Konec věku XI

Kola času - precesní zodiakální astrochronologie (I.)

Psali jsme o střídání věků, nebeských nosičích a hvězdných hodinách, teorii chaosu či principech fraktálu. To vše proto, že stále hledáme odpověď na otázku: "Odkud jsme přišli, kde jsme a kam kráčíme?"

Podle zkušeností snad všech lidských kultur je náš čas odměřován nebeskými hodinami. Vlastně lze nalézt několik různých nebeských hodin, odměřujících různá kola času. Některá velká kola odměřují čas v milionech let, jiná menší v tisících a stovkách roků existence lidských civilizací.^[a] A jsou zde také nebeské časoměřiče a ukazatele, které určují čas v mnohem kratších intervalech vhodných pro měření běžných lidských životů.

Některé nebeské hodiny pracují na základě precese zemské osy. Psali jsme o principech odměřování siderických (hvězdných) světových věků. Ciferníkem velkých nebeských hodin je Mléčná dráha, hodinovým ukazatelem je Slunce při zimním slunovratu.^[1]  Čas je počítán na platónské roky trvající přibližně 26 000 let.

Obr. Simulace zimního slunovratu 21. 12. 2012. V naší době stojí Slunce při svém zimním slunovratu přímo v ose Mléčné dráhy - v galaktické rovině. Podle pradávné tradice nastane konec jednoho z věků v dobách, kdy se Slunce ocitne v tlamě nebeského hada. Cyklus, při kterém se slunovratové Slunce ocitá nad středem naší galaxie, je vyvolávám precesí zemské osy a má délku zhruba 26 000 let.^[1] [d]

Jiné hodiny, odměřující platónské měsíce o délce 2200 let, mají za svůj ciferník kruh souhvězdí zvěrokruhu. Ručičkou je Slunce při jarní rovnodennosti.

Nyní bychom měli žít v platónském měsíci Ryb. Začal někdy na počátku našeho letopočtu a zvolna se blíží doba jeho konce. Různé zdroje uvádějí roky 2012 až 2150. Nalezneme však také autory, kteří kladou příchod věku Vodnáře do roků 1762 nebo naopak až do roku 2658. Věk Vodnáře tedy již možná začal, ale možná nás od začátku dělí ještě půl tisíce let![2]

Obr. Simulace jarní rovnodennosti 20. 3. 2020. Slunce stojí v jarním bodě na pomezí souhvězdí Ryb a Vodnáře a ukazuje aktuální platónský měsíc - rozhraní dvou siderických věků.[2]

Pro běžný život samozřejmě existují praktičtější nebeské cykly odměřované zejména Sluncem a Lunou. Patří zde cyklus slunečních let a jejich násobků (např. 7 let úrody a 7 let neúrody), cykly ročních období či lunárních měsíců a týdnů, a samozřejmě cykly denní.

Z mýtů, tradic a rituálů mnoha kultur se dozvídáme také o časových cyklech trvajících statisíce i miliony let (viz mýty Věčného návratu). Je v nich zakódována idea cyklické regenerace času, periodického stvoření a zániku světů. Roli očistných sil hrají zejména čtyři základní živly - voda, oheň, země a vítr. Jde o nepřetržitý proces, kdy probíhá cyklická obnova času zároveň s jeho nepřetržitým lineárním vývojem. Kola času se otáčejí stále dokola a přitom posunují svět kupředu. Vše se opakuje, ale současně vyvíjí, jako ve spirále.^{[3] [4]}

Lidé se od nepaměti snažili porozumět tajemnému sledu časových cyklů. Věřili, že nic se neděje náhodně a vše je podřízeno skrytým časovým rytmům. Snažili se porozumět nebeské symbolice těchto rytmů, poznat zákonitosti toku dějin a umět je předpovídat. Zároveň si však uvědomovali, že i když je budoucnost konfigurována minulostí, žádná událost není nevratná a žádná změna není konečná.

Nyní mnozí očekávají nastupující věk Vodnáře. Hovoříme o střídání precesních, siderických věků v délce platonských měsíců. Názvy jednotlivých věků jsou dány vždy souhvězdím, ve kterém se v dané době nachází jarní bod (postavení Slunce při jarní rovnodennosti). Kdy přesně nastane věk Vodnáře a co nám přinese? Hranice siderických (hvězdných) věků jsou značně rozostřeny a rovněž o jejich očekávaných vlastnostech vlastně nevíme nic. Lidé často chybně zaměňují souhvězdí Vodnáře za stejnojmenné astrologické znamení a pak vyvozují zřejmě zcela mylné prognózy.

Obr. Pás souhvězdí zvěrokruhu vytváří nebeský ciferník. Na něm odměřuje Slunce při jarní rovnodennosti příslušný hvězdný (siderický) věk. V naší době stojí Slunce při jarní rovnodennosti (jarní bod) na pomezí souhvězdí Ryb a Vodnáře.[5]

Mudrcové se již od nepaměti snažili porozumět různým nebeským časoměřičům a znamením. Lidé již tisíce let zkoumají souvislosti mezi děním na obloze a ději zde na zemi.

Tento obor lidského vědění nazýváme hvězdopravectvím či astrologií. Astrologie zkoumá zejména pohyby planet, Slunce, Měsíce a dalších nebeských prvků a pak se snaží vyvozovat vlivy v různých oblastech života. Astrologové hledají souvztažností mezi děním na obloze a vývojem jak jedince, tak celého lidského společenství. Činí tak zejména formou hledání analogií a vysvětlení dějů minulých a současných s dopadem na událostí a dění v budoucnu.[6]

Obr. Ručně kolorovaná verze Flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888).[6]

Precesní zodiakální astrochronologie

Astrologie je od 20. století vědeckou komunitou odmítána jako nevědecká či pseudovědecká. To je dáno ztrátou víry člověka ve vyšší moc. Velký podíl na nedůvěře k astrologii má i její komercionalizace a také existence mnoha vzájemně si odporujících astrologických škol a systémů. Prozatím jsme se zde astrologii spíše vyhýbali. V rámci pátrání po nebeských kolech času však zaměříme pozornost na relativně nový astrologický směr, jehož základy u nás položil vědec a astrolog RNDr. Milan Špůrek, CSc.

Milan Špůrek navrhnul metodu precesní zodiakální astrochronologie. Možná právě zde leží počátek cesty k pochopení časových cyklů z hlediska astrologie. Na principu cyklické zodiakální analogie M. Špůrek předkládá způsob, jak porozumět některým časovým cyklům a vzájemně porovnávat i jevy časově od sebe velmi vzdálené. Do umění astrologie aplikuje princip fraktálu a teorie chaosu. Ve svém díle Tajemné rytmy dějin^[8] vysvětluje, že události probíhající v určitém čase mají fraktální dimenzi. Každý časový cyklus je zrcadlovým obrazem vyššího cyklu. Určité časové cykly jeví vůči sobě příbuznost bez ohledu na časové měřítko, s nímž jsou porovnávány. Platí obecné pravidlo afinity části a celku v souladu s dávnou ideou o vztazích mezi mikrokosmem a makrokosmem, každé zodiakální znamení tak v sobě obsahuje celý zvěrokruh. V astrologii se konkrétně používá vyšší fraktál periody Platonského roku a jemu podřízený fraktál astrologického platonského měsíce.  V rámci uplatnění teorie chaosu je pak důležité uvědomit si, že některá astrologická znamení posilují řád a jiná chaos (např. za silné astrologické znamení chaosu je považováno znamení Ryb).

Základní principy

1. Využití precesního cyklu v chronologii. Rychlost precese je uvažována 50,371˝/rok. Základním cyklem je platonský rok. Ten je dělen na kratší cykly - násobky čísla 12.

2. Nebeské hodiny jsou tvořeny posunem počátku hvězdného ekválního zodiaku jednotlivými znameními tropického zodiaku.^[b] Nesleduje se tedy zpětný posun jarního bodu souhvězdími či siderickými znameními, jak je tomu u určování hvězdných lidských věků (viz výše).

3. Počátek hvězdného zodiaku je odvozen od hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Přesný počátek je stanoven na ekliptikální délce -120° od Regula.^[c]

Nebeské hodiny použité v precesní zodiakální astrochronologii jsou tedy opakem hodin určujícím hvězdné precesní věky. Ukažme si základní rozdíly mezi nimi:

a) Hodiny určující siderické precesní věky. Ručičkou je bod rovnodennosti (postavení Slunce při jarní rovnodennosti). Ciferník tvoří 12 souhvězdí zodiaku resp. hvězdný ekvální zodiak (modře). Hvězdný ciferník se precesí pomalu otáčí. Ručička ukazuje přechod z hvězdného věku Ryb k věku Vodnáře:

Obr. 1 - Červená šipka (jarní bod resp. Slunce při jarní rovnodennosti) ukazuje na zvířetníkové souhvězdí charakterizující precesní siderický věk (modře). Zvířetníková souhvězdí se precesí otáčejí ve směru šipek.

b) Hodiny určující precesní věky dle znamení tropického zodiaku. Ručičku tvoří začátek souhvězdí Berana (bod α), který je i počátkem kruhu hvězdného ekválního zodiaku. Ciferník je vytvářen 12 astrologickými znameními tropického zodiaku (modře). Ručička  pomalu putuje s precesním otáčením zvířetníkových souhvězdí a ukazuje přechod z astrologického věku Berana k věku Býka:

Obr. 2 - Červená šipka, začátek souhvězdí Berana i celého hvězdného zvířetníku (rozděleného na 12 stejných dílů), ukazuje na ciferník - 12 znamení tropického zodiaku. Označuje precesní astrologický věk charakterizovaný příslušným astrologickým znamením. Tropický zvěrokruh (modře) je pevně navázán na kříž rovnodenností a slunovratů. Zvířetníková souhvězdí se precesí otáčejí ve směru šipek.
 

Při použití precesní zodiakální astrochronologie se nesleduje, které zvířetníkové souhvězdí tvoří v určité éře pozadí Slunci vycházejícímu v první jarní den (viz obrázek 1). Metoda si naopak všímá, kterým znamením tropického zvěrokruhu prochází v určité éře počátek hvězdného zvířetníku (viz obrázek 2). Důležité je co nejpřesnější určení začátku hvězdného zodiaku, místa, kde leží naše ručička nebeských hodin (bod α).

Někdo může upřednostňovat prvé hodiny, ukazující hvězdné precesní věky. Podle nich vstupujeme do siderického věku Vodnáře ♒. Jiní mohou preferovat hodiny odměřující precesní věk podle znamení tropického zodiaku. Tyto hodiny ukazují vstup do astrologického věku Býka ♉.  Z esoterického nadhledu by snad oba způsoby měření věků mohly dávat smysl a vzájemně se doplňovat. Prvé hodiny ukazují věk nadzemský, druhé pozemský. Věk Vodnáře může znamenat, že k nám z nebes budou přicházet duše svobodné, nezávislé, přátelské až idealistické. Duše, nesnášející pokrytectví, falešnou morálku a otroctví peněz. Rodit se budou výjimečné děti, které poplavou proti proudu konvencí i struktur moci a třebas se jim podaří změnit náš pozemský svět k lepšímu. Budou to však mít nesmírně složité. Přicházejí do počátků pozemského věku Býka, orientovaného spíše na praktické a materiální záležitosti, podřízenost v práci a smyslové požitky.

Obr. Znamení Vodnáře. Obr. Znamení Býka.

Tyto úvahy zatím ponecháme astrologům.  Zajímavé je, že zodiakální astrochronologie nenabízí jen nový pohled na sled precesních věků. Metoda umožňuje smysluplně dělit či násobit věky a definovat kratší či delší časové sekvence. Každý takový fragment času je naplněn významem, odvoditelným ze symboliky k němu příslušného zodiakálního znamení. V rámci takto zavedené fraktální časové hierarchie je možno významově porovnávat děje a jevy v různých úrovních časového měřítka. Kvalitativním chápáním časové složky bytí se zodiakální astrochronologie drží principů uplatňovaných ve starých astrálních naukách a na druhé straně moderně chápané fraktální struktuře času. Alespoň to tvrdí autor zodiakální astrochronologie, Milan Špůrek.^[8] Jaké výsledky přináší jeho metoda, budeme zkoumat v dalším pokračování.   

Pokračování - Kola času - precesní zodiakální astrochronologie (II.)

Vytvořeno: 07. 02. 2020