrad. 2003. ISBN 80-7172-865-9, ISBN 80-7021-725-1
[7] Drange, Theodore. The Argument from the Bible. 1996
www.infidels.org/library/modern/theodore drange/bible.html

Vytvořeno: 10.01.2005