| |
Původní zdroje Hebrejské Bible I.
Úvod
Pro nás nejcennější z knih Hebrejské Bible je ta prvá - kniha Genesis.
Vypráví o vzniku světa a o počátcích lidstva. Obsahuje řadu známých příběhů
- stvoření člověka (Adam a Eva), vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Noe a potopa,
Babylonská věž, Sodoma a Gomora. Nalézáme zde útržky pradávných mýtů, které
by se jinak stěží dochovaly. Byly samozřejmě upraveny a přetaveny s cílen
odůvodnit existenci izraelského národa jako národa vyvoleného Bohem. Avšak,
pokud poodhrneme závěs ideologie, naskytne se nám zcela jiný obraz.
Prvých devět knih Hebrejské Bible (Genesis až 2. Královská) popisuje
tzv. primární historii izraelského národa. Čteme o době patriarchů a
odchodu Izraelitů do Egypta. Odtud měli čtyřicet let putovat Sinajskou
pouští a nakonec přijít do zaslíbené země. Popisováno je vyhlazování národů
při vojenském obsazování Kanaánu,
doba soudců a doba králů - vybudování mýtické sjednocené říše pod vládou Davida a Šalomouna. Zlatý
věk končí rozpadem království a nakonec je Jeruzalém dobyt babylonským
králem.
Dnes je historiografická spolehlivost biblických tradic silně
zpochybněna. [1] Primární
historie popisovaná v Bibli je v rozporu s poznatky archeologie (viz
Biblická
archeologie).
Podstatně se změnil také názor na vznik vlastních textů. Podle tradice
psal Tóru Mojžíš někdy ve 13. stol.
př. n. l. Biblisté konce 19. století rozeznávali několik málo
pramenů, z nichž nejstarší měl
vyvěrat někdy v 10. století př. n. l. a jejichž slévání do jediného proudu bylo
ukončeno v 5. stol. př. n. l. Zatím nemáme jednoznačné důkazy, kdo a kdy napsal
prvé knihy Hebrejské Bible. Stále více odborníků však posouvá dobu vzniku
pěti Mojžíšových knih až do období babylonského zajetí Židů (586 -538 př. n.
l.) či krátce po něm. Autoři Bible vykonstruovali historii židovského národa
s úmyslem zachovat národní sebeuvědomění a své náboženství v dobách
útlaku (viz
Proč byla napsána Bible? ,
Kdo a kdy napsal Tóru?,
Minimalisté).
To neznamená, že by biblické texty byly pouhým výmyslem několika autorů
žijících v 6. století
př. n. l. či později. Jsou zde zachyceny příběhy předávané po tisíciletí. Lidé v
Knize knih
nalézají oporu a moudrost našich předků. Bible je důležitá i z hlediska poznávání víry a života prastarých lidských
kultur doby
bronzové a železné. I když je v primární
historii popisované prvými devíti knihami Bible asi více symboliky a víry,
než reálných historických údajů, nalézáme zde neocenitelný zdroj poznatků o
dávném životě našich předků. A hlavně lze v Bibli číst o cestě člověka k
Bohu ale i od Boha, o hledání smyslu našeho bytí, ale také o bloudění,
odlidštění a ztrátě lidství při honbě za vyvoleností.
Nelze vyloučit, že odborníci mají skutečně pravdu v
tom, že primární biblická historie je dílem jedné autorské dílny a byla sepsána v období
několika málo let. Byla tedy z Bible stržena opona tajemství?
Domníváme se, že je tomu právě naopak.
Je zřejmé, že autoři museli při
tvorbě svých textů silně čerpat z mnoha prastarých zdrojů, dnes již
ztracených. Zpracovávali do ucelených příběhů prastaré legendy a mýty,
předávané ústní i písemnou tradicí. Biblické příběhy byly sice formovány z ryze praktických
národnostních či náboženských důvodů a mnohé bylo přetvořeno, upraveno či
zcela pozměněno. Přesto však lze v Hebrejské Bibli hledat původní zdroje,
které nám mohou sdělit mnohé o pradávném životě našich předků a varovat nás
tak před chybami, které vedou lidstvo opět ke konci. Poznání minulosti je
šancí k pochopení přítomnosti a predikci budoucnosti.
|
|
