Chyby, rozpory a omyly v Bibli?
Jsou v Bibli chyby?
Nalezneme v ní rozpory a omyly?
Jak přesná a bezchybná je právě ta naše verze Bible?
Bible
je nesmírně cennou a mimořádnou výpovědí mnoha
lidských kultur o hledání Boha i svého vlastního místa ve světě. Mnoho lidí
věří, že Bible je Boží slovo psané v symbolech a nápovědách. Zdůrazňovat její chyby
má pak asi takový smysl, jako hledat omyly ve sbírce poezie. Ovšem absurdní
je pak tvrdit, že Bible je zcela bezchybná (tzv. innerant Bible).
Bible je souhrnem řady textů, psaných mnoha lidmi v dlouhém časovém
období. Texty vznikaly slučováním jiných textů a tradic, byly opakovaně přepisovány, doplňovány a překládány.
Nebylo by tedy překvapením, pokud bychom v Knize knih nalezli také chyby
a rozpory. Pro věřícího člověka to nemusí znamenat problém, vždyť
nejdůležitější by mělo být celkové poselství Písma. Fundamentalistům,
chápajícím Bibli čistě literárně jako výsledek božího diktátu bezduchým
písařům, však nezbývá nic jiného, než trvat na její bezchybnosti. Je
vhodné uvědomit si i cíl, se kterým byl Starý zákon (hebrejská Bible)
vytvářen, tedy podpořit ideu židovského národa jako národa vyvoleného.
Pokud někdo prohlašuje Bibli za absolutně bezchybný a jednoznačný boží
návod jak žít,
za měřítko všech lidských hodnot či za přesný popis historie, pak bychom se měli
mít na pozoru a občas hledat odpovědi i na nezvyklé otázky z úvodu. Vyhlašují-li někteří
fundamentalisté
Bibli za stále platný a pro všechny závazný zákonodárný kodex
morálních a etických norem, podle kterých musíme žít, pak je třeba podrobit
biblické texty
objektivní kritice. Zvláště, pokud se při obhajobě takových tvrzení
setkáváme s omyly, polopravdami i záměrnými nepravdami. Pokusme se o
rozdělení chyb a rozporů v biblických textech do několika základních
kategorií. Ty budou postupně doplňovány odkazy na články s podrobnějším
uvedením do problematiky a příklady. Vnitřní
obsahové rozpory
V Bibli je řada událostí popisována rozdílně až protichůdně. Existují
menší, ale i významné odchylky v biblických příbězích.
Jádro Bible, Pentateuch, vznikl sloučením několika hebrejských tradic.
Mnoho různých příběhů bylo splétáno do jediného se snahou zachovat z
původních zdrojů
většinu podstatného. Později byly texty upravovány a doplňovány, přesto je
výsledkem někdy nesouvislé vyprávění s několika rozpory či protichůdnými
tvrzeními.
Kdy byla napsána Bible?
Kdo a kdy napsal Tóru?
Proč byla napsána Bible?
Původní zdroje
Bible - úvod
Původní zdroje Bible - přehled
Zmiňme stručně jen některé všeobecně známé rozpory:
Vznik světa
Bůh stvořil nejprve nebe, zemi, světlo a teprve po nich stvořil Slunce,
Měsíc a hvězdy. Pokud chápeme Genesis jako popis historie a nikoliv jako
knihu mýtů a metafor, nalezneme v ní nesoulad se současným poznáním naší
reality (které však může být značně nedokonalé, ba pomýlené).
Vznik člověka
Bůh stvořil muže i ženu
současně a oprávnil je vládnout nad světem (Gen 1:27-28). Na jiném místě
čteme, že Bůh nejprve stvořil muže a teprve později ženu (Gen 2:7-22).
Exodus
V příbězích o odchodu Izraelitů z Egypta jsou v Bibli protichůdná tvrzení
z hlediska jejich datování:
Exodus I
- Exodus a BiblePředávání zákona
Vyprávění o předávání zákonů Izraelitům je rozporuplné a nesouvislé. V
Bibli je sloučeno několik příběhů do jednoho celku. Každý
z původních příběhů měl jasnou a jednoznačnou stavbu a např. původní sbírky zákonů byly
samy o sobě konzistentní. Sloučením do jediného svazku mnohý příběh ignoruje ty ostatní, a v nesouladu jsou
pak i
samotné boží zákony:
Předávání
Zákona - spletené příběhy
Předávání Zákona - spletené příběhy II
David a Goliáš, rozdíly v tradicích
Chybná proroctví
V Bibli nalezneme předpovědi historických událostí. Ty se mnohdy ve
stanovené době nevyplnily. Pokud chápeme proroky jako ty, kteří předpovídají
budoucnost, pak musíme přiznat, že se evidentně zmýlili, jejich proroctví
můžeme označit jako nesplněná. Na druhé straně, pokud cílem proroků bylo
varovat obecenstvo s cílem předejít předpovídaným událostem, pak cíle mohlo
být dosaženo.
Jiná proroctví se za předpovědi budoucích událostí jen vydávají. Ve
skutečnosti byly psány až po předpovídaných událostech.
V novozákonních evangeliích nalézáme odkazy na proroctví v Písmu
(Hebrejské Bibli). Původní smysl proroctví je však mnohdy zkreslen. Ve snaze
potvrdit mesiášské předurčení Ježíše došlo k řadě dezinterpretací
hebrejských náboženských textů.
Vnější obsahové rozpory
Informace obsažené v Bibli se zdají být někdy v rozporu s dnešním poznáním světa.
Nicméně současné poznání není zdaleka uzavřeno a v mnohém se můžeme mýlit
my, nikoliv vědění předávané v Bibli. Z našeho subjektivního pohledu ovšem Bible obsahuje
sporné informace historické, vědecké i morální a
etické.
Z hlediska dnešních norem naší kultury se Bible např. mýlí na všech
místech, kde hlásá násilí, nenávist a nesnášenlivost jak člověka k člověku,
národa k národu, nebo Boha k člověku.
Je třeba si uvědomit, že lidé ve starověku neměli naše
představy o historické či vědecké pravdivosti. Uvažovali v jiných
kategoriích, bez jejichž znalosti je poukazování na vědecké omyly v
Bibli pošetilé. Přesto je vhodné tyto omyly připomenout například tehdy,
pokud nám někdo představuje Bibli jako vědecký popis světa či přesný a
doslovný návod, jak máme žít. Na druhé straně si uvědomujeme, že vědecké
poznání světa není zdaleka konečné a je značně omezeno.
Plochá nehybná země
Bibličtí autoři věří,
že Země je plochá a nehybná (Deut 13:7, 28:49, Job 38:13) a
Měsíc je zdrojem světla jako Slunce (Gen1:16, Iza 13:10).
Země a nebe
Slunce -
den, týden a světové strany
Kruhová nebo kulatá Země?
Morální rozpory
Morální zásady jsou relativní a mění se v čase. Z pohledu naší současné
morálky je řada biblických zákonů a nařízení nemorálních. Žena je považována za
majetek muže, její hodnota je srovnatelná s býkem nebo oslem (Ex 20:17).
Ženu je možné prodat (Ex 21:7) za méně, než muže. Muž bude vládnout ženě
(Gen 3:16). Je tolerováno otroctví.
Řada příběhů je založena na rasové, náboženské či národnostní
nesnášenlivosti.
Desatero
Dětské
oběti
Lidské
oběti
Válečník YHWH
Primární historie
Archeologické nálezy ukazují na zcela jinou historii Izraelitů, než jaká
je popisována v biblických knihách Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomy a
Jozue.
K hromadnému
exodu Izraelitů z Egypta nikdy nedošlo. Židovské kmeny nevtrhly na
Sinajský poloostrov, aby si probojovaly cestu do Svaté země.
Abrahám,
Izák i další patriarchové jsou produktem lidových
tradic. Davidovo
království je pouhou legendou vytvořenou v 7. a 8. stol. př. n. l.
jeruzalémskými kněžími. Judaismus, jako náboženství, se neobjevil ve 2.
tisíciletí př. n. l., ale až v polovině 1. tisíciletí př. n. l.
Textově-kritické chyby a rozpory
Omyly v předávání textu
Staré biblické texty se vzájemně liší, někde jen v maličkostech, jinde v
důležitých věcech. Rozdíly existují i mezi dvěma rukopisy psanými ve stejné
době.
Při opakovaném přepisování hebrejských náboženských textů docházelo k
chybám, které dnes biblistika dělí do několika kategorií: záměna písmen,
haplografie, dittografie, homoioteleuton, hybné spojování a dělení, záměna
souhlásek a samohlásek, chybné obodování (punktace).
Haplografie
Přeskočení jedné ze dvou stejných částí textu (písmen, slabik nebo slov)
při opisování hebrejských svitků.
Dittografie
Chybné opakování písmene, slabiky, slova, popřípadě i větší části při
přepisování textu.
Homoioteleuton (stejné zakončení)
K chybě došlo v místě, kde dvě části textu (slov, frází či
řádků) končily stejnou sekvencí písmen (stejným zakončením).
Písař dokončil zápis prvé části textu a pak sklouzl zrakem
na druhý výskyt stejné sekvence písmen. Přeskočil tak druhou
část textu, vynechal všechna slova nacházející se mezi
stejnými zakončeními. Podobná chyba při stejném začátku
textu se nazývá angl. Homeoarchy (překlenutí).
Genesis 1:9
Chybné spojování a dělení
Slova hebrejského textu byla oddělována mezerami, tečkami
nebo psána dohromady. Při opisu textu byla slova chybně
rozdělena či spojena.
Záměna souhlásek a samohlásek
Chybná punktace
Chyby v písmenech
Pokud písař chybně přepsal jedno či několik málo písmen, mohl změnit
smysl slova či celého textu.
Izajáš 11:6
Formální úpravy
Rozdělení knih na kapitoly a verše bývá různé. Chybné rozdělení textu
může změnit jeho smysl. Současné dělení Bible probíhalo ve třech etapách:
rozčlenění na kapitoly (12. století, Langton z Cantenbury)
rozdělení kapitol na sedm částí označených písmeny (Hugo Caro, Paříž)
rozdělení na verše (1551, Robert Stefanus)
Přerozdělením textu například docházelo ke změně smyslu desatera.
Rozdílnost tradic
Výše uvedené textové chyby jsou pouze drobné. Existuje však mnohem
závažnější příčina vedoucí často k rozdílnostem mezi různými verzemi Bible. Tím je
existence několika textových tradic, tzv. rodin biblických textů.
Známe tři hlavní tradice textů Hebrejské Bible: Masoretské texty (MT),
Septuaginta (LXX) a Samaritánský Pentateuch (SP).
MT (Masoretic text) je hebrejský text standardizovaný hebrejskými písaři
zhruba v 10. stol. n. l.
LXX (Septuagint) je starý řecký překlad hebrejských textů.
Rodiny textů
Rozdíly mezi textovými
skupinami
Chyby v překladech
Nejednoznačnost textu
Většina hebrejských slov byla tvořena souhláskových základem.
Základ vyjadřoval hlavní význam slova.
Teprve po doplnění kořene slova samohláskami či souhláskami došlo k přesnějšímu
vymezení významu. Neexistence samohlásek vedla k nejednoznačnosti textu.
Zacharjáš 14:5
Deu 24:14 - nádeník
nebo mzda?
Cílené úpravy textů
Z důvodů věroučných docházelo k záměrným úpravám textu.
Dt 32:8-9 - Elyon a Yahweh
Panna nebo mladá žena? Drobné
zásahy do textu dělíme do mnoha kategorií: puncta extraordinaria
(mimořádné body), nún
inversum (obrácené nún), sebirín (domněnky), ketíb a qere
(psáno a čteno), tiqqúné sóferím (písmařské opravy), ittúré sóferím
(písmařské výpustky), úpravy
písmen (vysazená, velká, malá).
Masoretské texty (MT) Tendenční úpravy
Při překladech textů docházelo k vědomým úpravám jeho smyslu.
Slovní bacily, slovní viry, memy
Jedná se o slovní výraz, který nenápadně mění smysl původního textu a
zastírá skutečný význam. Příklady: ALMAH (mladá žena) - panna
SHEOL (podsvětí) - peklo
NEFEŠ (živý tvor, živoucí síla) - duše
cizoložit - smilnit Užívání textových virů, bacilů či textových memů
(terminologie ještě není ustálena) je zvláště charakteristická pro různé
ideologické a náboženské systémy. Do biblických textů je uložen určitý mem,
jednotka kulturní informace, kterou čtenáři často podvědomě šíří dále.
Určitá "biblická" myšlenka tak může být šířena a všeobecně přijímána jako
fakt, aniž by byla obsažena v původním biblickém textu. Např. proroctví o
příchodu Ježíše v Hebrejské Bibli (viz odkazy v sekci chybná proroctví).
Peklo nebo podsvětí? Chyby v interpretaci
Chyby v interpretaci biblického textu. Text je vytrháván z kontextu a
vykládán bez znalosti okolností jeho vzniku.
Často je pod záminkou zestručnění biblického textu zastírán či měněn jeho
smysl.
Desatero
Bible a víra
Židé a křesťané věří, že Hebrejská Bible resp. Starý a Nový zákon,
jsou božím slovem. Odtud může pramenit neochota přijmout fakt, že v Bibli
jsou rozpory a chyby. Pokud je Boží slovo pravdivé a bezchybné, jak mohou být v Bibli
chyby? V mnoha diskuzích a pojednáních na toto téma nalézáme názory
popírající jakoukoliv možnost chyb v biblických textech podpořené často mylnými
tvrzeními, polopravdami i nepravdami. Uvedené problémy vznikají, pokud
chápeme Bibli doslovně. Naštěstí zdaleka ne všichni věřící vidí v
omylech a chybách Bible zásadní problém. Důležitá je pro ně celková zvěst,
biblické poselství. Mnohé teologické směry
dnes kladou důraz spíše na zvěst jednotlivých příběhů než na jejich
historickou pravdivost. I katolická církev slovy svých biskupů již
potvrdila, že od Bible nelze očekávat úplnou vědeckou či historickou
přesnost. [4]
Nebezpečí pro zdravá náboženství a víru nevidíme v přijímání výsledků
historicko-kritického zkoumání bible či vědy obecně, ale naopak ve
fundamentalistických snahách brát Bibli doslova a popírat jakoukoliv možnost
chyb či omylů v jejích textech. Z pohledu morálně-filosofického má Bible
pravdu tam, kde hlásá mír a pokoj, lásku a odpuštění. Kdekoliv Bible
zvěstuje lásku jak člověka k člověku, národa k národu nebo Boha k člověku,
tam jistě má pravdu. Kdo šíří lásku, lidskost, mír a pokoj, má pravdu.
Pokud Bible šíří lásku, lidskost mír a pokoj, pak má pravdu. [3]
Mezi odborníky není pochyb o tom, že
Bible obsahuje různé chyby, nesrovnalosti, a mnoho historických příběhů
je v zásadním rozporu s archeologickými nálezy. Pokud biblické texty
chápeme jako svědectví lidí o jejich hledání boha, jako jejich interpretaci
světa, pak existence chyb je zcela zákonitá a přirozeně vysvětlitelná.
|