|
Starověké hvězdářství - Dendera II
Co ukazuje kruhový zodiak
Chrám v Dendeře byl vybudován v 1. století př. n. l. Byl
však prý postaven na mnohem starších základech.[1]
Zobrazuje kruhový zodiak na stropě Usirovy kaple v Dendeře
uspořádání hvězdné oblohy odpovídající určité době?
A pokud ano, kdy byla na obloze
odpovídající konstelace nebeských těles?
Již významný francouzský astronom Jean Baptiste Biot
v letech 1822 až 1844 tvrdil, že i když byl zodiak vytesán v římské
éře, ukazuje mnohem dávnější oblohu. Nebeská mapa mohla být
překopírována ze staršího podkladu, který měl zobrazovat nebe o půlnoci
jarní rovnodennosti v roce 700 př. n. l.[1]
Sir Norman Lockyer datoval zodiak podle
hieroglyfů do doby 1700 let př. n. l. Zdůrazňoval tři důležité
časové mezníky v letech 270 př. n. l., 1728 př. n. l. a 3192 př. n. l. V
těchto letech mělo dojít ke shodě jarní rovnodennosti s heliakickým
východem Síria.
Spisovatel
Graham Hancock[2] str.49 upozorňuje, že prof. Alexander Gurshtein posunul původ zvěrokruhu
přinejmenším do roku 6000 př. n. 1. Znamení byla ve starých mýtech často
personifikována jako "podpíratelé" nebo "nosiči" oblohy".[3]
Na kulatém zvěrokruhu v Dendeře je vidíme v podobě ženských postav se
vztaženými pažemi.
Nosiči
nebes podpírají oblohu v místě souhvězdí Lva, Vodnáře, Býka a Štíra.
Počítačové simulace údajně naznačují, že tato konfigurace měla představovat
charakter oblohy v době asi 4380 př. n. l. až do doby 2200 př. n. l.,
kdy souhvězdí Býka označovalo jarní rovnodennost, a Lev letní
slunovrat.
|
[13] |
Planety v exaltaci - 786 př. n. l.
Joan Conmanová upozorňuje, že planety jsou zakresleny v pozicích
svého povýšení (exaltace, hypsómy) v rámci souhvězdí/znamení zodiaku. Postavy znázorňující planety drží berlu, znamení vlády.[4] Každá planeta měla podle
astrologů silnou pozici v určitém svém postavení na obloze. Slunce je v
povýšení, pokud stojí na pozici 13° znamení Býka, Venuše exaltuje v pozici
23° Berana atd.[6]
Otázkou zůstává, odkud jsou odvozeny exaltace jednotlivých planet.
Odpovídají skutečnému postavení planet v nějaké konkrétní historické době?
Nejstarší zmínka o exaltacích se nám dochovala na zlomku klínopisné
tabulky z knihovny krále Nabukadnezara (604 - 562 př. n. l.). Uvedena jsou tam
tato povýšení nebeských těles:[7]
Slunce |
Beran |
Měsíc |
Plejády a Perseus |
Mars |
Kozoroh |
Jupiter |
Rak |
Pozice exaltací zpřesněné až na stupně uvádí až
J. Firmicus Maternus (cca. 300 n. l.)[8]
:
Slunce |
Beran |
19° |
Měsíc |
Býk |
3° |
Mars |
Kozoroh |
28° |
Jupiter |
Rak |
15° |
Venuše |
Ryby |
27° |
Merkur |
Panna |
15° |
Saturn |
Váhy |
21° |
Astrolog Cyril Fagan spočítal, že výše uvedené postavení
nebeských těles v exaltacích odpovídá roku 786 př. n. l.[9]
Povýšení nebeských těles lze tedy odvodit od jejich
skutečného postavení pozorovaného babylonskými hvězdáři v roce 786 př. n. l. E. Heinl
připomíná, že v tomto roce byl dostavěn ve městě Lalchu (biblický Kelach, dnešní
Nimrúd) chrám boha Nabúa. Nabú byl také patronem věštby a odhalování
skrytých věcí. Pro astronomy-astrology to byla tak významná událost, že se
informace o postavení planet přenášela dále, z generace na generaci, formou
učení o exaltacích.[7]
Jak připomíná J. Conmanová[4]
, na denderském zodiaku jsou planety, Slunce a Měsíc
zobrazeny v blízkosti souhvězdí/znamení, která se shodují s
exaltacemi těchto nebeských těles. To tedy znamená, že zakreslení pozice
planet, Slunce a Měsíce na denderském zodiaku
odpovídá jejich skutečné pozici na obloze v roce 786 př. n. l.
Nebeský pól - 2800 př. n. l.
Hroch (Hippo) v centru denderského zodiaku drží kotevní kůl.
Může se snad jednat o symbol nebeského pólu, o bod ukotvení nebes, kolem kterého se otáčí nebeská sféra?
|
Hroch představuje hvězdy známé dnes jako Malý vůz a část
souhvězdí Draka. V egyptském náboženství byl spojován s požíračem
špatných duší. Místo, kde Hroch drží kůl, znázorňuje polohu hvězdy Thuban.
|
Obr.
www.astro.cz/iso/cas/praha/crp/0203a.phtml |
Dnes leží nebeský pól blízko Polárky v souhvězdí Malého vozu. Vlivem
precese však dochází k
pomalému posunu nebeského pólu po kružnici. Kdysi se v blízkosti pólu
nenacházela Polárka (Severka) ale Thuban.
Nebeský pól kdysi skutečně ležel v souhvězdí Velké medvědice, blízko hvězdy
Thuban. Bylo to v období Věku pyramid, zhruba 2800 př. n. l.[1]
Nejblíže severnímu nebeskému pólu byla hvězda Thuban v roce 2797 př. n. l.
Její vzdálenost tehdy činila 5'
26''. [12]
|
Obr. Simulace noční
oblohy -
Káhira, 2797 př. n. l., 21. 03. 01:00
Nebeský pól je označen křížem.
Thuban se téměř kryje s nebeským pólem.
Hroch drží kůl v místě severního nebeského pólu.
|
|
Obr. Simulace noční oblohy
-
Káhira, 51 n. l., 21. 03. 01:00
Nebeský pól je označen křížem.
Nebeský pól leží mezi Thubanem a Polárkou.
|
Symbolika Hrocha držícího v tlapě (Thuban) kotevní kůl (severní nebeský
pól) nejvíce odpovídá stavu oblohy kolem roku 2797 př. n. l. Od tohoto data se
nebeský pól pomalu přesouvá k Polárce.
Poslední známé studie
Francouzský astronom Éric Aubourg tvrdil, že zodiak je založen na principu konjunkcí a
opozic planet. Zodiak neukazuje okamžitou pozici všech planet (na pozadí
souhvězdí). Starodávní hvězdáři se prý rozhodli znázornit poslední stálé
body každé z planet, které předcházely vypracování zodiaku. Pozice planet na stropě chrámu
označuje postavení každé z planet v roce výstavby chrámu. To by mělo
odpovídat červenci až srpnu roku 51 n. l.
[5] [10]
Jiní odborníci se zaměřili na postavení planet v souhvězdích zvířetníku.
Venuše leží v souhvězdí Vodnáře, Jupiter je blízko Raka, Mars přesně nad
Kozorohem. Astronomové vypočítali, že takové postavení planet nastalo v
období mezi 15. 6. až 15. 8. roku 50 př. n. l. V zodiaku je prý zaznamenáno i
zatmění Slunce a Měsíce. Bohyně Isis drží paviána (boha Thovta) za ocas což
může znamenat, že chce znemožnit, aby Měsíc zakryl Slunce. K zatmění Slunce
došlo 7. 3. 51 př. n. l. Figura udjat-eye ukazuje zatmění Měsíce 25. 9.
52 př. n. l.[15]
Nedávná studie astronoma E. Aubourga a egyptoložky S. Cauville
odhalila, že reliéf zodiaku je detailním a přesným vyobrazením noční oblohy z
28. listopadu roku 47 př. n. l. Dle staroegyptského kalendáře se
jednalo o 26. den měsíce chojaku neboli 4. měsíc období záplav. V
řecko-římském období se v tomto měsíci konala usirovská mystéria - rituály
připomínající smrt a zmrtvýchvstání boha Usira. Slavnosti vrcholily právě
26. chojaku, kdy nastal úplněk. V roce 47 př. n. l. během noci z 25. na 26. dne
měsíce chojaku došlo na nebi k jedinečné situaci. Nastal úplněk, ale
Měsíc zároveň dosáhl nadhlavníku (nejvyššího bodu na obloze). To se stává
jen jednou za 1480 let! Tento jedinečný okamžik byl zaznamenán na stropě
druhé východní Usirovy kaple v Dendeře.[14]
Obr. vpravo - Denderský
zodiak. Nástropní reliéf z Usirovy kaple chrámu v Dendeře. Období
vlády Kleopatry VII, 50 př. n. l. Muzeum Louvre.
[15] |
|
|
Následující -
Dendera III -
Orientace
[1] |
Gillentine Julie. The Zodiac of Dendera. 2001.
Atlantis Rising Magazine, issue 30.
www.queenofcups.com/AR30article.htm |
[2] |
Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998,
Columbus 2003 |
[3] |
Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill
(Hamletův mlýn) |
[4] |
Joann Conman. 2002. The Round Zodiac Ceiling of the
Temple of Hathor at Denderah.
home.maine.rr.com/imyunnut/Den.Round.html
|
[5] |
Éric Aubourg "La date de conception du zodiaque du
temple ďHathor á Dendera," Bulletin de l'Institut Francais
ďArchéologie Orientale, Volume 95,1995.
citováno J.Conmanovou [4] |
[6] |
Turnovský. Astrologie - Slovník pojmů.
www.astrologie.cz/slovnik/pojem/exaltace-povyseni.htm |
[7] |
Emil Heinl. Povýšení (exaltace, hypsóma) Slunce,
Měsíce a planet.
www.stand.cz/astrologie/ceska/texty/heinl/heinl.htm |
[8] |
Firmicus Maternus Julius. (okolo r. 300 po Kr.).
Libri VIII matheseos sive de vi et potestatibus stellarum.
Citováno E.Heinlem [7] |
[9] |
Fagan Cyril. Zodiacs Old and New. London 1951. Citováno E. Heinlem.
[7] |
[10] |
Éric Aubourg. The Zodiac of Dendera. Stručný popis
díla na adrese
www.ifao.egnet.net/doc/Publications/DocNouvPub/Periodiques/BIFAO_95.htm |
[11] |
Camillo Trevisan. La rappresentazione delle
costellazioni nello zodiaco circolare di Dendera.
brezza.iuav.i/dpa/ricerche/trevisan/dendera5.htm |
[12] |
Pavel Příhoda. Astronomie starověkého Egypta. Corona
Pragensis 2002/3, 4
www.astro.cz/iso/cas/praha/crp/0203a.phtml |
[13] |
el-Amarna, Dendara. Zvěrokruh z chrámu v Dendeře,
jak jej zobrazil v r. 1837 cestovatel Girolamo Segato, (Louvre, Paříž)
www.geocities.com/WestHollywood/Heights/6620/el_amarna__dendera__e.htm |
[14] |
Coppens, Filip. Astronomický
reliéf v Šenhurském wabetu. Planety, hvězdy a znamení v
řecko-římském Egyptě.
[citováno 7.7. 2011] <
http://pes.ff.cuni.cz/pdf/PES2-2003-coppens.pdf > |
[15] |
The Zodiac of Dendera. Louvre. [citováno 7. 7. 2011] <
http://www.louvre.fr > |
|
|