|
Duše zahrady I.
Duše zahrady
Bible, kniha
Genesis 1
... Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení:
bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím
rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!" A
stalo se tak.
Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a
rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh
viděl, že to je dobré...
... Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi
každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou
plody se semeny. To budete mít za pokrm.
Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co
se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm
veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.
|
Oduševnělý svět
Celý svět je oduševnělý. Že člověk má kromě těla i duši snad pochybuje
málokdo. I když je snahou posledních pár století tuto odvěkou zkušenost
zastřít rouškou pochyb. Pravda, lidskou duši nelze zvážit ani zpeněžit, i
když i takové pokusy zde byly. Lze ji však zničit, poničit, zaprodat ale také
zušlechtit, rozvinout a povznést. O tom je nepřeberně moudrých lidských vyprávění.
Nejen, že v člověku je duše ale je to to nejcennější, co člověk má. Duše
dělá člověka člověkem. To vědí lidé od nepaměti, nebo tomu alespoň věří v
rámci duchovních a náboženských tradic.
Duše je i ve zvířatech, byť duše jiné kvality, než u lidí.
Tomu již asi věří méně z nás a mnoho náboženských škol toto popírá. Ten, kdo
žije v osobním kontaktu se zvířetem, nebo se dokonce setkal s duší zvířete po
smrti těla, ví své.
Duše může být i ve stromě, keři či bylině. Živá duše může být
dokonce v neživé věci. Tomu dnes určitě věří jen málokdo. Naši dávní
předkové toto věděli, ale my je označujeme za naivní pohany či animisty.
Duše může být nejen v lidském, zvířecím či rostlinném
těle nebo nějaké pevně ohraničené věci, ale také v určité skupině těchto. Je
duše Země, duše Luny, duše vody a rovněž duše zahrady...
Cože, duše zahrady? Co to tady povídáme? To už je
opravdový nesmysl... Ne, není!
Ano, je i duše zahrady. Jsou i duše zahrad. Možná
právě vaše zahrada má takovou či onakou duši.
Tomu již opravdu nemůže věřit nikdo!?
V dalších pokračováních se možná
přesvědčíte, že je tomu opravdu tak. I zahrada může mít svou duši. A
nemíníme tím nějakou abstraktní ideu, obrazné přirovnání či básnický
jinotaj. Zahrada může mít duši, která s vámi může komunikovat. Může
vám sdělovat, co zahrada právě teď potřebuje, jak vlastně žije, co
ji trápí a co rozradostňuje. Duše zahrady se může probudit a být vám
každodenním průvodcem. A může také usnout a spát stovky let, než
přijde ten správný zahradník.
V dalších dílech si o tom můžeme povídat. A i ti,
kteří nevěří v duši zahrady, nevěří v duši stromů, psů ani lidí... i
ti zde snad naleznou užitečné rady pro svou zahradu i
život.
|
|
Abstrakce (zoe.gallery) |
Bible, kniha
Genesis 2:7-8
I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a
vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.
A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam
člověka, kterého vytvořil.
|
Pokračování -
Začátek jara.
|
|