Egypťané řadu staveb orientovali podle světových stran. Světové strany určovali pravděpodobně podle hvězd. Známe pouze dva původní texty, které se přímo vztahují k vytyčování směru uvedeným způsobem. Jeden je na stěně chrámu boha Hóra v Edfú z doby panování Amenofise IV:^[1]

Druhý nápis se zachoval na zdi chrámu bohyně Hathor v Dendeře:^[1]

V případě chrámu v Dendeře však nejspíš šlo pouze o tradiční rituál a ne skutečné měření. Chrám Hathory totiž není orientován směrem k hlavním světovým stranám, má odchylku 20°  k východu a přizpůsobuje se okolnímu terénu.^[1]

Sedmihvězdí a MSHTYW je souhvězdí Býčí noha, Býčí kýta či Velké stehno. My dnes tuto skupinu sedmi hvězd označujeme jako Velký vůz. V blízkosti Býčí nohy se nachází hroch přidržující kotevní kůl, na zádech mu leží krokodýl. Kůl, pracka (hvězda Thuban) a oko hrocha společně s krokodýlem tvoří část našeho souhvězdí Draka.	[1]
Býčí noha společně se souhvězdím Hrocha se nachází rovněž v centru kruhového zodiaku v Dendeře, zde je však stranově převrácen.	[2]

Hvězda Thuban ležela nejblíže severnímu nebeskému pólu v roce 2797 př. n. l. Její vzdálenost tehdy činila 5' 26''.^[1] Thuban byla v této době jedinou "spolehlivou" hvězdou, kolem které se zdánlivě otáčely všechny ostatní. Svislice vedená od Thubanu na obzor ukázala severní zeměpisnou stranu. Proto snad onen symbol kotevního kůlu. A například šikmá chodba vedoucí z podzemní hrobky Chufevovy pyramidy k severní stěně směřovala právě k Thubanu.  Postupem doby se nebeský pól začal posouvat směrem k naší Polárce. Hvězda Thuban začala vykonávat stále větší kruhový pohyb kolem pólu a ztratila svůj význam.