Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Biblická proroctví I)
  • bez titulku:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Mýtus o Atrachasísovi)
  • Re: Mladší trias - mladší dryas:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Zániky civilizací)
  • Re: jejda:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Nevyplněná proroctví - Izajáš)
  • bez titulku:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Starověké hodiny III - Znalost precese)
  • Re: +:
    "mont blanc outlet tory burch sandals pandora charms moncle r c ... " (Antikrist, člověk hříchu)
  • Hebrejská Bible

    Na počátku ... Brešit bara Elohim

    Bible - Stvoření světa -- Na počátku ... Brešit bara Elohim

        

    Stvoření světa

    Na počátku... Brešit bara Elohim...

     

    Prvé řádky Hebrejské Bible popisují stvoření světa:

    CEP[1] Genesis 1:1-5
         Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
    Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
     I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.
    Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

    Úvodní slova "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi..." či anglicky "In the beginning God created the heaven and the earth..." jsou všeobecně známa.  Verše se staly zdrojem teologického učení[a] o stvoření světa z ničeho - "creatio ex nihilo". Bůh stvořil všechno z ničeho. A podle úvodní věty Gn 1:1 stvořil ze všeho nejdřív nebe a zemi.

    Známý úvod Bible však neodpovídá smyslu zdrojového hebrejského masoretského[b] textu. To by v důsledku mohlo znamenat, že Bůh stvořil nejprve něco jiného, než nebe a zemi.

     

    Když Bůh začal tvořit...

    Podívejme se, jak vypadá zdrojový hebrejský text a některé překlady:

    Transkribovaný hebrejský text "b'rešit bara elohim" je standardně překládán jako "Na počátku stvořil Bůh ...".
    Jedná se však zřejmě o nepřesný překlad, na což upozornil již v 11. stol. biblický vykladač Rashi.

    Způsob, jakým je v prvém slově doplněna samohláska o znak souhlásky ukazuje, že b'rešit (b-rešit, b-reshit, b'reshit) nestojí samostatně a je závislé na následujícím textu.    Ve slově b'rešit je prvé písmeno bet doplněno dvěmi tečkami (znakem shva).  Mají zde smysl neurčitého členu. Pokud by měly platit klasické překlady (vč. CEP, BKR aj.), muselo by být psáno barešit a nikoliv b'rešit.[6]

    Výraz "Na počátku"  tedy nemá mít smysl samostatného časového určení, který mu dává mnoho tradičních překladů (CEP, KJV a další), ale je přímo závislé na následujícímu slově. Začátek verše by tedy měl být překládán následovně:
    Na počátku /něčeho/ ...

    Následuje slovo bara znamenající (on) tvoří, (on) stvořil. Přísně literární překlad by tedy měl znít: "Na počátku (jeho) stvořil ..." což je samozřejmě značně kostrbaté. Ekvivalentem by mohla být věta "Na počátku (božího) stvoření ... " Anglický překlad by zněl asi takto: "In the beginning of He created ..."[4] či přesněji "In a beginning of He created ...".
    Známý hebrejsko-anglický překlad The New Jewish Publication Society (TNK)[3]  nabízí stylisticky elegantnější řešení:

    When God began to create ...      Když Bůh začal tvořit ...

    Překladatelé se tak vyhnuli nutnosti řešit otázku určitého či neurčitého členu. Slovo počátek převedli do formy slovesa.     Stylisticky nám tento překlad může připomenout sumerský mýtus o stvoření Enúma Eliš (viz Enúma Eliš - Epos o stvoření světa)

    Epos o stvoření[7], tab. I
      Když nahoře nebesa nebyla pojmenována,
    dole země jménem nebyla zvána...

    Jiné překlady (např. YLT[5]) uvádějí:

    In the beginning of God's preparing...    Na počátku božího stvoření...

    Tyto překlady, odpovídající přesněji smyslu dochovaného hebrejského textu, mohou změnit naše chápání následujících veršů.

    Na počátku božího stvoření nebe a země ...

    Je třeba si uvědomit, že hebrejský text byl doplňován značkami (punktací) až ve středověku. Dvě tečky byly pod písmeno bet přidány až mnohem později po sepsání původního textu. Stoprocentně nevíme, který překlad je ten přesnější. Tedy zda výraz "Na počátku" máme vyslovovat jako barešit a stojí ve sdělení samostatně, nebo číst jako b'rešit a pak se přímo vztahuje k následujícímu slovu.

    Stejně nejednoznačný je i další výraz - bra - tvořit (3. osoba). Může znamenat bara i b'ra. Masoretský text jej doplnil punktací na bara.

    Již zmíněný Rashi, středověký znalec Písma, dal přednost významu  b'ra :

    b'rešit b'ra elohim

    Obě slova tak přímo vztáhl ke slovu elohim (Bůh, božstvo). Smysl textu je přibližně následující:

    Genesis 1:1-2
         Na počátku božího stvoření nebe a země -
    země byla beztvará a prázdná, a nad propastnou tůní byla tma, ale nad vodami vznášel se Boží vítr.

    První větu (Gn 1:1) lze považovat za nadpis. Podobnou konstrukci nalezneme i v úvodu druhé verze příběhu o stvoření:

    Genesis 2:4
         ...
    V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, ...

    Další sdělení (Gn 1:2) je zřejmě stručným popisem prapůvodního světa před vlastním aktem stvoření: "země byla beztvará a prázdná, a nad propastnou tůní byla tma, ale nad vodami vznášel se Boží vítr".

     

    Stvoření světla

    Na počátku božího stvoření tedy existovala beztvará země (tohu v'vohu) a hluboká voda (tehom), nad kterou byla tma (wehosek) a vznášel se zde boží vítr (růah):

    Genesis 1:1-2
         Na počátku božího stvoření nebe a země -
    země byla beztvará a prázdná, a nad propastnou tůní /TEHOM/ byla tma,
    a nad vodami vznášel se Boží vítr /RŮAH/.

    V mnohém je popis prapůvodního světa podobný blízkovýchodním mýtům. Podle Sumerů plavala země na moři. Někteří odborníci odvozují původ hebrejského slova tehom od sumerského Tiamat. V mezopotámských mýtech o stvoření světa byla Tiámat bohyní personifikující původní praoceán (viz Nebe a země).

    Když začal Bůh či božstvo (Elóhím) tvořit svět, existovaly již základní elementy - země, voda, tma a vítr. Staří Řekové věřili, že svět je tvořen čtyřmi elementy - voda, vzduch, země a oheň. Rozdíl je zde jen v jediném. Místo ohně (či světla) existovala v biblickém prasvětě jen tma. Právě v tomto okamžiku však Bůh začal tvořit:

    CEP Genesis 1:3-5
         I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.
    Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

    V hebrejském textu je onen den první označen jako ehad yom. Primární význam slova ehad je jeden. Bůh stvořil světlo a byl den jeden.  Začal se počítat kalendářní čas. Další dny stvoření jsou již číslovány pořadovými číslicemi.[4]

    Prvé, co stvořil/li Elóhím podle veršů knihy Genesis 1:1-5,  tedy bylo zřejmě světlo. Stvořením světla pak začalo odpočítávání našeho času.

     

    Další významy

    Většina odborníků se shoduje v tom, že původní hebrejské texty byly psány bez oddělování slov, vět či odstavců. K oddělení slov mezerami došlo až později a mohlo při tom dojít k chybám. Nesprávným rozdělením textu mohl získat jiný smysl.
    Někteří badatelé odporují a tvrdí, že slova byla oddělována tečkou a později mezerou i v nejstarších biblických textech. Přesto však při přepisu textů docházelo k chybám, např. ke sloučení dvou sousedních slov do jediného (viz Oddělování slov).

    Někteří myslitelé tvrdí, že původní text v úvodu knihy Genesis měl jiný smysl, který byl zastřen jeho nesprávným rozdělením do slov a následným chybným přidáním punktace.

    Hebrejský text

    lze přepsat do latinky například následovně:

    bere'shith bara' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

    Text však lze prý rozdělit i jinak[8]:

    bere'sh yithbare' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

    be - předložka v, na či s jinými významy

    re'sh (ro'sh) - hlava, moudrost, znalost

    yithbare' -
    zvratný tvar slova bara' znamenající stvoření sama sebe, sobě, si

    elohim - bohové, božstvo, bůh

    Místo tradičního
    Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi...
    můžeme číst
    V moudrosti božstvo zformovalo (si) nebe a zemi.
    Tedy božstvo stvořilo spirituální a hmotnou realitu.[8]

     

    Kabalisté například věřili, že každý viditelný materiální objekt byl určován jeho skrytou skutečností. Stejně tak i v biblickém bohu Elohim hledali skrytý aspekt bez hranic - Ein Soft (bez konce).

    Elohim v úvodní frázi bere'shit bara' 'elohim nebyl subjektem stvoření (bara) ale objektem. Tedy nikoliv Na počátku stvořil Bůh... ale Na počátku stvořil božstvo/boha/bohy... Skutečný prvotní stvořitel byl v textu skryt, protože je nepostižitelný, nezachytitelný, a to ani písmem.

     

    Někteří  hledači pravdy a symetrie šli ještě dále. Když počátkem a koncem všeho je alfa a omega, když hebrejská abeceda začíná alefem, proč také bible nezačíná tímto písmenem?    


    Obr. Písmena hebrejské abecedy.[9]

    Doplnili tedy text o hebrejské písmeno Aleph

    ab-re'shith bara' 'elohim 'eth hash-shamayim we-'eth ha-'arets

    což překládají jako

    Otec všeho počátku stvořil bohy, nebe a zemi.

     

    Mnoho stvoření a světů

    Na to, jak vykládat prvé verše Hebrejské Bible, existuje mnoho názorů. Nelze však zastřít, že pokud budeme striktně vycházet z hebrejského masoretského textu, pak většina překladů Bible je nepřesných.

    Hebrejský text

    přepsaný do latinky také jako

    b'rešit bara elohim et haššamajim v'et ha'ares

    či například

    b'reshit bara elokim et hashamayim v'et ha'aretz

    je podle pravidel hebrejské gramatiky nutné překládat s neurčitým členem u slova  počátek. V českém jazyce určité a neurčité členy nepoužíváme, a i proto je náš standardní překlad v CEP či BKR zavádějící a nejednoznačný:

    Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

    Zato v anglickém překladu lze psát

    In a beginning God created the heaven and the earth

    nebo

    In the beginning God created the heaven and the earth.

    Prvý způsob je však přesnější, odpovídá hebrejským gramatickým pravidlům. Jaký je rozdíl? V Bibli není psáno o jednom jediném konkrétním "Stvoření", ale o "nějakém stvoření", kterých tedy mohlo být i více. Proto se například v hebrejské knize výkladů Midráš píše o tom, že Nejvyšší stvořil mnoho světů, které mohl později i zničit, dokud nevytvořil ten náš. Stvoření světa popisované v úvodu knihy Genesis může být jen jedno z mnohých.

     

    .... pokračování příště ...


    [a] Viz například katolický katechismus: www.vatican.va/archive/catechism/p1s2c1p4.htm#II
    [b] Existuje několik vývojových větví Hebrejské Bible. Jednou z nich jsou masoretské texty MT.  Viz Rodiny textů, textové tradice a skupiny.

    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad - CEP.
    [2] Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
    [3] JPS TANAKH.  The TANAKH, a new translation (into contemporary English) of The Holy Scriptures according to the traditional Hebrew text (Masoretic). The Jewish Publication Society. 1985 /TNK/
    [4] Sasson, Jack M. Of Time and Immortality. Bible Review, Summer 2005
    www.basarchive.org
    [5] The English Young's Literal Translation of the Holy Bible 1862/1887/1898 (YLT) by J. N. Young,  1988-1997. Online Bible Foundation and Woodside Fellowship of Ontario, Canada.
    [6] Berry Daniel. Understanding the beginning of Genesis: just how many beginnings were there?
    se.uwaterloo.ca/~dberry/FTP_SITE/reprints.journals.conferences/breshit.accepted.pdf
    [7] Hruška, Matouš, Prosecký, Součková. Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon. Praha 1977
    Epos o stvoření - překlad Jiří Prosecký.
    [8] Purucker, G. Opening Lines of Genesis. Studies in Occult Philosophy. Theosophical University Press Online Edition
    www.theosociety.org/pasadena/soph/sopthl10.htm
    [9] Hebrew alphabet From Wikipedia, the free encyclopedia.
    en.wikipedia.org/wiki/Hebrew_alphabet
        

    Vytvořeno: 15. 11. 2007
     


    [Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 12. 11. 2007 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 21271 přečtení | Počet komentářů: 47 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.