Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Biblická proroctví

    Daniel I - Proroctví ex eventu

    Bible - Proroctví -- Daniel I - Proroctví ex eventu

    Daniel I

    Daniel - Proroctví ex eventu

    Isaac Newton[6]
         Ten, kdo popírá Danielova proroctví,
    podkopává křesťanství, které je založeno
    na Danielových proroctvích týkajících se Krista.

    O důležitosti Danielova proroctví napovídá již výše uvedená citace. Kniha Danielova patří do kánonu Hebrejské Bible. Navazuje na ni i řada novozákonních textů. Daniel píše o Synu člověka, kterému bude dána neomezená moc. Evangelium Markovo čerpá z Daniela a označuje za Syna člověka Krista. Závěrečná novozákonní kniha Zjevení Janovo přebírá například postavu šelmy.[14]

    Ve své zprávě o konci světa již Danielova proroctví  ovlivnila životy desítek generací věřících.  Některá proroctví se prý již prokazatelně naplnila, což ukazuje na jediné: vyplní se i ta poslední předpověď o příchodu božího království...

    Předkládá nám kniha Danielova pouze obecné proroctví o konci světa,
    kterých koluje po světě nepočítaně a jsou neověřitelná?
     Nenalezneme zde i předpovědi konkrétních historických událostí,
     které se v prorokem předurčené době skutečně odehrály?
     Pokud bychom nalezli Danielova proroctví prokazatelně naplněná,
    pak i jeho předpovědi konce světa by stály za zamyšlení.

     

    Čtyři království

    Biblická kniha Daniel obsahuje čtyři popisy historických dějů probíhajících od 6.století př. n. l. až do časů konce, kdy budou mrtví vzkříšeni.

     

    Nejprve Daniel vysvětluje sen babylónskému králi Nebúkadnesarovi:


    Obr. Daniel vysvětluje sen.[9]

    CEP[1] Daniel 2:31-35

    Ty jsi, králi, viděl jakousi velikou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný vzhled. Hlava té sochy byla z ryzího zlata, její hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi, stehna ze železa, nohy dílem ze železa a dílem z hlíny. Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je, a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi.
     

    Podobenství čtyř království a jejich vladařů Daniel v dalších kapitolách doplňuje:

      1.království 2.království 3.království 4.království
    Da 2
    (za vlády Nebúkadnesara)
    Zlatá hlava
    Babylónie - Nebúkadnesar
    Stříbrná hruď a paže Bronzové (měděné) břicho a boky Nohy ze železa a hlíny.
    Rozdělené království, které rozdrtí všechny předcházející. Ve dnech tohoto království vzniká nové království věčné, seslané Bohem.
    Da 7 [17]
    (za vlády Belšasara)
    Lev s orlími křídly
    křídla byla oškubána, zvíře bylo postaveno na nohy jako člověk a bylo mu dáno lidské srdce
    Medvěd
    v tlamě tři žebra,
    "Vstaň a hojně se nažer masa!"
    Strašné zvíře se železnými zuby, bronzovými drápy a deseti rohy. Žere a drtí, zbytek rozšlapává nohama.  Tři rohy jsou vyvráceny a jeden malý vyrůstá.

    Malý roh bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou.

    Čtyřhlavý  levhart se čtyřmi křídly.
    zvíře s vladařskou mocí
    Da 8
    (za vlády Belšasara)
      Dvourohý beran, jeden roh větší. Králové médští a perští Kozel s rohem,
    zabíjí berana, později se mu láme velký roh a vyrůstají rohy čtyři. 1.král řecký a pak čtyři menší království.
     
    Z jednoho ze čtyř beraních rohů vyrůstá opět malý roh, který se vzmáhá na sever a na jih. Nestoudný  lstivý král konající zkázu.
    Da 10-12
    (za vlády Kýra)
      V Persii povstanou ještě 4 králové. Bohatýrský král se postaví poslednímu ze čtyř perských. Také jeho království bude rozlomeno na čtyři. Povstane Opovrženíhodný. Lstivý, úskočný.
    Historicky doložené říše a panovníci Babylónie Nebúkadnesar Médská říše  Dárius Řecko-makedonská říše
    Alexandr Veliký
    Seleukovská říše

    Antiochos IV.
    [4]
    Babylónie
    Belšasar
    Perská říše
    Kýros
    nástupnické státy po Alexandrovi,

    Seleukos I.
    [5]
    a další

     

    Daniel tedy prorokuje existenci čtyř království. Jeho předpověď začíná vládou babylónského krále Nebúkadnesara. Hned v prvém verši však může být historický omyl.

    CEP Daniel 1:1
         Ve třetím roce kralování Jójakíma, krále judského, přitáhl Nebúkadnesar, babylónský král, k Jeruzalému a oblehl jej.

    Třetí rok kralování Jójakíma (Jehoiakim) nese letopočet 606 př. n. l. Tehdy však ještě Nebúkadnesar králem nebyl.[10] [A]
    Autor dále líčí skutky Nebúkadnesara, některé z nich přebírá z babylónského vyprávění o králi Nabonidovi.[7]str.594 Skutky Nabonida tak mylně přisuzuje jinému babylónskému králi. Následuje vláda Nabonidova syna Belšasara. Opět  se zde projevuje záměna Nabonida s Nebúkadnesarem - Belšasar je podle Da5:11 synem Nebúkadnesara, i když to neodpovídá skutečnosti.[15]
    Po Belšasarovi pak, podle knihy Daniel, přebírá vládu Dárius, médský král (Da5:30; 9:1). Teprve později moc získává perský vládce Kýros (Da5:30; 9:1). Další chyba - autor knihy pravděpodobně vycházel z proroctví Izajáše (Is13:17) a Jeremjáše (Je51:11), která jsou však mylná.[16] Médům se totiž nikdy nepodařilo dobýt Babylón, byli ještě dříve přemoženi Peršany. Médský král Dárius nikdy nepřevzal vládu nad Babylónem. Babylón ovládnul teprve perský vládce Kýros.[2] [11]
    Dále je popisováno vítězství řecko-makedonské říše v čele s Alexandrem Velikým nad Médy a Babylóňany (Da8:5-8).

     

    Neuvěřitelně přesné proroctví

    Historické události počínající čtvrtým stoletím př. n. l. jsou ale prorokovány velice přesně. Kapitola Da11 popisuje události, které lze jednoznačně identifikovat jako vzestup Alexandra Velikého, pád jeho říše a její rozdělení mezi čtyři generály. Přes mocenský boj mezi Egyptem a Sýrií až po intriky řecké dynastie Seleukovců a znesvěcení jeruzalémského chrámu syrským králem Antiochem IV. Epifanem. Uveďme si příslušné verše, které jsme doplnili popisem odpovídajících historických událostí, nejvíce podle Výkladů ke Starému zákonu, díl IV.[7]

    Daniel 11:2-39 CEP 
          "Nyní ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové. Čtvrtý pak nabude většího bohatství než ostatní. Jakmile získá sílu ze svého bohatství, vyburcuje všechno proti řeckému království. (Perské období čtyř králů.) (Kambýsos, Gaumáta, Dáreios I., Xerxés I.)[8]  Povstane však bohatýrský král, bude vládnout nad obrovskou říší a dělat, co se mu zlíbí (Alexandr Veliký). Ale až bude pevně stát, bude jeho království rozlomeno, rozděleno podle čtyř nebeských větrů, avšak ne jeho potomkům; nebude to už říše, jaké vládl on, neboť jeho království bude rozvráceno a dostane se jiným, nikoli jím. Tu se vzmůže král Jihu (vládcové Egypta), ale jeden z jeho velitelů (Seleukos I. Nikátór) se vzmůže víc než on a bude vládnout. Bude vládnout nad nesmírnou říší. Po uplynutí několika let se spojí: dcera krále Jihu (Bereníké) přijde ke králi Severu (Antiochos  II. Theos), aby ujednala smír; avšak paže si neuchová sílu, jeho paže neobstojí. Dcera bude v té době vydána záhubě i s těmi, kteří ji přivedli, i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl oporou. (Bereníké i Antiochos byli zavražděni)  Avšak na jeho místo postoupí výhonek z jejích kořenů (bratr Bereníké, Ptolemaios III), přitáhne proti vojsku a vejde do pevnosti krále Severu (Ptolemaios III. poráží seleukovská vojska, dobude do jejich hlavního města Antiochie) a bude tam prosazovat svou sílu.  I jejich bohy s jejich litými sochami a vzácnými nádobami, stříbro a zlato odveze do zajetí do Egypta; pak několik let nechá krále Severu (Seleukos II. Kalliníkos) na pokoji. Ten sice vtrhne do království krále Jihu, ale vrátí se do své země. (Není však známo, že by Seleukos II. pronikl do Egypta.) Jeho synové (Seleukos III. Keraunos a Antiochos III.) však budou válčit a shromáždí nesmírné množství vojska. Jeden z nich přitáhne, přižene se jako povodeň a bude válčit dál až k jeho pevnosti. Král Jihu (Ptolemaios IV. Filopatór) se rozhořčí, vytáhne a bude sním, s králem Severu, bojovat (Bitva u Rafie 217 př. n. l.) ; ten sice postaví nesmírné množství vojska, ale to množství bude vydáno do rukou onoho. To množství bude odvedeno. Jeho srdce zpychne. Pobije desetitisíce, avšak moc si neudrží. Král Severu se vrátí (protiofenzíva Antiocha III.) a postaví ještě nesmírnější množství, než bylo první, a po určité době, po několika letech, přitáhne s velikým vojskem a obrovským vybavením. V té době se mnozí postaví proti králi Jihu a synové rozvratníků tvého lidu se pozdvihnou, aby se potvrdilo vidění, avšak klesnou. (Část Judejců se přidala k Antiochu proti Ptolemaiovcům.) Král Severu opět přitáhne, nasype náspy a zmocní se opevněného města. Paže Jihu (Ptolemaios V. Epifanos) neobstojí , ani lid jeho vybraných sborů nebude mít sílu, aby obstál. Ten, který přitáhne proti němu, bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Zastaví se i v nádherné zemi a jeho ruka přinese zkázu. Pojme úmysl zmocnit se celého království, ujedná s ním smír a dá mu jednu z dcer (Kleopatra), aby království strhla do zkázy. Ale ona nebude stát při něm. (Kleopatra se spojila s manželem proti svému otci.) Pak obrátí tvář k ostrovům (Antiochos III. zaútočil na Malou Asii) a mnohých se zmocní, avšak jeden konsul (římský konzul Lucius Scipio) učiní přítrž jeho tupení; a nejen to: jeho tupení mu oplatí. Obrátí tedy tvář k pevnostem své země, ale klesne, padne a nenajdou ho (při vylupování jednoho z chrámů v Élamu (Súsách) je Antiochos III. v r. 187 př. n. l. zabit). Na jeho místo povstane někdo (syn Seleukos IV. Filopatór), kdo dá projít výběrčímu vznešeným královstvím (neúspěšný pokus Seleukova ministra o vyloupení chrámu v Jeruzalémě), ale po několika letech bude zlomen, a to ani hněvem ani bojem. (Seleukos IV. je zavražděn svým ministrem Héliodorósem v r.175 př. n. l.) Na jeho místo povstane Opovrženíhodný.(Antiochos IV. Epifanés) Královská důstojnost mu nebude udělena, nýbrž nerušeně přitáhne a úskočně se zmocní království. (Antiochos IV. se vrací z římského zajetí v době, kdy umírá jeho bratr Seleukos IV., intrikami se zbavuje Seleukova syna Antiocha.) Jako povodní budou před ním odplaveny a zlomeny paže protivníků, právě tak i vůdce smlouvy. (Antiochos sesazuje jeruzalémského velekněze Oniase III.) S těmi, kteří se s ním spojí, bude jednat lstivě. (Na místo velekněze je dosazen Jáson, pak je nahrazen intrikánským Menelaem v r.171 př. n. l.) Opovážlivě vytáhne s hrstkou pronároda. Nerušeně přitáhne do žirných krajin a učiní, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Rozdělí mezi své lidi loupež, kořist a majetek a opevněným místům bude strojit úklady, až do času. Vyburcuje svou sílu i srdce proti králi Jihu, potáhne s velikým vojskem. (Antiochos IV. zaútočí na proti egyptskému vládci Ptolemaiovi VI.Filométórovi.) Král Jihu s vojskem velice velkým a zdatným se s ním utká v boji, ale neobstojí, protože mu budou nastrojeny úklady. Ti totiž, kteří jídají jeho lahůdky, ho zlomí, jeho vojsko bude odplaveno, mnoho jich bude skoleno a padne. (Vinu na porážce Ptolemaia nesli i chybné rady jeho rádců.) Srdce obou těch králů budou plná zloby a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nezdaří se to, neboť konec je ještě odložen do jistého času. (Ptolemaios po porážce prchá, Alexandrie však odolá útoku syrského vojska a králem volí Ptolemaiova bratra. Ptolemaios se načas spojuje s Antiochem, později se však přidává zpět na stranu svého bratra.) Navrátí se tedy do své země s velikým jměním, ale jeho srdce bude proti svaté smlouvě. Podle toho bude jednat (Antiochos IV. při svém návratu plení jeruzalémský chrám);  pak se vrátí do své země. Po jistém čase opět potáhne proti Jihu, ale podruhé to nebude tak jako poprvé. Přitáhne na něj loďstvo Kitejců a bude zkrušen. (Ani druhý útok syrského krále Antiocha IV. proti Egyptu nebyl úspěšný. Na příkaz Říma musí Egypt opustit.) Opět bude soptit a jednat proti svaté smlouvě. Obrátí se a přikloní k těm, kdo opustili svatou smlouvu. Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. (Antiochos v roce 167 př. n. l. zakazuje v Jeruzalémě židovské bohoslužby a chrám zasvěcuje bohu Diovi Olympskému.) Ty, kteří jednají svévolně vůči smlouvě, přivede úlisnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat. Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, ale budou po nějaký čas klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží. Když budou klesat, naleznou trochu pomoci (Makabejské povstání), ale mnozí se k nim připojí úskočně. Někteří z prozíravých (pravděpodobně Esejci) budou klesat, budou zkoušeni, tříbeni a běleni pro dobu konce, totiž do jistého času. Král bude dělat, co se mu zlíbí, bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno. Nepřikloní se ani k bohům svých otců ani k Oblíbenci žen, nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny. Jen boha pevností (asi Dia Olympského) bude ctít na jeho místě, zlatem, stříbrem, drahokamem a drahocennostmi bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali. Cizího boha uvede do opevněných pevností; kdo ho uzná, toho zahrne slávou. Takovým svěří vládu nad mnohými a jako odměnu jim přidělí půdu.

    Doposud je tedy proroctví neuvěřitelně přesné. Čím více se předpověď blíží době panování syrského krále Antiocha IV. Epifanése, tím je popis podrobnější a historicky přesnější. Vládě Opovrženíhodného je pak věnováno nejvíce místa:

    Výklady ke Starému zákonu, díl IV.[7] str.628
         V devatenácti verších (vv. 2-20) byl vylíčen běh událostí několika staletí, celých dvacet pět veršů (vv. 21-45) je věnováno jediné postavě, která jako by byla vtělením samého ďábla - Antiochu IV. Ač nesl vznešený přívlastek Epifanés (=Zářící), pro židy a Starý zákon je a zůstane "Opovrženíhodný". Nejen proto, že vztáhl ruku na jeruzalémský chrám a dal zabít řádně ustanoveného velekněze, ale že se snažil úplně likvidovat víru v Hospodina.

     

    Bod zlomu

    Kapitola Da11 pokračuje ještě dále. V konkrétnosti a přesnosti proroctví kulminujícího vládou Antiocha IV. Zářícího ale nastává náhlý zvrat. Prorok píše:

    Daniel 11:40-45 CEP
         V době konce  se s ním (král Antiochos IV.) srazí král Jihu (Ptolemaios VI), ale král Severu (Antiochos IV.) proti němu zaútočí s vozbou a jízdou a obrovským loďstvem. Přitáhne proti zemím, zaplaví je a potáhne dál. Přitáhne i do nádherné země a mnozí klesnou. Z jeho rukou uniknou jen tito: Edóm, Moáb a přední z Amónovců.  Vztáhne svou ruku na četné země; ani egyptská země nevyvázne. Získá vládu nad skrytými poklady zlata a stříbra a všemi egyptskými drahocennostmi. V jeho průvodu budou i Lúbijci a Kúšijci (Libye, Etiopie). Ale vyděsí ho zprávy z východu a ze severu. Vytáhne s velikým rozhořčením, aby mnohé zahladil a vyhubil jako klaté. Postaví své přepychové stany od moří k hoře svaté nádhery. Pak přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže."

    Autor veršů se náhle uchyluje k pouhým obecným předpovědím bez podrobností a vysoké historické přesnosti předchozích veršů 11. kapitoly.

    Výklady ke Starému zákonu, díl IV.[7]str.631
         K líčení doby konce používá vidění ustálených obratů a obrazů, avšak nerozpracovává žádné konkrétní historické události ani na ně nenaráží.

    Splnilo se tedy alespoň takto obecně vyřčené proroctví? Ve verších  Da11:40-45 je psáno, že Antiochos IV. zaútočí na egyptského vladaře. Zaplaví blíže neurčené země, potáhne dále, přitáhne do nádherné země. Unikne jen Edóm, Moáb a Amónci (zřejmě proto, že jako největší nepřátelé "Božího lidu" se mají stát spojenci syrského krále). Antiochos  IV. získá bohatství Egypta, světový rozmach krále doloží i účast Lúbijců a Kúšijců v jeho průvodu.[7]

    Nic z předpovědi se však neudálo.
    Antiochos IV. Epifanés v roce 164 př. n. l. umírá na svém neúspěšném tažení do Persie. Nezaplaví další země,
    nezíská bohatství Egypta.
    Král předčasně zemřel, proroctví se nenaplnilo.

    Proč došlo k takovému zvratu v proroctví?
    Proč se z velmi přesného proroctví stala náhle jen obecná předpověď,
    která se ve všem mýlí?
     

     

    Proroctví ex eventu

    Kniha Daniela o sobě tvrdí, že byla napsána v době vlády babylónských králů Nebúkadnesara a Belšasara, tedy v rozmezí 7. a 6. stol. př. n. l. Popis historických událostí té doby je však zatížen řadou chyb. Teprve "předpověď" událostí následujících staletí je zpřesňován a rozšiřován. Nejpřesněji je popisováno období nástupu a vlády Antiocha IV. do poloviny roku 164 př. n. l. Pak se opět proroctví ukazuje zcela mylným. Vysvětlení je prosté.

    Dnes již víme, že konečná redakce textu knihy Daniela byla provedena za vlády Antiocha IV.[11]

    Výklady ke Starému zákonu, díl IV.[7]str.578
         Kniha Daniela je jedna z nejmladších knih SZ, ne-li vůbec nejmladší. Vznikla nejspíše až v době utrpení Božího lidu za syrského krále Antiocha IV. Epifana.

    Kapitoly 7 až 12 jsou datovány ještě přesněji - do roku 164 př. n. l.[8]

    Antiochos IV. Epifanés (Antiochus IV Epiphanes) byl syrským králem v období 175-164 př. n. l. Dobyl Jeruzalém, zakázal judaismus, snažil se nastolit uctívání řeckých bohů. Proto byl hebrejci nenáviděn a autor verše Da11:21 jej nazývá Opovrženíhodným.

    Verše kapitoly 11 se za proroctví pouze vydávají. Jejich autor "předpověděl" historické události až poté, kdy k nim došlo. Pouze je oděl do hávu prorocké symboliky. 
     Autor veršů Da11 záměrně uvedl své čtenáře v omyl. Posunul dobu napsání proroctví zpět do roku 548 př. n. l. (Da 10:11). Popis historických událostí přetvořil do formy proroctví.


    Pokud byla celá kniha Danielova napsána až za vlády Antiocha IV., pak lze jednoduše vysvětlit i slavné "vize" čtyř království a jejich vladařů. O existenci babylónské, médské, perské, řecké i syrské říše již prorok věděl, psal o událostech již známých.
    Přesně popsáno je období Ptolemaiovců a Seleukovců, ve kterém autor proroctví žil. Popis starších událostí, spojených s Babylónií, je již místy nepřesný či dokonce chybný. A k závěrečným událostem, popisovaným v posledních verších (Da11:40-45), nikdy nedošlo - pouze zde byly předpovězeny věci příští, proroctví se však nevyplnilo.

    Neodsuzujme však Daniela. Pokud skutečně žil, pak se podle Bible narodil asi v roce 620 př. n. l., tedy o několik set let dříve, než kniha Danielova získala konečnou podobu. Verše Da11 musel sepsat někdo jiný. 

     

    Příchod božího království

    Jak je to však s předpovědí příchodu božího království?

    Autor kapitoly Da11 předpovídá Antiochu IV. válečná vítězství (ke kterým však nedošlo) a později také konec tohoto opovrženíhodného krále. Proroctví dále pokračuje:

    Daniel 12 CEP
         12:1-2 "V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.

    12:8-11 Slyšel jsem, ale neporozuměl jsem. Řekl jsem: "Můj pane, jaké bude zakončení toho všeho?" Řekl: "Jdi, Danieli, tajuplná a zapečetěná budou ta slova až do doby konce. Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí. Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů.

     

    Antiochos IV. Epifanés obsadil Jeruzalém.  Zakázal uctívání Yahweho, nastolil kult Dia Olympského a koncem roku 167 př. n. l. zneuctil jeruzalémský chrám postavením řeckého oltáře s modlou.[8]


    Podle proroctví pak mělo začít soužení, příchod Michaela a procitnutí mrtvých. Zakončení toho všeho mělo nastat za 1250 dní po odstranění každodenní oběti a vztyčení ohyzdné modly pustošitele (Dia[7]), tedy okolo roku 163 př. n. l.

    Konec našeho světa měl podle veršů Daniel 11-12
    nastat v roce 163 př. n. l.
    Ani toto proroctví se nenaplnilo.

     

    Seleukovská říše z proroctví byla tedy nahrazena říší římskou. Ani po pádu římské říše však konec světa nenastal. Dalším kandidátem na poslední čtvrtou říši, která svým koncem předznamená příchod božího království, se tedy stalo otomanské panství, později španělské či  britské impérium. Království boží však stále nepřicházelo. Podle vykladačů božího slova se tedy posledním královstvím měla stát Napoleonova říše, Mussoliniho Itálie či  Hitlerova německá říše.

    Danielovo proroctví studoval i slavný Newton. Danielem prorokovaná čtyři království považoval za osu vývoje světových dějin a vypočetl, že vláda Antikrista-papeže nemůže trvat dlouho, neboť již uplynulo 1200 z 1290 let předpovězených Danielem.[12]str.100


    Někteří moderní hlasatelé konce světa vidí v poslední říši evropské státy coby dědice římské říše, jiní zase Spojené státy americké či dokonce Evropskou unii. Navíc - dny v proroctví prý nejsou naše pozemské dny ale roky... takže oněch 1250 dnů jsou vlastně roky, které lze ještě také násobit... zkrátka konec světa by měl přijít každým dnem. Smysluplnost těchto výpočtů a chiliastických vizí nechť posoudí každý sám za sebe.

    Pokračování - Daniel 7
     


    [A] Existuje nesoulad mezi chronologickými údaji v knize Jeremjáš (Jr 25,1) a Daniel (1,1). V apologetických studiích[13] se uvádí vysvětlení. Ve starověkém Babylonu se údajně počítalo metodou nástupního roku. Rok nástupu se nezapočítával, první rok vlády nového panovníka se počítal až od Nového roku po jeho nástupu na trůn.

    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
    [2] Warttig Mattfeld W.R. Dating Biblical Texts via Failed Prophecies. 2001
    www.bibleorigins.net/FailedPropheciesDateTexts.html
    [3] DIDEROT s.r.o. 2002. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM, Praha 1999
    [4] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad - poznámka "u" k verši Da8:9.
    [5] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad - poznámka "u" k verši Da11:5.
    [6] SearchGodsWord.org . Commentary Critical and Explanatory on the Whole Bible - Daniel
    www.searchgodsword.org/com/jfb/view.cgi?book=da&chapter=000
    [7] Bič, Balabán a další, Starozákonní překladatelská komise.Výklady ke Starému zákonu, díl IV. Karmelitánské nakladatelství 1988. 2.vydání
    [8] Williams Kyle. Daniel is False Prophecy. 1999. www.hotcom.net/users/shagbark/daniel.html
    [9] www.earthsfinalwarning.com/PWH-html/gold.html
    [10] False prophecies in the Bible. www.religionisbullshit.com/falseprophecies.htm
    [11] Failed Apocalypticism: Mark and the Book of Daniel
    members.aol.com/ps418/dan.html
    [12] Weber Eugen. Apokalypsy - proroctví, kulty a chiliastické představy v průběhu staletí.1999. Nakladatelství Lidové noviny. 1999. ISBN 80-7106-338-X
    [13] Moskala, Jiří. Kniha Daniel a makabejská teze. Disertační práce - Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze. 1989. ISBN 80-901905-0-2
    [14] Apokalypsa a číslo 666. Mýty a skutečnost [online]. 2005 [cit. 2006-11-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2005050003
    [15] Danielovy omyly. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006010006
    [16] Izajáš. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006120002
    [17] Daniel 7. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006010007

    Vytvořeno: 10. 11. 2006


    Související články:
    Biblická proroctví I (05.01.2006)
    Nevyplněná proroctví - Izajáš (28.12.2006)
    Nevyplněná proroctví - Jeremjáš (05.01.2006)
    Nevyplněná proroctví - Ezechiel (05.01.2006)
    Daniel II - Prorokovy omyly (14.01.2006)
    Daniel III - Daniel 7 (05.01.2006)
    Daniel IV - Daniel 9 - čtvrté proroctví , proroctví o spasiteli (05.01.2006)
    Daniel V - Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady (25.12.2005)
    Biografie podle nepochopených proroctví (15.02.2007)
    Spasitel z Nazareta? (20.08.2006)
    Pomýlený Matouš (10.03.2007)
    Pokřivená proroctví (10.01.2006)
    Matouš a chybějící proroctví (11.01.2005)
    Proroctví o ukřižování - žalm 22 (29.08.2016)
    Satanův trůn (28.07.2007)
    Proroctví pro rok 2024 (30.12.2023)
    Nostradamus - Slované (26.03.2023)
    Nostradamus - náhrobek velkého Římana, otrava a posvátný kalich. (03.03.2023)
    Nostradamus - kosti velkého Římana a země třesení. (23.02.2023)
    Další proroctví pro rok 2023 (31.12.2022)
    Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus (II) (21.12.2022)
    Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus (16.12.2022)
    Tři zatmění apokalypsy (24.10.2022)
    Proroctví pro rok 2022 - střední Evropa, Ukrajina a Rusko (10.10.2022)
    Proroctví pro rok 2022 (02.10.2022)
    Božský šperk (22.07.2022)
    Zjevení Janovo - covid, válka, hladomor? (10.05.2022)
    Prorok F. M. Dostojevskij (16.04.2022)
    Naděje ze země od východu (04.10.2021)
    Výběr z proroctví 2021 (15.09.2021)
    Proroctví svatého Malachiáše (31.08.2021)
    Očkování proti COVID-19 - novodobé náboženství? Část 2. (28.08.2021)
    Očkování proti COVID-19 - novodobé náboženství? (28.08.2021)
    Zjevení 2021-08 (15.08.2021)
    Je očkování proti COVID-19 apokalyptickým znamením šelmy? (21.07.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.6 a piktogram Osek - Březina 2019 (19.04.2021)
    COVID - kruhy v obilí (I.) (20.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.6 (14.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie III.91 a I.63 (03.03.2021)
    Nostradamus a COVID - centurie II.65 (27.02.2021)
    Nostradamus a COVID (30.01.2021)
    Prst Boží (31.12.2020)
    Výběr z proroctví (30.12.2020)
    Proroctví o maskách/rouškách a nemocích? (14.10.2020)
    Proroctví pro rok 2020 (12.01.2020)
    Jarní rovnodennost 2019 (18.03.2019)
    Proroctví pro rok 2019 (30.12.2018)
    Boží dar - pohled na nebesa (01.06.2016)
    Homosexualita a válka pohlaví (22.02.2014)
    Bileám (12.05.2005)
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 10. 11. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 42593 přečtení | Počet komentářů: 113 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.