Mýty a skutečnost - Konec věku IX - Chaos a řád II.

Hlubiny chaosu

Maat - rovnováha řádu a chaosu

Existence a prosperita starověkého Egypta byly založeny na principu maat. Znamenal univerzální řád světa, pravdu, harmonii, stabilitu, spravedlnost. Maat  reprezentoval vše to, co je nutné pro správný běh věcí. Dodržování principů maat zajišťovalo stabilitu egyptské civilizace a její řádný chod po více než tři tisíce let. Egypťané chápali fungování světa založené na dvou protikladech - řádu a chaosu. Základem všeho byl neustálý konflikt mezi chaosem (isfet) a řádem (maat). Při zhroucení maat mohlo dojít k vítězství chaosu a zániku jejich společnosti či celého světa.^[1]

Podle egyptských mýtů vznikl náš svět z prapůvodního chaosu. Na počátku času se z pravod chaosu vynořila božská bytost a stvořila světlo, čas, bohy a pak i lidi. Zkrotila svévolný, neohraničený a nevyzpytatelný chaos a nastolila pevný řád. Vše začalo v praoceánu, ze kterého dal Atum, Pán věčnosti, vzniknout našemu světu. Pozemský čas se začal odpočítávat, když hladinu předvěkého oceánu vzedmul záchvěv živoucí energie. Z nekonečného chaosu se vynořil prvotní pahorek. Stvořitel usměrnil chaos, nastolil řád a pak nechal svět zalidnit. Nadešel Zlatý věk, kdy lidé i bohové sdíleli v dokonalém souladu prvotní pahorek uprostřed prapůvodních vod.^[2]

Vinou člověka Zlatý věk skončil. Řád byl narušen a náš svět postižen sváry a pohromami. Podařilo se však obnovit alespoň křehkou rovnováhu mezi silami chaosu a řádu. Jednou přijde doba, kdy bude křehká rovnováha mezi řádem a chaosem zcela narušena a civilizace či celý náš svět zanikne v hlubinách chaosu. Vše opět pohltí chaotické vodstvo. Záleží na člověku, zda rovnováhu udrží nebo poruší. Panuje tedy neustálý boj mezi silami řádu maat a chaosu isfet.

K nadpozemským ochráncům řádu patřil bůh Horus, jeho protivníkem byl Set. V čele lidských ochránců maat stál nejvyšší pozemský vládce - egyptský král (faraon). Prvořadým úkolem krále Egypta vždy bylo udržovat maat a bránit silám chaosu ovládnout jeho zemi. Ve starověké egyptské společnosti se po tři tisíce let střídaly vlády, náboženství i společenské poměry. Přesto však důraz na dodržování maat zajišťoval kontinuitu společnosti a její prosperitu.

Prvotní hlubiny chaosu

Symbolika původního chaosu v podobě prvotního vodstva (primordial waters), hlubiny nebo propasti (abyss) nebyla známa pouze ve starověkém Egyptě ale v mnoha dalších kulturách a civilizacích.^{[3] [a]}

Ve staré Mezopotámii se prapůvodní oceán nazýval Abzu, ve starověkém Akkadu  Apsû a Řekové jej znali jako Apsón. Také v biblickém příběhu o stvoření světa původně existovala pouze hlubina, propast, vodstvo resp. propastná tůň:

Bible, Genesis 1:1-8 (překlad CSP^[4])

Obr. Verš Genesis 1:2. Vyznačeno slovo tehóm. Je překládáno jako propastná tůň, propast či hlubina (angl. deep, abyss).

Biblický Bůh stvořil náš svět jako místo uprostřed propastných vod a podobně jako v egyptských mýtech oddělil náš svět nebeskou klenbou. Také v biblických textech je prapůvodní propast či hlubina symbolem chaosu, nebezpečí a zániku.

Věčný boj s chaosem

Podle egyptské tradice panuje neustálý boj mezi silami řádu maat a chaosu isfet. K nadpozemským ochráncům řádu patřil bůh Hór, jeho protivníkem byl Set. V čele lidských ochránců maat stal nejvyšší pozemský vládce - král, faraon.

Také v řecké mytologii je Chaos (χάος) počátkem a pramenem všeho existujícího. Nejprve byl všude jen Chaos, po něm temná noc Nyx a věčná tma Erebos. Z Ereba a Nykty vzniklo věčné světlo Aithér a světlý den Hémerá. Poté se zrodila země Gaia, podsvětní propast Tartaros a všeoživující láska Erós.^[9]

Hésiodos, Theogoniá 116-130 ^[10]

Na sklonku éry starověkého Egypta (Pozdní období) byly v sousední zemi sepsány klíčové texty Hebrejské Bible. V Bibli lze nalézt pojem Rahab רַהַב, který má mnoho společného s egyptským označením chaosu isfet.
Rahab znamená agresi, divokost, bezpráví, nestoudnost či pýchu ale i obludu. Rahab v Bibli symbolizoval i upadající Egypt. V židovské tradici byl rahab spojován s prvotní hlubinou (primordial abyss) i mýtickou mořskou obludou temnoty a chaosu.^[7]

Obr. Verš Izajáš 51:9. Vyznačeno slovo rahab - obluda.

V Hebrejské Bibli lze nalézt i zmínky o netvoru chaosu - mýtickém Leviathanu.

Obr. Verš Izajáš 27:1. Vyznačeno slovo leviatan - obludný mořský had.

Prvotní mořská obluda byla alegorií sil chaosu od nejstarších tradic starověké Mezopotámie přes Egypt, Ugarit i Izrael. Obludy chaosu, které existovaly ještě před stvořením světa, byly nazývány různě: Tiámat, Tannin či Leviathan.

Podle jedné z biblických verzí vzniku světa svedl Bůh zápas s mořskou obludou, aby ji potlačil a vyhradil místo pro existenci člověka.[5]   Bible, Izajáš 27:1 (CSP) V onen den Hospodin svým tvrdým, velikým a mocným mečem navštíví livjátána, hada mrštného, a livjátána, hada zkrouceného, a zabije draka, který je v moři.

Obr.  „Ničení Leviatana“ (The Destruction of Leviathan) - rytina Gustave Doré z roku 1865[5]

Rahab, Leviathan, egyptský had chaosu i babylonská obluda Tiámat, ty všechny mýtické obludy z počátku časů odkazují na původní neuspořádaný stav světa a odvěké, stále trvající nebezpečí pro člověka - chaos. Křesťanským symbolem boje božského řádu proti chaotickým silám temnot je archanděl Michael. Strůjcem chaosu je drak - ďábel, satan. V závěrečné knize Křesťanské Bible je psáno: Bible, Zjevení Janovo (Apokalypsa) 12:7-9 (CSP) A v nebi nastala válka: Michael a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale neobstáli, a už pro ně nebylo místo v nebi. A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.

Obr. Křesťanský bojovník proti silám chaosu - archanděl Michael.[6]

Papež Lev XIII. měl zjevení o nadcházejícím útoku ďábla proti katolické Církvi. Nechal sepsat modlitbu ke sv. archandělovi Michaelovi (exorcismus Lva XIII.):^[8]  

„Svatý Michaeli Archanděli, braň nás v boji; proti zlobě a úkladům ďáblovým budiž nám záštitou. Nechať ať Bůh přikáže jemu, pokorně prosíme; ty pak, Kníže vojska nebeského, satana a jiné duchy zlé, kteří ke zkáze duší světem obcházejí, božskou mocí do pekla svrhni. Amen. “

Maat v dnešním světě

Ve starověké egyptské společnosti se po tři tisíce let střídaly vlády, náboženství i společenské poměry. Přesto však důraz na dodržování maat zajišťoval kontinuitu společnosti a její prosperitu.
Naše západní civilizace vyrostla na základech řecké, židovské a později křesťanské kultury. I tyto kultury čerpaly mnohé od svých egyptských předchůdců a uznávaly principy maat - úctu k božímu dílu, rovnováhu práv a povinností a respekt k moudrosti, uměřenosti a ctnostem.
To je však pryč. Nyní je naším náboženstvím otevřená společnost, liberální demokracie a vůdčím heslem lidská práva (ovšem bez jakýchkoliv povinností). Svoboda začala sloužit za plášť nepravosti. Síly držící moc ve společnosti systematicky vedou náš svět od harmonie k chaosu, aniž by byly postižitelné a nesly jakoukoliv odpovědnost. Jistě ne náhodou se skrytá moc někdy označuje jako "deep state" podobně, jako hlubiny chaosu, odkud tato destruktivní moc vyvěrá. Globalisté rozbíjejí státy, vyvolávají chaos barevnými revolucemi a řízeně promíchávají kultury a národy do jediné třaskavé směsi, která vybuchne v občanských válkách. Určují, co je pro člověka "dobré" a prostřednictvím neziskovek svůj jed vstřikují do společnosti. Lidé jsou stavěni proti sobě - ženy proti mužům, mladí proti starým, děti proti rodičům, kultura proti kultuře, minority proti většinové společnosti. Je oslabována soběstačnost lidí, vše je třeba dovážet z co největších dálek. Člověk je směřován k finanční závislosti příspěvky, dotacemi a půjčkami. Až budou vzdálená doprava zboží a přívod peněz omezeny, stanou se lidé otroky. Životní prostředí je soustavně ničeno, přírodní zdroje rabovány a snahy zastavit tento proces jsou degradovány zelenou ideologií.

Ve jménu liberální demokracie směřujeme k technokratické, elektronické diktatuře skryté moci nad společností. Právní řád je rozvracen. V rámci "antidiskriminační" legislativy je zaváděna presumpce viny a koncepce "předsudečného násilí" umožní stíhat prakticky kohokoliv za cokoliv. Politická korektnost, cenzura a boj proti "nenávisti" budí skutečnou zlobu a nenávist. Tradiční řád a hodnoty, které držely západní společnost pohromadě, jsou systematicky, krok za kokem ničeny. Vlastenectví je špiněno a zesměšňováno. Rodina coby základní pojivo společnosti, je nahrazována volným svazkem dvou či více lidí.  Propagovány jsou sexuální odchylky a úchylky, začíná být podporována pedofilie.

Pod maskou humanity se naše západní civilizace již nezadržitelně odchýlila od principů maat a směřuje k chaosu a svému konci. Ne náhodou je všude propagována svoboda, práva, volnost a pýcha (viz pochody Pride) ale mlčí se o odpovědnosti, povinnostech, řádu a ctnosti.

Pštrosí pero Maat je zmítáno ve víru pokrytectví, úpadku, rozpadu a zkaženosti aby bylo již brzy zlomeno.

Obr. Chaos - George Frederic Watts. ^[6]  

Chaos a hmotný svět

Z výše uvedeného může být nabyto dojmu, že princip rovnováhy světa maat se týká jen sféry společenské, duchovní. Opak je pravdou. Podle tradice se boj řádu proti chaosu silně dotýká světa jako celku, tedy i světa hmotného. 

V dobách silného vychýlení rovnováhy maat roste v lidech zloba a agrese. Bortí se lidská společenství, zanikají království a civilizace, ale nejen to. Vlny chaosu přímo působí i na okolní fyzické prostředí. Doslova se může otřásat celá země. Průvodním jevem jsou záplavy, zemětřesení i zvýšená sopečná aktivita. Chaos byl vždy spojován s nezměrnými a temnými hlubinami vod. Z prapůvodních mýtických hlubin chaosu vyvěrají vlny, jejichž fyzickým projevem může být i vlna tsunami v oceánu, ničící svou nespoutanou energií vše vůkol. Právě taková vlna je očekávána jako jedno ze znamení doby.

Předchozí - Maat - chaos a řád
Pokračování - Chaos, řád a boží dílo

Vytvořeno: 14. 7. 2019