Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Mýty a fakta o Sinai :
    "Mýty a fakta-Potvrzuje archeologie bibli? - kde vlastně šli Izrael ... " (Nezvěstná hora Sinaj)
  • Re: foustka?:
    "Máte pravdu, díky za upozornění! Hned opravím." (Václav Havel - český Faust)
  • foustka?:
    ""Představitelem ďábla - svůdce je zde pajdavý provokatér Fous ... " (Václav Havel - český Faust)
  • Re: LXX:
    "...chtělo." (Panna nebo mladá žena?)
  • radiokarbonová analýza:
    "Ta radiokarbonová analýza často blbne. Vychází z předpokladu, že ... " (Jericho)
  • Médo-peršané:
    "Zdarec, prorocké knihy prorockou řečí vyprávějí prorocká vidění ... " (Daniel III - Daniel 7)
  • Akkad

    Mýtus o Atrachasísovi

    Mýty - Mýtus o Atrachasísovi

    Mýty

    Mýtus o Atrachasísovi

    Mýtus o Atrachasísovi popisuje okolnosti stvoření lidí a jejich pozdějšího potrestání morem a potopou.  Bůh Enki varuje Atrachasíse před potopou a radí mu, jak postavit archu. Atrachasís vybuduje plavidlo, ve kterém zachrání svou rodinu, řemeslníky a vše živé po jednom páru.

    Mýtus o Atrachasísovi se dochoval ze Starobabylonského období (počátek 2. tisíciletí př. n. l.). Tři hliněné tabulky s textem pocházejí ze starověkého Sipparu a Ninive.  Mýtus představuje zhruba 1245 veršů. Vznikl před rokem 1645 př. n. l. Jde o opis ještě staršího textu a příběh je řazen do doby Akkadské říše (konec 3. tisíciletí).[1] [4]

      


    Obr. Hliněná tabulka s textem Atrachasís. Sippar, 17. stol. př. n. l. [3]

    Mýtus o Atrachasísovi je znám v několika verzí, z nichž nejstarší a nejucelenější je starobabylonská. Existuje i pozdější verze asyrská z Aššurbanipalovy knihovny založené v 7. stol. př. n. l.

     

    Hrdina potopy

    Hlavní lidskou postavou je Atrachasís (v překladu Nesmírně moudrý). Atrachasís je zde tím, kdo postaví archu a přežije potopu. Podle jednoho ze sumerských seznamů králů byl Atrachasís synem Ubaratutua, krále Šuruppaku (střední Mezopotámie).
    V eposu o Gilgamešovi[a], kde se rovněž vypráví o potopě, je hrdinou potopy Utanapištim (Nalezl jsem život). Utanapištim (angl. Utnapishtim) je zde rovněž uváděn jako syn Ubaratutua, krále Šuruppaku.[b]
    Nejstarším textem popisujícím potopu je sumerský mýtus o stvoření nazývaný Eridu Genesis. Zde potopu přežívá Zi-ud-sura - Ziusudra (Život dlouhých dnů). Podle Poučení ze Šuruppaku resp. Poučení Šuruppaka (Instructions of Shuruppak, cca. 2600 př. n. l.) byl Ziusudra synem krále Šuruppaka, který měl být synem Ubara-Tutua.[5] [6] Šuruppak je archeologicky doložené sumerské město ze 3. tisíciletí př. n. l.

    Příběhy o potopě se v mnohém podobají, i když se postupem doby měnila jména toho, kdo postavil archu a pomohl zajistit pokračování lidského rodu: sumerský Ziusudra, akkadský Atrachasís, babylonský Utanapištim či biblický Noe.

     

    Obsah

    Stvoření člověka (tabulka I)

    Vyprávění začíná v dobách, "Když bohové ještě byli lidmi":

    Atrachasís[2], Starobabylonská verze, tab. I (1-10)
    Když bohové ještě byli lidmi,
    pracovali a lopotili se,
    velká to byla námaha,
    těžká práce a mnohá nesnáz.

    Velcí Anunnakové jen sedmi Igigům
    uložili všechnu robotu.
    Anu, otec jejich, byl králem,
    rádcem jejich Enlil válečník.
    Ninurta byl jejich komořím
    a Ennugi jejich strážcem.

    Bohové Anunnakové žili v hierrachii a měli rozděleny pravomoci i povinnosti. Jejich potomci, Igigové, museli vykonávat veškerou namáhavou práci, zejména kopání a čištění kanálů.[c]
    Po 2500 letech dojde Igigům trpělivost, vyhlásí válku a obklíčí chrám rádce Anunnaků Enlila v Ekuru (E-kur - Horský dům v Nippuru). Enlil nařizuje svému služebníku Nuskuovi uzavřít bránu a chopit se zbraní:

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. III (89-98)
    Nusku zatarasil bránu,
    zbraní se chopil, postavil se před Enlila.
    Nusku otevřel ústa svá
    a pravil Enlilovi válečníku:
    "Pane můj, vždyť jsou to tví potomci!
    Proč bojíš se vlastních synů?
    Enlile, vždyť jsou to tví potomci!
    Proč bojíš se vlastních synů?
    Vzkaž, nechť sem Anu sestoupí,
    nechť k tobě Enki přispěchá!"

    Enlil (akadsky Ellil) svolá nejvyšší bohy Anunnaky. Anu sestoupil z nebes a přispěchal i Enki. Právě bůh Enki (akkadsky Ea) navrhne, aby bohyně lůna Bélet-ilí stvořila lidské bytosti, smrtelníky, kteří budou vykonávat těžkou práci místo bohů Igigů. Pro stvoření člověka však musel být zabit jeden z bohů (zřejmě jeden z Igigů).

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. III (223-230)
    Boha Geštuge, jenž rozumem byl obdařen,
    bohové společně zabili.
    S jeho masem a krví
    Nintu smísila hlínu.
    V příštích časech bubnu naslouchali.
    Z božského těla vzešel duch,
    člověku živému své znamení vtiskl
    a byl tu na věčnou jeho paměť.

    Bohyně-matka (Bélet-ilí, Mami, Mama, Nintu) stvoří, s pomocí Enkiho, člověka z hlíny, masa a krve boha Geštuge (Wé-ilu), který byl předtím zabit (motiv zabití boha se objevuje v mnoha sumerských příbězích o stvoření člověka).
    Je stvořeno 7 mužů a 7 žen. Z nich povstane během necelých 1200 let početná populace lidí.

    Trest lidstvu - nemoc (tabulka I)

    Enlil je roztrpčen nářkem země a lidským povykem. Sešle na lidstvo mor (resp. horečku):

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. I (352-360)
    Ještě nepřešlo dvanáct set let,
    a rozšířily se obydlené kraje a rozmnožilo se lidstvo.
    Země řvala jako býk
    a jejím hlukem bůh byl rušen.
    Enlil slyšel lidský povyk
    a pravil velkým bohům:
    "Povyk lidí je mi velmi nepříjemný
    a v tom hluku se mi nedostává spánku.
    Rána morová ať je umlčí!... "

    V asyrské verzi příběhu Enlil přikazuje, aby Namtar potlačil křik lidí a ovanul je neduhy, bolestí, pohromou a morem:

    Atrachasís, Asyrská verze, IV (9-16)
    Přikažte, nechť propukne mor,
    aťjejich křik hned Namtar potlačí!
    Jak vichřice nechťje ovane
    neduh, bolest, pohroma a mor!"
    I přikázali a propukl mor,
    jejich křik hned Namtar potlačil.
    Jak vichřice je ovanul
    neduh, bolest, pohroma a mor.

    Člověk jménem Atrachasís se snaží zabránit zkáze lidí a hledá radu u boha Enkiho (Ea):

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. I (352-360)
    Tehdy Atrachasís
    bohu svému Enkimu pozorně naslouchal.
    A hovořil on se svým bohem
    a jeho buh hovořil s ním.
    Atrachasís otevřel ústa svá
    a pravil svému pánu:
    (I řádek poškozen)
    "Což navěky nás postihnou touto nemocí?"

    Enki mu poradí přestat uctívat ostatní bohy a přinést upečený chléb jako oběť bohu Namtarovi (Osud).

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. I (375-384)
    ... Přistup k svému domu
    a takto pověz starším: Přikažte poslům, aby rozhlásili
    mohutným hlasem do kraje:
    Neuctívejte bohy své
    a své bohyně nevzývejte!
    Avšak vyhledejte bránu Namtarovu
    a přineste k ní upečený chléb!
    Snad se mu zalíbí oběť pražené mouky.
    Zahanben bude tím darem a zadrží svou paži."

    Lidé zbudovali Namtarovi chrám a přinesli mu upečený chléb. Namtarovi se zalíbila oběť pražené mouky a lidé byli zbaveni moru.

    Trest lidstvu - sucho, neúroda (tabulka II)

    Lidský povyk a nářek země budí boha Enlila (není jasné, zda od prvního trestu uplynulo dalších 1200 let nebo děj následuje hned za vlnou nemocí):

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. II (I 1-20)
    Ještě nepřešlo dvanáct set let,
    a rozšířily se obydlené kraje a rozmnožilo se lidstvo.
    Země řvala jako býk
    a jejím hlukem bůh byl rušen.
    Enlil slyšel lidský povyk
    a pravil velkým bohům:
    "Povyk lidí je mi velmi nepříjemný
    a v tom hluku se mi nedostává spánku.
    Zbavte lidstvo obživy;
    ať rostlin je nedostatek, aby měli hlad!
    Nechť Adad zadrží déšť
    a dole nevystoupí
    z hlubin záplava!
    Ať vítr duje
    a půdu vysuší!
    Ať mračna houstnou,
    však ani kapka nespadne!
    Kéž se zmenší výnos polí
    a Nisaba svá ňadra zahalí!
    Pak opustí je všechna radost."

    Stejně jako u sužování lidstva nemocí i zde hledá Atrachasís radu u svého boha Enkiho. Ten radí přinést oběť bodu Adadovi:

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. II (II 11-19)
    Však vyhledejte bránu Adadovu
    a přineste k ní upečený chléb!
    Snad se mu zalíbí oběť pražené mouky.
    Zahanben bude tím darem
    a zadrží svou paži.
    Zrána dá padnout mlze,
    za noci tajně rosu rozstříkne
    a pole vydá kradmo devaterý výnos."

    Lidé byli chráněni tajně před vyhladověním. Když Enlil shledal, že lidstvo bylo i podruhé zachráněno, rozhněval se a opět seslal trest:

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. II (IV 1-8)
    Nahoře ustaly deště
    a dole nevystoupila
    z hlubin záplava.
    Neplodné bylo lůno zemské
    a bylina nevzešla z půdy.
    Na polích nebylo vidět ani človíčka,
    černozem zbělela
    a širá step solí pokryta byla.

    Lidé opět strádají. Postihly je neduhy, nerodí se děti. Začíná hlad. Rodiny jsou rozvráceny a lidé se začínají pojídat.
    Text zde chybí ale bůh Enki pravděpodobně opět Atrachasísovi poradil a lidé přečkali i tuto katastrofu. Enlil konečně pochopil, že je to Enki, kdo neustále pomáhá lidem a svolal shromáždění Anunnaků. Enlil osočil Enkiho, že odstraňuje lidem jejich jařmo a dává jim svobodu. Enki musel přísahat, že již více nebude mluvit s lidmi. Bylo ustanoveno, že lidé budou smeteni potopou.

    Potopa (tabulka III)

    Veškeré lidstvo má smést potopa. Bůh Enki ale opět varuje Atrachasíse. Činí tak nepřímo, aby se nezpronevěřil přísaze. Nejprve prostřednictvím snu, poté mluví k rákosové stěně Atrachasísova domu. Šumění rákosu opakuje Enkimu chráněnci ozvěnu božích slov.

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. III (I 22-24)
    Strhni dum, postav loď!
    Zbuduj archu, zachraň si život!

    Atrachasís, Asyrská verze,  tab. III (6-10)
    Do lodě vejdi, uzavři dveře,
    nalož ji obilím, majetkem svým i jměním,
    uveď tam ženu svou, rodinu, příbuzné i zdatné, řemeslníky!
    Stepní zvěř i živočišstvo, jež na trávě se pase,
    já k tobě pošlu a bude čekat u tvých vrat.

    Enki tedy skrytě varuje Atrachasíse, káže mu postavit archu podle jeho přesných pokynů. Sdělí mu rovněž, že potopa nastane za 7 dní. Atrachasís vybuduje plavidlo, na které nalodí svou rodinu, divokou i domácí zvěř i živočišstvo, obilí a majetek.[1]

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. III (I 48-55)
    Náhle den změnil svou tvář
    a Adad zahřímal v mračnech.
    Jakmile zaslechl boží hlas,
    smolou utěsnil za sebou dveře.
    Když dveře zavřeny byly,
    Adad se rozbouřil v mracích
    a vzápětí nato větry se rozběsnily.
    Přesekl lano a uvolnil koráb.

    Nastala potopa:

    Atrachasís, Starobabylonská verze, tab. III (III 11-18)
    ... i začala potopa.
    A síla její jak válka na lidstvo dolehla.
    Již nevidí druh druha,
    již se nepoznávají v té zkáze.
    A potopa řve jako býk.
    Jak orlí křik
    se nese jekot větrů.
    Temnota zhoustla a slunce se skrylo.

    Bohové Enki, Nintu i Mami s bolestí sledují hrůzu. Bohové, kteří dlí na zemi, pro zemi pláčí. Po sedm dní a sedm nocí řine se déšť, běsní bouře a potopa.
    Místa, kde popis potopy vrcholí, a kde by bylo zajímavé porovnat obsah s Gilgamešem a s Biblí, však chybí. Když vody konečně opadly a loď přistála na suché zemi, Atrachasís zřejmě přinesl bohům smírnou oběť.

    Příběh pokračuje až okamžikem, kdy se někteří bohové Igigové (zde se jedná zřejmě o označení bohů, žijících na zemi) shromáždí nad Atrachasísovou obětí a litují, že nerozvážně připustili takové hrůzy.

    Enlil spatřuje záchrannou lodici a pojímá jej hněv vůči Igigům. Anu tuší, že za záchranou člověka je opět Enki a ten to přiznává. Enlilovi nezbývá než se smířit s tím, že lidstvo bude i nadále přebývat na zemi. Žádá však, aby Enki společně s Nintu dali lidskému pokolení nový řád, který by omezil jeho přílišné rozmnožování. Přirozenou neplodností některých žen či omezeními u jistých společenských skupin (např. chrámových nevěstek). [1]

     


    [a] Epos o Gilgamešovi viz následující odkaz: Epos o Gilgamešovi. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040020
    [b] Ubara-tutu (Ubartutu) ze Šurupaku byl posledním králem Sumeru před potopou. Podle sumerských záznamů vládl 18 600 let. Někdy je ztotožňován s biblickým Henochem, protože byl prý rovněž vzat ještě za života na nebesa.
    [c] Igigové (Igigů, Igigi) je pojem zavedený ve starobabylonském období jako společenství deseti velkých bohů. Později byl obecně používán pro bohy sídlící na nebi.[7]
    Původ pojmu je neznámý. Igi znamená v sumerštině oči, Gi znamená sexuální proniknutí. Igigi lze tedy přeložit jako Oči na nebi, Strážci (Watchers), ti kteří měli sexuální styk.[8]

    V Mýtu o Atrachasísovi zpočátku Igigové vystupují jako potomci velkých Anunnaků. Dále v textu je lze spíše chápat jako bohy, žijící na zemi.

    Můžeme zde uvažovat o jisté podobnosti se Strážci z Knihy Henochovy, kteří na zemi plodili s lidskými ženami nefily a kvůli kterým byla seslána biblická potopa.


    [1] McCallová Henrietta. Mezopotámské mýty. Levné knihy KMa. 2006
    ISBN 80-7309-320-0
    [2] Hruška, Matouš, Prosecký, Součková. Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon. Praha 1977
    Atrachasís - překlad Jiří Prosecký.
    [3] The British Museum. Cuneiform tablet with the Atrahasis Epic. ANE 78941
    www.thebritishmuseum.ac.uk/
    [4] Přispěvatelé Wikipedie, Mýtus o Atrachasísovi [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 28. 01. 2019, 10:10 UTC, [citováno 26. 09. 2020] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%BDtus_o_Atrachas%C3%ADsovi&oldid=16895924 >
    [5] Wikipedia contributors, 'Sumerian creation myth', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 August 2020, 17:34 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Sumerian_creation_myth&oldid=975264647 > [accessed 26 September 2020]
    [6] Wikipedia contributors, 'Instructions of Shuruppak', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 November 2019, 23:51 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Instructions_of_Shuruppak&oldid=925411464 > [accessed 27 September 2020]
    [7] BLACK, Jeremy a Anthony GREEN. Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: ilustrovaný slovník. Ilustroval Tessa RICKARDS. Praha: Volvox Globator, 1999. Historie (Volvox Globator). ISBN 80-7207-266-8.
    [8] Wikipedia contributors, 'Igigi', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 16 August 2020, 12:39 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Igigi&oldid=973293940 > [accessed 26 September 2020]

    Vytvořeno: 03. 06. 2006


    [Akt. známka: 0,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 03. 06. 2006 | Aktualizováno: 27. 09. 2020 | 24703 přečtení | Počet komentářů: 50 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.