|
Praha - posvátná architektura. Slunovratové linie.
Karlův most a slunovrat
Východ, linie rovnodennosti
Při plánování městské zástavby
byl kdysi dáván velký význam orientaci vůči linii rovnodennosti (tj. světovým stranám) a liniím
slunovratu. Ve středověku se však již upouštělo od směrování staveb
podle slunovratů. Kalendáře se staly dostupnými a nástup slunovratu lidé
již nemuseli zjišťovat sledováním pozice Slunce na horizontu. Navíc byly
oslavy slunovratů i rovnodenností považovány církví za pohanské a rok
dělen křesťanskými svátky a svátky svatých.
Orientace k východu (a tedy k východu Slunce při
rovnodennosti) ale zůstala preferována i nadále. Středověké
římskokatolické kostely byly často orientovány (z lat. oriens –
východ, Východ) - tedy jejich kněžiště s hlavním oltářem směřovalo
zhruba východním směrem. Šlo o symbolický poukaz na Krista jako světlo
světa a přípravu na jeho Druhý příchod:
Bible - Nový zákon - Matouš 24:27, překlad CEP [1]
|
Neboť jako blesk ozáří oblohu od
východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. |
Z východu lidé čekali spásu, k východu upírali své zraky
a naději. Dříve tak vítali Slunce a život, později od východu čekali
příchod Spasitele.
Mnoho křesťanských kostelů má v dlažbě vytyčený poledník a někde ve
vitráži či stěně otvor, kterým vniká do potemnělé lodi kostela sluneční
světlo.
I podle židovské víry přicházel Hospodin od východu.
Hebrejská Bible - Ezechiel 43:1-2, CEP
|
Pak mě zavedl k bráně směřující na
východ, a hle, od východu přicházela sláva Boha Izraele. Zvuk
jeho příchodu byl jako zvuk mnohých vod a země zářila jeho
slávou. |
První jeruzalémský Chrám, vybudovaný podle židovské
tradice králem Šalomounem (970-931 př. n. l.) na Chrámové hoře, měl být
orientován na východ. I židovské synagogy z mnohem pozdějších dob byly
často orientovány na východ, případně směrem k Izraeli, Jeruzalému a
Chrámové hoře. Ostatně i některé křesťanské kostely byly orientovány ke
Svaté zemi. K nejstarším stále sloužícím synagogám na světě patří
pražská Staronová synagoga. Její svatostánek je umístěn u východní
stěny. Na východní stěně, napravo od svatostánku, je nápis: Hospodina
stále před oči si stavím. Nalevo je nápis: Vězte, před kým
stojíte.[2]
Směrování křesťanských kostelů k východu nebylo
požadavkem nutným a důraz nebýval kladen ani na přesnost orientace.
Mnohdy převládly důvody praktické a ani samotná stavební parcela
neumožnila východní orientaci. V období baroka již dávali architekti
často přednost pohledovému uplatnění hlavního průčelí kostela bez ohledu
na světové strany.
Linie slunovratu
Linie rovnodennosti je jedna jediná, mířící od východu
na západ a obráceně. Linie slunovratu jsou ale dvě. Jedna spojuje východ Slunce při
letním slunovratu se západem Slunce při slunovratu zimním. Druhá východ
Slunce při zimním slunovratu se západem Slunce při slunovratu letním.
Azimuty východů a západů Slunce jsou u nás přibližně následující:
|
východ Slunce |
západ Slunce |
letní slunovrat |
52° |
308° |
zimní slunovrat |
128° |
232° |
Obr.
Tři linie (1 x rovnodennost, 2 x slunovrat)
|
V Praze se dochovalo několik románských rotund, které dříve
vytvářely kříž, jehož ramena ležela na slunovratových liniích. Pět
pražských rotund bylo původně situováno tak, že tvořily kříž o délce
ramen zhruba 2,4 km. Středem kříže je rotunda Nalezení svatého
kříže. Jedno rameno je vytyčeno rotundou sv. Víta (nyní
součást katedrály sv. Víta) a sv. Longina. Druhé rameno tvořila
rotunda sv. Klimenta (zbořena, nyní kostel) a sv. Filipa a
Jakuba (zbořena).[3]
Spojnice rotundy sv.
Víta, rotundy sv. Kříže a rotundy sv. Longina se velmi blížila
slunovratové linii dané východem Slunce při zimním slunovratu a
západem Slunce při letním slunovratu. Spojnice rotundy sv.
Filipa a Jakuba, rotundy sv. Kříže a rotundy sv. Klimenta pak
byla blízká druhé slunovratové linii mezi východem Slunce při
letním slunovratu a západem Slunce při slunovratu zimním. |
|
Obr. Praha - pět románských rotund vytváří kříž. Červeně
jsou označeny spojnice krajních rotund (i s hodnotou azimutu).
Žlutě jsou uvedeny přibližné azimuty východů a západů Slunce při
slunovratech.[3] |
Výše uvedené však nemusí dokazovat, že v 10. a 11. století byly
stavěny kostely záměrně dle slunovratových linií. Rotundy bývaly často
budovány na starodávných kultovních místech, kde kdysi dávno vítali Slunce
při slunovratech.
Z posvátného místa Žiži (dnes zaslepeno mramorovým sloupem na Pražském hradě) mohli
naši prapředkové sledovat
východ slunce během zimního slunovratu nad místem, kde v dáli vyvěraly
posvátné prameny (později osada Rybníček a ještě později rotunda sv.
Longina). Během letního slunovratu bylo odtud vidět naopak západ slunce
nad královským vrcholkem Žiži.[14]
Tato místa, a rovněž ta na druhé slunovratové linii,
byla odpradávna posvátná, mimo jiné i svou orientací na slunovraty.
Teprve mnohem později zde začaly vyrůstat první kamenné křesťanské kostely -
rotundy. To, že rotundy leží na slunovratových liniích, však naši předkové
jistě věděli. M. Špůrek upozorňuje ve svém díle Praga mysteriosa,
že na slunovratových liniích leží v teritoriu dnešní Prahy kromě pěti výše uvedených románských rotund
také dalších deset středověkých kostelů.[4]
Někteří badatelé tvrdí, že ještě v době Karla IV. byly budovány významné
pražské stavby s ohledem na linie slunovratů. Jako příklad uvádějí
mostecké věže.
Postavíme-li se o letním slunovratu do portálu
staroměstské mostecké věže zasvěcené sv. Vítovi na Karlově mostě (rovněž
zasvěceném sv. Vítovi), spatříme zapadat Slunce nad Pražským hradem do míst, kde stojí oltář
s ostatky sv. Víta. Častým atributem soch sv. Víta bývá zlatá sluneční koule.[5]
Spojnice katedrály sv. Víta se Staroměstskou mosteckou neleží přímo na
slunovratové linii. Slunce nad oltářem sv. Víta můžeme pozorovat proto,
že v daném okamžiku ještě stojí výše nad obzorem.
Blíže slunovratové linii stojí jiná mostecká věž - Malostranská. Ta leží
přímo na spojnici bývalé rotundy sv. Víta, rotundy sv. Kříže a rotundy
sv. Longina. |
|
Obr. Slunovrat nad katedrálou lze sledovat od
Staroměstské mostecké věže. [6]
Jde o
západ Slunce při letním slunovratu. Slunce nejprve projde velkou
jižní věží katedrály (pod ní je pochován sv. Václav), pak označí
východní věž (zde spočívají ostatky sv. Vojtěcha) a zapadne v
místech uložení ostatků sv. Víta. |
Nechal český král a císař Karel IV. skutečně vybudovat některé
významné stavby podle východů a západů Slunce při slunovratech?
Karel IV. a Nový Jeruzalém
Karel IV. (1316 – 1378) budoval Prahu jako centrum
tehdejší křesťanské Říše. Nechal se inspirovat Janovou Apokalypsou, kde je
popsán Nový Jeruzalém jako nebeské město. Snad se tak snažil připravit
svou zemi a sídelní město na pomalu přicházející konec věku -armagedon. Lidé tehdy věřili, že
proroctví Apokalypsy (Zjevení) se již naplňuje a je třeba věnovat maximální
úsilí přípravě lidí a země na spásu a přechod do nové éry.
Symbolika Nového
Jeruzaléma je patrná zejména u dvou kaplí, které považoval
Karel IV. za ústřední. Svatováclavská kaple, nejposvátnější
místo v katedrále královského města, byla vystavěna ve
čtvercovém půdorysu a obložena drahými kameny.
Kaple sv. Kříže na Karlštejně měla připomínat svým
vnitřním obložením
dokonce hradby nebeského Jeruzaléma. Ten má v Janově Apokalypse stěny ze
zlata obložené právě drahými kameny: |
|
Obr. Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta
-pohled k východní stěně kaple.[7]
I v tomto svatostánku je východní stěna s oltářem tou hlavní. |
Bible - Janova Apokalypsa - výňatky z kap. 21 (překlad CEP)
|
A viděl jsem nové nebe a novou
zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec
nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový
Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A
slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed
lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám,
jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti
již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co
bylo, pominulo."... Město je vystaveno do
čtverce: jeho délka je stejná jako šířka... Hradby jsou
postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako
křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první
základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý
smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý
beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a
dvanáctý ametyst. ... Národy budou žít v jeho světle; králové
světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny,
protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí
sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo
se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize
života. |
Karel IV. založil Nové město pražské ve druhé polovině
14. století. 28. března 1348 byl slavnostně položen základní kámen ke
stavbě hradeb Nového Města.[8]
Místo bylo
brzy obehnáno gotickými hradbami a rychle se začalo zaplňovat novými domy
a chrámy dle
důmyslného urbanistického plánu. Karel koncipoval Nové Město jako
zhmotnění nebeského Jeruzaléma a chtěl z něj učinit nový Řím.
Mimo jiné zde Karel
IV. nechal vystavět pět církevních staveb, tvořících kříž. Kříž
byl ale orientován směrem k Vyšehradu a neměl tedy žádnou
souvislost s linií rovnodennosti či slunovratů.[9]
Orientaci podle východů či západů Slunce při slunovratech lze
nalézt pouze v rozmístění pěti rotund, které však pocházejí z
dřívější doby románské. Panuje většinový názor, že v době Karla IV. neměla
orientace staveb k
východům a západům slunečního kotouče při slunovratech, žádný význam.
Mohou mostecké věže Karlova mostu tento názor zpochybnit? |
|
Obr. Praha - Nové město - pět kostelů rozmístěných ve tvaru
kříže.[9] |
Karlův most
Karlův most (původně Kamenný
most) je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze. Karlův most
nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů.
Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou Karla IV. a
byla dokončena v roce 1402. Přesný den založení mostu není znám. Udává
se 9. červenec či svátek sv. Víta 15. června.
Součástí mostu jsou tři věže: větší a menší Malostranská
mostecká věž na Malé Straně a Staroměstská mostecká věž na straně
Starého Města.
První pražský kamenný most nechal vybudovat král Vladislav II. Most,
který nesl
jméno královy manželky Judity, byl dokončen v roce 1172. Sloužil
až do února 1342, kdy byl zničen povodní. Pro přechod řeky pak
sloužilo alespoň dřevěné mostní
provizorium. Karel IV. rozhodl vystavět most nový v
trase posunuté o několik desítek metrů jižněji proti proudu řeky. Stavba
nového mostu začala v roce 1357 a byla dokončena v roce 1402.
Bylo umístění Karlova
mostu ovlivněno duchovními, astronomickými či astrologickými
důvody? Polohu Karlova mostu určil v prvé řadě původní most
Juditin a tedy i návaznost hlavních obchodních cest. Jeho
zalomení je dáno ochranou proti namáhání proudem řeky. Na pravém
břehu navazuje trasa mostu kolmo na břeh, ale nad hlavním
řečištěm se mírně otáčí tak, aby byly pilíře natočeny směrem k
proudu řeky. Nad břehem ostrova Kampy se most opět natáčí a to
směrem k ústí Mostecké ulice, tedy směrem k původnímu zakončení
Juditina mostu.[11] |
|
Obr. Srovnání půdorysů Juditina a Karlova mostu na snímku
katastrální mapy.[11] |
Otázkou zůstává, zda umístění původní románské věže, která se stala
součástí Juditina mostu a pak i mostu Karlova, nemělo nějaký vyšší
smysl. Věž (později zvaná Juditina[c]
) totiž leží na významné slunovratové linii.
Mostecké věže
Karlův most chrání na
obou jeho koncích věže. Na straně dnešní
Malé strany stojí větší a menší Malostranská mostecká věž. Nižší
z obou věží se také nazývá Juditina věž, protože byla
součástí Juditina mostu (postaven mezi léty 1158 – 1172). Přesné
datum vzniku románské věže není známo (asi polovina 12. stol.).
Stála zde však zřejmě ještě před výstavbou Juditina mostu pro
kontrolu přechodu přes řeku. Možná byla součástí hradeb.[13] |
|
Obr. Malostranské mostecké věže. Vlevo starší věž
Juditina.[12] |
Stávala zde ještě severní věž s bránou. Ta byla nahrazena při stavbě
Karlova mostu jinou gotickou zástavbou. Dnes dochovaná vyšší mostecká
věž byla dokončena po roce 1464 za vlády krále Jiřího z Poděbrad na
místě starší severní strážní věže.[12]
Žádná z obou
Malostranských mosteckých věží tedy nebyla postavena za vlády
Karla IV. Věže sice leží na slunovratové linii spojující rotundy
sv. Víta, sv. Kříže a sv. Longina, ale byly založeny téměř o 200
let dříve. Pokud bychom při zimním slunovratu zamířili svůj
pohled z Pražského hradu směrem přes Malostranské mostecké
věže, rotundu sv. Kříže a rotundu sv. Longina (dnes jsou skryty
zástavbou), spatřili bychom na horizontu vycházet Slunce. Tímto směrem
zároveň leží Jeruzalém (azimut 132°). Podle některých badatelů i
to bylo záměrem, vždyť Karel IV. plánoval vytvořit v Praze nové
Svaté město.[3]
V opačném směru pak na horizontu leží místo západu slunečního
kotouče při letním slunovratu. |
|
Obr. Spojnice rotundy sv. Víta, Malostranských mosteckých
věží, rotundy sv. Kříže a rotundy sv. Longina se blíží
slunovratové linii dané západem Slunce při letním slunovratu a
východem Slunce při zimním slunovratu.[3] |
Druhý konec Karlova mostu, na straně
dnešního Starého Města, střeží Staroměstská mostecká věž. Je
považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Byla
vystavěna zároveň s mostem. Měla funkci nejen strážní a obrannou ale
zároveň reprezentační. Sloužila po staletí jako triumfální oblouk na
trase korunovačních průvodů Karlových následovníků. Karel IV. byl
ideovým tvůrcem ikonografie a heraldiky mostecké věže.[10]
Věž
nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na
prvním vnitřním pilíři. Má tvar třípatrového hranolu s cimbuřím a
vysokou stanovou střechou. Ta byla původně celá pokryta leštěným
zlatým plechem, stejně jako byly zlatem pokryty části soch
postav, zejména jejich pláště. Na dálku tak vše zářilo ve
slunečních paprscích. Podobně byla zlatým plechem pokryta i
střecha katedrály. Plastiky, počty a umístění jednotlivých
zdobných prvků fasády věže mají také význam kosmologický a
astrologický. |
|
Obr. Staroměstská mostecká věž na Křižovnickém náměstí se
sochou Karla IV.[10] |
Staroměstská mostecká věž a slunovraty
Jednou z pozoruhodností Prahy je tzv. „slunovratové mysterium“
Staroměstské mostecké věže. Vždy o letním slunovratu v poledne vrhá
plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou
orlicí. K tomuto jevu tedy dochází v jediný den v roce.
Ve dnech, kdy nastal letní slunovrat a slavil se svátek sv. Víta,
zapadalo Slunce při pohledu od paty věže nad místem, kde ve
svatovítské katedrále byly uloženy ostatky tohoto světce.
Nyní nastává letní slunovrat 20. či 21. června. V době Karla IV. však k
letnímu slunovratu docházelo 13. či 14. června. V roce 1357, kdy byla
slavnostně zahájena stavba Karlova mostu, nastal letní slunovrat 14.
června. Svátek sv. Víta slaví katolická církev 15. června a pravoslavná
církev podle juliánského kalendáře 28. června. Svátek svatého Víta i
letní slunovrat jsou tak spojeny.[a]
Pokud byla stavba Kamenného mostu slavnostně započata skutečně 15.
června 1357, byl to nejen svátek sv. Víta ale také doba letního
slunovratu.
Zůstává stále otázkou, zda výše uvedené slunovratové mystérium je pouhou
náhodnou souhrou okolností nebo zde skutečně existoval motiv propojení
slunovratů s dvěma klíčovými stavbami českého krále Karla IV. Jednou z
nich byla stavba duchovní - Svatováclavská kaple, nejposvátnější místo v
katedrále královského města. Druhá pak stavba světská, majestátní věž
Karlova mostu a triumfální brána českých panovníků. Obě stavby spojuje
Slunce při svém letním slunovratu i postava světce Víta. Svatý Vít byl
patronem Karlova mostu.
Jeho uctívání navazovalo na kult pohanského boha Svantovíta,
symbolizujícího také slunovraty a rovnodennosti svými čtyřmi tvářemi.
Karel IV. dal roku 1355 převést ostatky sv. Víta do Prahy a uložit ve
Svatovítském chrámu. Ale ještě za jeho vlády byl skrytě uctíván i
slovanský Svantovít.
Obr. vpravo. Část východní stěny Staroměstské mostecké
věže.[10] Východní stěna
byla tou nejdůležitější podobně jako východní stěny kostelů. Před
vstupem na most poutník spatřil právě tuto stěnu s výzdobou.
Prvnímu patru nad průjezdem dominuje trojice gotických soch
znázorňujících zleva císaře Karla IV., svatého Víta stojícího na plastice mostu a
krále Václava IV. Z druhého patra shlíží z věže velká plastika
lva. Orientace pradávných posvátných míst vůči slunovratům i z nich
později odvozený kříž románských rotund postavených ve slunovratových
liniích, budování klíčových prvků města podle symboliky nebeského města,
vazba na důležité východy a západy Slunce i křesťanský kult sv.
Víta jako symbolického následníka slovanského Svantivíta, to vše mělo
jeden cíl. Posílit v zemi a jejím královském městě božský řád, zajistit
ochranu před chaosem a zlem, připravit vše na přicházející konec věku. |
|
|
Snahy našich předků však zřejmě přicházejí vniveč. Prahu stále
silněji ovládá moc peněz, faleš a pokrytectví. Šíří se zde bezbožnost,
nenávist a chaos. Město míří k zániku.
Pokračování příště.
|
[a] |
Pro zakládání významných staveb byly vždy voleny vhodné
dny.
Stavba |
Den založení |
Rovnodennost |
Slunovrat [b] |
Nové město pražské |
8. března 1348 (zakládací listina)
26. března 1348 (základní kámen)
|
12. březen 1348 |
|
Karlův most |
9. červenec 1357
15. červen 1357
|
|
14. června 1357 |
Za významné dny se považovaly ty s vhodnou astrologickou
konstelací (konjunkce Slunce s některými planetami) a numerologicky
zajímavé. Nicméně pokud byl Karlův most založen 15. června 1357, bylo to
blízko letního slunovratu.
|
[b] |
Datum rovnodennosti či slunovratu lze rychle
zjistit např. zde:
https://www.timeanddate.com/calendar/seasons.htmlDen
rovnodennosti lze určit i s pomocí sw Stellarium. Při
rovnodennosti leží Slunce na světovém rovníku (Dec = 0). Při
slunovratu naopak co nejdále od rovníku (Dec = max.).
|
[c] |
Věž vznikla před příchodem Judity do Prahy,
takže současný název je zavádějící. |
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. |
[2] |
Přispěvatelé Wikipedie, Staronová synagoga
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum
poslední revize 17. 10. 2019, 15:03 UTC, [citováno 6. 12. 2019]
<
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Staronov%C3%A1_synagoga&oldid=17738059
> |
[3] |
Románské rotundy a slunovratové linie: Praha -
posvátná architektura. Kříž kostelů v Praze (II.). Mýty a
skutečnost [online]. 2019 [cit. 2019-12-07]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=romanske-rotundy-a-slunovratove-linie&cisloclanku=2019090002
|
[4] |
Špůrek, Milan. Praga mysteriosa: tajemství
pražského slunovratu. Ilustroval Josef ŠVASTAL. Praha: Eminent,
1996. ISBN 80-85876-06-x. |
[5] |
Cílek, Václav. Krajinou živého prostoru: Archiv
článků z let 1990–1995. Souvislosti.cz [online]. [cit.
2019-09-28]. Dostupné z:
http://souvislosti.cz/archiv/cilek4-93.htm
|
[6] |
21. června nastane letní slunovrat. Astro.cz
[online]. 2019 [cit. 2019-10-06]. Dostupné z:
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/21-cervna-nastane-letni-slunovrat.html
|
[7] |
Wikipedie: Otevřená encyklopedie:
Kaple svatého
Václava v katedrále svatého Víta [online]. c2019 [citováno 8.
12. 2019]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaple_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_v_katedr%C3%A1le_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta&oldid=17894330
> |
[8] |
Nové Město pražské. UK - Oslavy 700.
výročí narození Karla IV. [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné
z:
https://karel700.cuni.cz/KAREL-57.html |
[9] |
Kříž kostelů v Praze (I.): Nové Město pražské.
Mýty a skutečnost [online]. 2013 [cit. 2019-09-29]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013020001 |
[10] |
Wikipedie: Otevřená encyklopedie:
Staroměstská
mostecká věž [online]. c2019 [citováno 8. 12. 2019]. Dostupný z
WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Starom%C4%9Bstsk%C3%A1_mosteck%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE&oldid=17646114
> |
[11] |
Praha doby Karla IV. – Stavba
kamenného mostu:
Stavba pilířů a klenebních polí Karlova mostu a její virtuální
rekonstrukce. Praha archeologická [online]. [cit. 2019-12-08].
Dostupné z:
http://www.praha-archeologicka.cz/p/212 |
[12] |
Wikipedie: Otevřená encyklopedie:
Malostranské
mostecké věže [online]. c2019 [citováno 8. 12. 2019]. Dostupný z
WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malostransk%C3%A9_mosteck%C3%A9_v%C4%9B%C5%BEe&oldid=17658180
> |
[13] |
Věstník klubu za starou Prahu: ročník
LVIII. Za starou Prahu [online]. 1/2018 [cit. 2019-12-08].
Dostupné z:
https://docplayer.cz/104933091-Rocnik-lviii-xix-cislo-1-juditiny-vincenc-morstadt-sepiova-kresba-predloha-pro-rytinu-1836-muzeum-hl-m-prahy-issn.html
|
[14] |
Kamenný sloup v srdci Prahy.
Mýty a skutečnost [online]. 2013 [cit. 2019-09-29]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013030002 |
[15] |
|
|
|