Hebrejská Bible

6 či 7 dní stvoření?

Hebrejská Bible začíná popisem stvoření světa. Všeobecně se traduje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, sedmého dne pak odpočíval.

Sedmý den odpočinku šabat je dodnes respektován mnoha věřícími. Někteří striktně odmítají jakoukoliv práci a porušení tohoto pravidla považují za těžký hřích. Zákaz pracovat je zmíněn například ve verších Exodu volně navazujících na boží Desatero (viz Desatero):

Pracoval Bůh na svém díle opravdu jen šest dní? Věnoval celý sedmý den odpočinku?

Dokončení díla

Podle verše 2:2 knihy Genesis Bůh své dílo dokončil až sedmý den! O sedmém dni se píše:

To by tedy znamenalo, že Bůh pracoval na dokončení svého díla i sedmý den!

V jiných místech Pentateuchu se však píše o tom, že Bůh dokončil stvoření v šesti dnech (Ex 20:11, Ex 31:17). S tímto problémem si teologové i překladatelé nevěděli rady. Ti druzí někdy dokonce volili takový překlad, aby se "zbavili" práce v sedmém dni na úkor přesnosti původního smyslu hebrejských veršů.

Zmatečný překlad?

Překladatelé se někdy snažili vyřešit problém práce v sedmém dni po svém. Například z úvodu verše Gen 2:1-3 českého ekumenického překladu může čtenář nabýt dojmu, že dokončení nebes i země je sice zmíněno v rámci sedmého dne, vztahuje se však ke dni či dnům předchozím:

Každý hebrejský verš v knize Genesis, popisující boží tvoření světa, začíná písmenem . CEP tuto hebrejskou předponu  překládána správně spojkou "I ..." ve smyslu uvození textu. Tedy verš začíná slovy "I řekl Bůh... " a dále popisuje, co daný den Bůh stvořil (viz.tabulka). Pro poslední sedmý den je však (hebrejské w resp. way) najednou překládáno jako "Tak... ", což tříští jednotu s předchozími verši a mírně zamlžuje smysl textu. Jakoby se dokončení nebes a země vztahovalo k předchozímu dni:

Místo "Tak byla dokončena nebesa..." by bylo vhodnější použít, stejně jako u předchozích veršů, "I byla dokončena nebesa...".
Ať už je však začátek verše v CEP jakýkoliv, čteme v Genesis 2:2 jasně, že Sedmého dne dokončil Bůh své dílo. Nikoliv tedy na konci šestého dne ale dne sedmého.

Co Bůh dokončoval sedmého dne? Neměl sedmého dne odpočívat? A jak je možné, že některé překlady neuvádějí sedmý, ale šestý den?

Například ve slavné Septuagintě LXX čteme:

Teologické řešení

Sedmý den v prvé polovině verše Gen 2:2 patří k nejstarším "oříškům" při čtení biblického textu. Exegeté se již dlouhá staletí snaží vysvětlit toto zapeklité místo.^[3]

Ve Vyprávění otců (Pirke Avot, Sayings of the Fathers), starém rabínském spisu, čteme, že Bůh tvořil i při večerním soumraku, kterým začíná sedmý den. Biblický kalendářní den totiž končí i začíná soumrakem (viz Slunce - den, týden a světové strany). Ono stvoření prý tedy vlastně nepatřilo sedmému dni, ale rozhraní šestého a sedmého dne. 

Rabínové nabídli i druhé vysvětlení. Sedmého dne byl stvořen odpočinek! Teprve vytvořením odpočinku byl zcela dotvořen svět. A odpočinek nemohl existovat dříve, když Bůh pilně pracoval.^[3]

Někteří badatelé vidí odpověď na hádanku práce/nepráce během sedmého dne v babylonském mýtu o stvoření Enuma Eliš. Epos nekončí stvořením světa bohem Mardukem. Nakonec totiž bůh staví Babylón, aby zde mohli bohové odpočívat, prohlašuje se králem všech bohů, a teprve tehdy je vše završeno.^{[3] [4]}

Dvě rodiny textů

Masoretská skupina biblických textů (MSS) uvádí, že "Sedmého dne dokončil Bůh své dílo...". Skupina biblických textů odvozená od Septuaginty (LXX) však píše o šestém dni. Která textová rodina má tedy pravdu? Pracoval Bůh i sedmého dne?

Většina odborníků dnes považuje za původnější verzi s dokončením božího díla v sedmém dni. Podle principu textové kritiky zvané lectio difficilior, tedy těžší čtení,  bylo původně psáno o sedmém dni, což vytváří jisté napětí a nesoulad s jinými biblickými pasážemi. Ke změně sedmého dne na šestý v linii Septuaginty pak mohlo dojít záměrně s cílem rozpor odstranit a "opravit" biblický text. Proto ve většině překladů čteme stále o sedmém dni, ve kterém Bůh dokončil své dílo.

Stále je však možné i opačné řešení problému. Victor Hurovitz^[3]  upozorňuje na malou odlišnost hebrejských slov šestý - hashishi a sedmý - hashebi‘i  .  Při opisování mohlo kdysi dávno dojít k chybě, která se dále množila dalším a dalším kopírováním textu, až k dnešní masoretské linii. Překladatel řecké Septuaginty však mohl vycházet z hebrejského textu, kde se ještě bez chyby psalo o šestém dni. S tímto vysvětlením však nesouhlasí již rabíni v Talmudu a nepřipouštějí chybu v jejich masoretské verzi, omyl přesouvají na překladatele Septuaginty.

Stále tedy nevíme, zda Bůh dokončil svou práci šestý nebo až sedmý den. Můžeme tedy ve dni odpočinku přemýšlet, co že to Bůh vlastně dokončil a kdo z opisovačů Bible udělal chybu.   

Vytvořeno: 20. 09. 2006