Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "nike air max kate spade outlet timberland cheap jordans a did ... " (Autenticita Bible II - Autentický text Bible?)
  • bez titulku:
    "nike air max kate spade outlet timberland cheap jordans a did ... " (Bílí a černí lidé)
  • bez titulku:
    "nike air max kate spade outlet timberland cheap jordans a did ... " (Marie Magdalská I)
  • bez titulku:
    "nike air max kate spade outlet timberland cheap jordans a did ... " (2015 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • bez titulku:
    "nike air max kate spade outlet timberland cheap jordans a did ... " (Datování exodu I. - Exodus a biblické zdroje)
  • bez titulku:
    "w holesale nfl jerseys nike hyperdunk jordan undefeated clothi ... " (Septuaginta LXX)
  • Bohové

    Elóhím II - Henoteismus v Bibli, společenství elóhím

    Hebrejská Bible - Bohové -- Elóhím II - Henoteismus v Bibli, společenství elóhím

        

    Elóhím II.

    Henoteismus v Bibli, společenství elóhím

    Encyklopedie Diderot[1] :

         monoteismus, přesvědčení, že je jediný Bůh, a uctívání tohoto jediného Boha. Monoteismus zastávají zejm. judaismus, křesťanství a islám, tendence k němu lze najít i v náboženstvích neteistických či polyteistických. Křesťanský monoteismus mluví o Bohu jediném, leč v Trojici Boží: Otec je Bůh, Syn je Bůh a Duch svatý je Bůh a spolu je to jediný Bůh. Předstupněm monoteismu je henoteismus. Opak polyteismus.

    henoteismus, náboženské pojetí, které připouští, že je mnoho bohů, ale jediného boha ctí. Může to být lokální kult v kontextu státního či národního panteonu. Uctívaný bůh zastupuje všechny bohy, popř. je jejich otcem, nebo různí bohové jsou jen vnější projevy jediného skrytého Boha. 

    Ukázali jsme si, že v Hebrejské Bibli  je pojem elohim_.gif (1152 bytes) ,
    transkribovaný jako elohim1_.gif (952 bytes) morfologicky plurálem, množným číslem pojmu "El" - Bůh. Elóhím může vyjadřovat pluralitu (bohové), singularitu (Bůh) nebo singularitu ve které je skryta pluralita (božstvo)- to závisí na kontextu.

    Pro mnohé však může být překvapením již fakt, že v Hebrejské Bibli (viz např. referenční vydání  BHS[3] ) se píše o bozích. Vždyť toto dílo je základem monoteistických náboženství, judaismu i křesťanství.

    Theistická evoluce

    Řada náboženství procházela vývojem od polyteismu směrem k monoteismu. Přechodným stavem byl henoteismus, kdy byla uznávána existence více bohů, pouze jeden z nich však byl svrchovaným vládcem. A někdy došlo i k vývoji opačnému. henoteismus či monoteismus přecházel k uctívání více bohů. Samotné dělení náboženství na monoteistická či polyteistická však pochází až z novověku, dříve takovéto striktní dělení neexistovalo.[4] Hranice mezi teismy byly mnohdy velice nezřetelné.

    K pokusu o zavedení monoteistického náboženství došlo již ve 14. stol. př.n.l. v Egyptě za vlády Amenhotepa IV. Uctívání jediného boha Atona však nemělo dlouhého trvání. O několik set let později se zrodilo další monoteistické náboženství - judaismus.

    Víra v jediného boha, Yahweho, prošla stejně jako řada ostatních náboženství přirozenou theistickou evolucí. Uctívání mnoha bohů se přibližně od konce 1.tisíciletí př.n.l. přerodilo do henoteismu. Později začal být uctíván jediný bůh Yahweh a ostatní bohové postupně zapomenuti. Judaistické náboženství se objevilo v polovině 1.tisíciletí př.n.l. Monoteizmus ve formě státního náboženství vznikl nejdříve v období Judského království, na přelomu 7. a 6. stol. př.n.l.

    Judaismus položil základy monoteistickému křesťanství. V něm se však časem vyprofilovalo učení o trojjedinosti, kteří někteří křesťané (unitarianismus) odmítají jako odklon od monoteismu.

    Biblický henoteismus

    Texty, později zahrnuté do Hebrejské Bible, vznikaly v průběhu mnoha staletí a logicky v sobě odrážejí i vývoj lidské víry v bohy a Boha, od polyteismu přes henoteismus až k monoteismu. Finální redakci textů hebrejského kánonu prováděli horliví monoteisté. Přesto v textech můžeme nalézt řadu pozůstatků henoteistické víry.

    O polyteistických kořenech, ze kterých vyrůstal Judaismus a v jejichž kontextu vznikaly i nejstarší biblické texty, píše zajímavě Richley H.Crapo na stránkách "An Antropologist Looks at the Judeo-Christian Scriptures".[5]

    R.H.Crapo vysvětluje, proč je v Hebrejské Bibli místy používáno plurálu elohím pro vyjádření singuláru, když pro jednotné číslo existuje jinde v textu jednoznačný pojem El či Yahweh. Dále volně přeloženo a zkráceno:

         Dříve, před vznikem prvních textů Bible, semitské náboženství Středního východu rozlišovalo mezi bohem El, někdy nazývaným Bull El (býk - symbol síly, plodnosti) jako Otcem bohů a Velkým či Svatým shromážděním (Great Assembly, Divine Council) ostatních bohů, dětí boha El. Bůh El byl považován za zdroj všeho ostatního. Později bylo jeho jméno převzato i do hebrejského náboženství pro vyjádření Nejvyššího Boha. Pojmu El však začalo být zhruba od 1.tisíciletí př.n.l. používáno i obecně k vyjádření jakéhokoliv boha. Hebrejci uznávali existenci většího počtu bohů jiných národů, svého Boha Izraele jim však nadřadili. Pojmu El začalo být užíváno obecně jako titulu "bůh". A Nejvyšší Bůh byl jmenován jako Elyon.

    Princip Svatého shromáždění (Divine Council) pochází ze sumerského panteonu:
    Sumerský bůh An a jeho žena Ninhursag byli prapředky ostatních bohů. Jejich děti-bohové vytvořili člověka, každý byl odpovědný za určitou oblast života a stali se např.i patrony sumerských měst. Tito bohové první generace tvořící Shromáždění bohů (Assembly of the Gods) byli označováni jako Anannuki (Anunnaki). Jejich vůdcem byl bůh Enlil.

    Sumerský panteon si vypůjčili i jeho severní sousedé, semitské národy. Bohy si pojmenovali po svém, základní rozdělení na Nejvyššího božského prapředka a skupinu ostatních bohů však zůstalo zachováno. Nejednotnost panovala v tom, kdo by měl být oním nejvyšším bohem. Babylóňané považovali své bohy Elohim za děti nejvyššího boha El. Vůdcem bohů elohim se stal Elův syn Marduk. Kanaánci, sousedé a političtí protivníci Hebrejců, tohoto nejvyššího boha nazývali jednoduše Pán či Baal ale jeho skutečné avšak tajné jméno bylo Hadu či Hadad. Soupeřem tomuto bohu vládnoucímu ostatním bohům byl Yamm jehož osobním jméno bylo Yaw či Yawu. Podobně i Hebrejci považovali jméno svého nejvyššího boha za tak posvátné aby nebylo vyslovováno ale pouze psáno - Yahweh. Oslovovali ho "Pane" (adonai, baal). Ačkoliv byli Kanaánci a Hebrejci nepřáteli, uctívali pravděpodobně stejného boha, i když ho jmenovali různě - jedni jako Baal a druzí Yahweh.

    Hebrejský nejvyšší bůh Yahweh byl tedy synem boha El. Tomu odpovídá verš KTU 1.1 IV 14 ugaritského textu: [a]

           sm . bny . yw . ilt
    překládáno jako
    "Jméno syna boha, Yahweh".
     


    Hierarchii
    El (Elyon) >> Yahweh >> ostatní bohové
    názorně ukazuje např. verš Deuteronomium 32:8-9:

        Když Elyon přiděloval národům,
    když rozsazoval lidstvo,
    stanovil hranice lidu podle počtu bohů/synů boha.

    Yahweho (Pánovým) podílem je jeho lid,
    Jákob jeho vyměřeným dílem.

      V hebrejském podání Yahweh vládnul ostatním dětem boha El. Jeho vedoucí postavení je mnohokrát připomínáno v další knize Hebrejské Bible -  Žalmy (Psalms), např. ve verši Žalm 86:8 či Žalm 89.

    Možná vás překvapí výše uváděný překlad verše Deuteronomium 32:8-9, který neodpovídá obecně známým českým překladům Starého zákona. Rozpor tkví v tom, podle koho ustanovil Elyon (Nejvyšší Bůh) hranice národům :

    Hebrejský zdroj (WTT):
    Hranice byly ustanoveny podle počtu synů Izraele.

    Řecký zdroj (LXT):
    Hranice byly ustanoveny podle počtu synů či poslů božích.

    Svitky od Mrtvého moře (DSS):
    Hranice byly ustanoveny podle počtu synů boha.

    NLT v poznámkách uvádí:
    NLT_Deu32_8.gif (3201 bytes)

    Překlady se tedy liší:
    ... podle počtu synů Izraele - viz.např. BKR, CEP, KJV, NKI, TNK, YLT, NAU, NIV...
    ... podle počtu božích synů či poslů - viz.např. ESV, NAB, NJB, NLT, RSV...
    ... podle počtu bohů: - viz. např. QBE, NRS

    Podle Výkladu ke starému zákonu, str. 577 je ustanovení hranic podle bohů či synů božích obsaženo nejen v Septuagintě (LXT) ale i v kumránském zlomku Dt ze 4. jeskyně. Považujeme tedy toto čtení za původní. Později, pravděpodobně z věroučných důvodů, mohlo být nahrazeno ustanovením hranic podle počtu "synů Izraele". Pokud se budeme řídit hermeneutickou zásadou o nejtěžším čtení, můžeme za nejpůvodnější považovat hebrejský text ze svitků od Mrtvého moře (DSS). Překlad uvádíme:[7]

    Uvádíme i další překlad New Revised Standard Version Bible:[8]

    Můžeme tedy potvrdit, že podle co možná nejpůvodnějšího sdělení obsaženém v knize Deuteronomium 32:8 Hebrejské Bible, Elyon (Nejvyšší) ustanovil hranice národům podle počtu bohů resp. podle počtu synů Boha. Více viz rozbor Deuteronomium 32:8 (PDF)

     

    Podívejme se i na další biblické verše, týkající se hierarchie bohů:

    Žalm 86:8  
    elohim9.gif (3104 bytes)

    Verš dává smysl, pokud pisatel věřil v existenci většího počtu bohů, z nichž za nejvyššího považoval svého "Adónáj".

    Žalm 89:6-8
    elohim8.gif (5325 bytes)

    Kromě zmiňovaného shromáždění synů boha El (kruh či shromáždění "svatých" či v některých překladech přímo "shromáždění bohů") je tento verš zajímavý ještě něčím... že by zde byl oddělován El (nejvyšší Bůh) a YHWH (Hospodin)?

    A kdo byli ti ostatní "elohim"? Kolik jich bylo, kde se setkávali, měli také svá jména? O tom v dalších kapitolách.

    Pokračování - Jména elóhím

     

    [a] Myšlenka, že se v textu píše o  Yahwem jako synovi boha Ele je pro některé překladatele těžko akceptovatelná. Proto tvrdí, že v ugaritském textu je chyba (místo YW prý mělo být psáno YM. W...). Jiní překládají YW. ILT jako "pán bohů" aby se vyhnuli zmínce o Yahwem (viz. Stehlík [6]).  

    [1] DIDEROT s.r.o. 2002. Encyklopedie Diderot 2002 na CD ROM, čtvrtá, aktualizovaná a doplněná elektronická encyklopedie, verze 2.03
    [2]  BibleWorks - program pro biblickou konkordanci a morfologickou analýzu
    www.bibleworks.com
    [3] Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition. V elektronické formě viz.[2]. /BHS/
    [4] Burnett, J. A reassessment of Biblical Elohim 
    www.arts.ualberta.ca/JHS/reviews/review031.htm
    [5] Crapo Richley H. An Antropologist Looks at the Judeo-Christian Scriptures.  Background: religion in the Ancient Semitic World.
    cc.usu.edu/~fath6/bible.htm
    [6] Stehlík Ondřej. Ugaritské náboženské texty. Vyšehrad.
    ISBN 80-7021-587-9
    [7] QBE - Martin Abegg, Peter Flint, Eugene Ulrich. The Dead Sea Scrolls Bible. The Oldest Known Bible Translated for the First Time into English. New York: HarperOne. 1999
    [8] NRS - New Revised Standard Version Bible. Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the United States of America. 1989.
        

    Aktualizováno: 16.10.2016


    [Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 15. 03. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 21884 přečtení | Počet komentářů: 156 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.