Mýty a skutečnost

Blob - třetí pražská pyramida

Podle pradávných tradic se na území Prahy nacházela dvě silná zřídla podzemní energie. Pro užitek lidí zde k povrchu proudila posvátná energie z hlubin země. Prvé zřídlo, vladařské, vyvěralo na posvátném vrchu Žiži. Dnes se zde rozkládá třetí nádvoří Pražského hradu. Druhé zřídlo, zřídlo vědění, ústilo na povrch přímo pod dnešní vstupní halou Městské knihovny v Praze.
Na sever od obou zřídel se však mělo nacházet ještě třetí zřídlo, místo sounáležitosti a sjednocení. Toto zřídlo prý není dosud zcela zaslepeno, a proto budou snahy i toto místo znehodnotit a z Prahy tak učinit město zkázy a zla. Tou stavbou, která by měla zaslepit i třetí zřídlo, bude zřejmě pomník zpupnosti - Blob - Oko nad Prahou.

Třetí vrchol

Podívejme se na umístění dvou posvátných zřídel. Jedno vyvěralo na posvátném vrchu Žiži, dnes II. nádvoří Pražského hradu. Druhé zřídlo se pak nacházelo ve Starém Městě: ^{[1] [2]}

Obr. 1 Hvězdy ukazují umístění dvou zřídel posvátné zemské energie.

Kde bychom měli hledat třetí zřídlo? Snad na zbývajícím vrcholu trojúhelníku, spojujícího všechna tři místa? Říká se, že Stvořitel má rád symetrii a rozmanitost. Pokud bychom tedy nakreslili rovnostranný trojúhelník a jeho třetí vrchol situovali severně, leželo by hledané místo někde na severozápadním okraji Letenské pláně:

Obr. 2 Trojúhelník - posvátná zřídla (žluté hvězdy) a třetí vrchol trojúhelníka na okraji Letenské pláně.

Naše úvahy se možná ubírají správným směrem, vždyť zde leží kopec Letná s vyvýšenou planinou, předlouho neosídlenou. Původně se zdejší oblast snad nazývala Letná pole. Možná podle dobře osluněného místa, možná podle rozsáhlé odlesněné plochy s rozhledem na pražskou kotlinu. Ideální místo pro setkání mnoha a mnoha lidí. Dnes je Letenská pláň důležitým shromažďovacím, zábavním a rekreačním místem celé Prahy.

Obr. 3 Panorama Prahy z Letné. ^[9]

Zaslepení zřídel

Kamenný sloup

V článku Kamenný sloup v srdci Prahy^[1] popisujeme, jak bylo zaslepeno vladařské zřídlo na vrchu Žiži (vrch žáru). Kdysi zde stával kamenný královský stolec. Na něj bylo dovoleno usednouti pouze těm, kteří spravovali zemi. Opodál vyvěral posvátný pramen, později známý jako Svatováclavská studánka. Po staletí bylo místo zřídla považováno za posvátné a přísně chráněno. Ve středověku vystavěli v blízkosti vrcholku Žiži první  kamenný obytný dům v Čechách - sídlo biskupa. Samotné místo vývěru energie zůstávalo volné, aby dodávalo sílu moudrosti českým vladařům a nejvyšším správcům, světským i církevním.
Za vlády T. G. Masaryka došlo k zaslepení zřídla. V létech 1925 až 1929 proběhly na hlavním nádvoří Pražského hradu rozsáhlé stavební práce. Celé nádvoří tvořené několika úrovněmi bylo srovnáno do jedné roviny, skalnatý výběžek Žiži odseknut a okolní plocha pokryta betonovými deskami s granodioritovou dlažbou. Betonem tak bylo zakryto posvátné zřídlo i pramen. 

Přímo v místě bývalého vrcholu pahorku a posvátného středu Žiži byl vybetonován zvonovitý základ, na který byl postaven kvádr a na něm vztyčen obří žulový obelisk. Jednalo se o největší lidmi opracovaný a přemístěný kámen v zemi. Stavbu obelisku prosadil T. G. Masaryk přes silné protesty veřejnosti. Posvátná síla vrchu žáru tak byla potlačena mohutnou deskou a zbytky energie posílal kamenný sloupem vzhůru, mimo dosah lidí. Dalším vůdcům České země byl odepřen posvátný dar země. V r. 1996 nechal Václav Havel umístit na vrchol obelisku kovovou pozlacenou špici. Pyramida korunuje černé dílo. Lidé vnímaví a zasvěcení tvrdí, že špice obelisku bere i energii Svatovítskému chrámu.

Obr. 4 Žulový obelisk. Z rohu Starého proboštství jakoby svůj pohled od sloupu odvracel sv. Václav.[1]

Zrcadlový sloup

V článku Zrcadlový sloup v srdci Prahy^[2] vysvětlujeme, jak a proč bylo zaslepeno zřídlo vědění na Starém Městě. Zde vyvěrá na zemský povrch druhé významné zdroj  duchovní síly. Energie probouzela a posilovala v lidech zejména touhu po vědění a lidskost. Ani zde se nestavěla po tisíce let žádná lidská obydlí. Samotné místo muselo být chráněno, aby se síla ze země mohla šířit bez překážek. V blízkosti vyvěral posvátný pramen. V okolí bylo vystavěno řada kostelů a později i několik synagog. V těsné blízkosti zřídla vědění bylo v 16. století vybudováno Klementinum, centrum vzdělanosti a rozvoje humanitních a přírodních věd. Kromě kostelů a kaplí zde byly školy, koleje, knihovny. Dnes je zde umístěna Národní knihovna. Až do 20. století zde fungovala jediná hvězdárna v zemi. Zřídlo bylo z větší části zastavěno v 19. století řadou nízkých obytných domů. Energie se však dále mohla šířit okolím.
Rovněž i zde došlo za vlády T. G. Masaryka k zaslepení zřídla. Staré nízké domy byly zbourány, provedeny rozsáhlé zemní práce a vybudovány podzemní prostory pro novodobou, rozsáhlou, multifunkční budovu. V letech 1925–1928 zde byla postavena první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla projektována pro širokou škálu nejen knihovnických ale i koncertních, osvětových a výstavních činností. Nad zřídlem tak vyrostla mohutná stavba s rozsáhlými dvoupatrovými podzemními prostory.

Za éry Václava Havla, dva roky od korunovace obelisku na Pražském hradě byl i zde postaven sloup. Byl vybudován v r. 1998 z knih a nazván sloupem vědění či Idiomem.

Sloup byl postaven přímo nad středem zřídla vědění, i když překáží všem návštěvníkům. Stojí totiž ve středu předsálí, ve foyeru, kde by měl normálně procházet hlavní proud návštěvníků. Pro stavbu sloupu bylo znehodnoceno 8000 knih. Do sloupu byla instalována dvě zrcadla pro rozbíjení energie.

Obr. 5 Hlavní vstup do Městské (ústřední) knihovny - Idiom s podsvíceným vnitřkem. Okolo něj čtyři nosné sloupy.[2]

Pokud vejdeme hlavními dveřmi knihovny a pohlédneme vzhůru, měli bychom oficiálně hledět na "sloup vědění". Štěrbina, vysílající z nitra sloupu umělé světlo, ale připomíná spíše plamen ohně, ve kterém mají shořet všechny knihy a lidské vědění. Čtyři černé sloupy pochmurnou atmosféru ještě umocňují. Vrchol štěrbiny vytváří špici pyramidy.

Obr. 6 Pyramida na vrcholu obelisku. Štěrbina ve tvaru pyramidy ve sloupu Idiomu.[2]

Do roku 1998 se podařilo, za plné podpory prezidenta Václava Havla, dokončit oba sloupy s motivem pyramidy. Konstrukce zabraňující šíření posvátné energie z pražských zřídel. V plánu bylo pokračovat ve stavbě třetí symbolické pyramidy, té nejmohutnější, postavené na vyhlídce nad městem.

Blob

Václav Havel se vší svou mocí zasazoval o vybudování zvláštní stavby. Měla mít tvar hlavy obří chobotnice, jiní v ní viděli medúzu či pyramidu s vševidoucím okem. Stavba byla nazvána Blob či Chobotnice. Měla v ní být umístěna Národní knihovna. Sám autor architektonického návrhu, Jan Kaplický, své dílo označil Oko nad Prahou.^[3]

Je pouhá náhoda, že pyramida měla stát přibližně v místě třetího vrcholu trojúhelníku spojujícího kamenný sloup se zrcadlovým sloupem? Přímo v předpokládaném třetím vrcholu rovnostranného trojúhelníka vede frekventovaná silnice (ulice Milady Horákové) a v podzemí Bubenečský tunel.

Obr. 7  Zhruba zde se nachází třetí vrchol trojúhelníku. První a druhý vrchol tvoří dvě zřídla - na nádvoří Pražského Hradu (obelisk) a Starém městě u Klementina (pod Městskou knihovnou).

Dílo by zde postaveno být nemohlo. Blob měl stát hned vedle, v oblasti vymezené ulicemi Milady Horákové, Badeniho a Na Špejcharu. Nyní se zde nachází točna tramvají Špejchar.

Obr. 8 Vítězný model. Návrh Jana Kaplického. ^[4]

Václav Havel si však přál, aby pyramida byla posunuta jiným směrem, na blízkou vyhlídku, kde kdysi stávala socha J. V. Stalina. Blob měl být viditelný z centra Prahy a vyjímat se nad horizontem jako opozice k Pražskému hradu. Místo pro usazení Blobu prosazoval i přesto, že to znamenalo kácení stromů v letenském parku.

Proti stavbě protestovalo mnoho obyvatel Prahy a byla sepsána řada petic. Negativně se k Blobu postavil i pražský magistrát a vláda. Ideový autor Blobu, Jan Kaplický, v lednu 2009 náhle zemřel. I přesto Václav Havel nepolevoval ve snaze stavbu prosadit. Ztrácel však moc i životní sílu a jeho konec se rychle blížil. Pohřbu Jana Kaplického se již neměl sílu zúčastnit, nechal však přečíst svůj obskurní dopis, který byl jakoby psán v r. 2021. V dopise, věnovaném dceři Kaplického (které bude v roce 2021 dvanáct let), prorokuje: "Budova Národní knihovny, kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku demokratickou paralelou, je zosobněním tvořivého ducha, výrazem vzdělanosti, kulturnosti a humanity tradičně svázaných s Prahou a s jejím reliéfem, projevem pokorné úcty člověka k přírodě."^[5]

Pokud si však představíme na horizontu Pražského hradu obrovskou, žlutou, chobotnicovou pyramidu s okem sledujícím velkou část Prahy, stěží pocítíme ducha vzdělanosti a kulturnosti či pokornou úctu k přírodě. Spíše něco zcela opačného, zlověstného.

Neregulérní soutěž

Ke konci prezidentování Václava Havla se začalo víc a více diskutovat o stavbě nové knihovny na Letné. V únoru 2003 skončil Havlovi prezidentský mandát, aktivně však dále ovlivňoval veřejný i politický život v zemi. Koncem roku 2004 se zástupci Národní knihovny (NK) oficiálně obrátili na představitele města s žádostí umístit na Letné novou budovu knihovny. V prosinci 2004 NK předložila vládě investiční záměr na výstavbu nové budovy knihovny ale bez bližší specifikace místa a provedení stavby. Vše bylo připravováno tak, aby byla nová budova dostavěna v roce 2012, a stála na Letné na konkrétním místě.
V květnu 2006 vyhlásila NK mezinárodní architektonickou soutěž na návrh budovy Národní knihovny na Letenské pláni. V červnu 2006 vláda schválila zajištění finančních prostředků na přípravu a realizaci nového objektu. V březnu 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Výběrová komise doporučila projekt Jana Kaplického, reprezentujícího anglickou firmu Future systems. Jednalo se přitom o výrazně nejdražší nabídku (160 000 €). Konkurenční nabídka české architektonické firmy byla o více, než polovinu levnější. A některé další zahraniční nabídky se cenově pohybovaly na jedné pětině ceny Jana Kaplického.^[6]

Do překrásné letenské scenérie tedy měla být do roku 2012 usazena stavba vysoká 48 metrů, které nikdo neřekl jinak než chobotnice nebo blob. To pro její tvar rozplizlého živočicha ve tvaru pyramidy s velkým okem namířeným na Pražský hrad. Kaplický pro svůj projekt zvolil zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami. Objekt má minimum oken, zato jedno obrovské - pro potřeby čtenářů řešení zcela nevhodné. Knihovna měla být z Karlova mostu a nábřeží až k Vyšehradu, z Petřína či Vyšehradu.

Obr. 9 Kaplického knihovna na Letné - vizualizace.[7]

Jen na soutěž vynaložila NK sumu 27 milionů Kč. Později, v roce 2009, NK měla vyplatit autorům vítězného návrhu dalších 160 000 €, protože se do dvou let nezačalo s přípravou projektové dokumentace. Proč nebyla zpracována projektová dokumentace? Ukázalo se, že návrh Jana Kaplického nesplnil podmínku soutěže. V Blobu totiž měl být sklad knih umístěn pod zem. To by však znamenalo značné riziko zvláště pro uložené konzervační knihovní fondy.
Přesto komise doporučila návrh Jana Kaplického s konstatováním, že "... zadavatel soutěže vyhlásil kvalitu celkového designu s ohledem na umístění budovy za prvořadé kritérium." Zkrátka, design budovy byl upřednostněn před ochranou uložených knih. Komise argumentovala, že bezpečnost knihovních fondů bude zajištěna i v podzemí a NK od zadávací podmínky ustoupila. Vítězný projekt nesplňoval ani české normy (požární normy, osvětlení atd.). I to však komise ignorovala.^[6] 

Proti návrhu se postavil prezident republiky Václav Klaus (květen 2007). Prohlásil, že se mu návrh budovy nelíbí a místo jejího umístění považuje za nepatřičné. Česká komora architektů kritizovala průběh soutěže a obrátila se se stížností na Mezinárodní unii architektů. Ta však výsledky soutěže potvrdila. Spory o regulérnost soutěže pokračovaly. Dvacet architektů zaslalo ministru kultury požadavek na zrušení výsledků neregulérní soutěže. Kromě porušení několika soutěžních pravidel samotnou porotou, kritizovali celkově nekvalitní přípravu a prezentaci soutěže. Upozornili na dlouhodobé preferování budoucího vítěze vyhlašovatelem soutěže, vyjádřené složením poroty a celkovým oficiálním informováním v průběhu příprav soutěže v médiích.^[6] [a]
Vše budilo dojem, že soutěž byla již předem připravena pro Kaplického návrh.

Ještě v r. 2006 Útvar pro rozvoj hl. m. Prahy požádal vedení NK o posunutí objektu na jih, do prostoru nynějšího parkoviště autobusů. Magistrát upozornil, že stavba knihovny o půl miliardy Kč prodraží stavbu tunelu Blanka. Projednávala se i povinnost NK financovat výstavbu nové tramvajové smyčky na druhé straně pláně.

Obr. 10 Blob - Chobotnice měl být posunut do prostoru parkoviště autobusů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže doporučil soutěž zrušit. Rovněž Evropská komise našla v postupu soutěže několik pochybení. Problém byl i s nedořešenými pozemkovými vztahy a financování. Poté, co se o návrhu negativně vyjádřil prezident Václav Klaus, pražská ODS v zastupitelstvu odmítla prodej pozemků Národní knihovně.

Ministr kultury v červenci 2008 sdělil, že projekt Chobotnice na Letné se nebude realizovat. Ukázalo se, že náklady na stavbu by dosáhly 4 až 10 miliard Kč. Vyčleněno však bylo 1,9 miliardy Kč. Ministr nesouhlasil ani se záměrem ředitele Národní knihovny komerčně pronajímat uvolněné prostory v Klementinu.
Autor projektu Jan Kaplický zaútočil na ministerstvo slovy: "Ministerstvo kultury České republiky je jediné ministerstvo kultury na světě, které brojí proti kultuře svého národa." V několika rozhovorech pak uvedl, že v budoucnu bude projekt realizován.^[6]
Obracel se  na všemožné instituce včetně veřejného ochránce práv. V roce 2009 Kaplický náhle zemřel. Architektonický ateliér Future Systems, který Kaplický spoluvlastnil, se rozpadl. Rok předtím byl z funkce odvolán ředitel NK, Vlastimil Ježek.

Blob měl mnoho dalších zastánců. Ve stejném roce vznikla např. nová politická strana BLOB. Její prioritou byla propagace stavby nové budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. V roce 2010 otevřeli možnost výstavby Blobu i městští zástupci ODS. Podle nich nemusela být v Blobu knihovna ale cokoliv jiného. Podle jednoho z návrhů měl být Blob umístěn na Letenské vyhlídce, všem na očích, jak si to přál Václav Havel. Strana Věci veřejné naopak přišla s nápadem postavit Kaplického chobotnici na Vyšehradě. Podle nich právě zde bylo to správné místo pro "Oko nad Prahou". Kaplického vdova trvala na původním místě - Špejcharu.[10] Vypadalo to, že všichni obdivovatelé Václava Havla začali být hnáni intenzivní touhou postavit Blob za každou cenu i když již probíhala rekonstrukce Klementina. Naštěstí zde existoval i silný nesouhlas části veřejnosti a také chyběly miliardy z veřejných prostředků. Václav Havel stál v pozadí snah vztyčit Blob na Letné a snažil se navodit myšlenku, že existence Oka nad Prahou je nevyhnutelná. I on však rychle ztrácel svou moc a v prosinci 2011 zemřel. V jeho snahách pokračoval ředitel Národní knihovny a to přesto, že již utratil za celou akci desítky milionů korun a odborníci upřednostnili rekonstrukci Klementina. V roce 2015 konstatoval Obvodní soud v Praze, že návrh Jana Kaplického měl být ze soutěže vyloučen už v prvním kole a rozhodl, že NK zaplatí jednomu z poškozených uchazečů pokutu. NK dala věc k Nejvyššímu soudu, který v roce 2017 původní rozsudek potvrdil s tím, že Kaplický zvítězil v rozporu se zadáním.

Obr. 11 Blob, vypínající se na Letenské vyhlídce.[8] Obr. 12 Blob a Pražský hrad.[8]

Strůjci

Připomeňme, že prostory pro novou knihovnu byly zřejmě jen záminkou k dlouhodobě připravované stavbě Blobu na Letné. Vždyť navržená budova nesplňovala požadavky na bezpečné uchování knihovního fondu ani požární normy. Zastánci Blobu později připustili, že obří budova vlastně vůbec nemusí sloužit pro knihovní účely. Národní knihovna dostavěla r. 2014 depozitář v Hostivaři. Za zlomek odhadované ceny Blobu (387 milionů Kč) byl vybudován nový sklad knih, splňující nejpřísnější bezpečnostní kritéria včetně zajištění optimálního klima pro knihovní fondy. Po modernizaci starých budov zde bude možné uložit 10 milionů svazků. Tedy stejný objem knih, jako v plánovaném Blobu. Rekonstrukce depozitáře v Hostivaři v objemu 117 milionů Kč by měla skončit v polovině r. 2019.^[10] Vzpomeňme, že náklady na Blob se odhadovaly na 4 až 10 miliard Kč! Rovněž obnova Klementina je před dokončením.

Zvláštní byl i výběr místa pro vlastní stavbu, tedy oblast točny tramvají Špýchar. Dotčené pozemky nikdy nebyly určeny pro stavbu knihovny. Ředitel Národní knihovny přesto vypsal soutěž tak, že stavba musela být vybudována právě na Špejcharu. A to přesto, že NK dotčené pozemky nevlastnila. To byl pak jeden z důvodů, proč se NK nepodařilo stavbu realizovat. Navíc se ukázalo, že soutěž podle Evropské komise porušila zákon a na stavbu nebyly ani peníze.

Blob, jako mohutná stavba na přesně vymezeném místě Letné, byl zřejmě již delší dobu před vyhlášením soutěže preferován strůjci celého projektu. Odpovídalo tomu i složení poroty, vlastní průběh a výsledky soutěže, a rovněž mediální pokrytí, které mělo spíše formu otevřené i skryté propagandy.
Soutěž byla vyhlášena v roce 2006 a oficiální přípravy zadání soutěže musely začít minimálně o rok dříve. Myšlenka stavby Blobu na Letné ale vzešla ještě mnohem dříve, ještě za éry prezidentování Václava Havla.

Obr. 13 Exteriér novostavby - vizualizace pohledu z výšky (Future Systems). ^[20]

Od počátků stáli za projektem Blobu dva silní hráči - prezident Václav Havel a ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. První byl ideovým vůdcem, druhý praktickým vykonavatelem. A pak zde byl samozřejmě architekt Jan Kaplický, který Blob vymyslel. Všichni tři strůjci Oka nad Prahou se velice dobře znali a měli k sobě silné vazby již mnoho let před spuštěním projektu.

Vlastimil Ježek

Vlastimil Ježek byl v kontaktu s Václavem Havlem zřejmě již krátce po převratu v listopadu 1989. V letech 1993 - 1999 se stal ředitelem Českého rozhlasu a v období 2004 - 2008 ředitelem Národní knihovny ČR. Jakmile se na podzim 2004 ujal funkce ředitele NK, začal usilovat o stavbu nové budovy. Ve své funkci mohl celý projekt "nové knihovny" prosazovat a připravovat k realizaci.^[12]

V. Ježek patřil mezi postavy studentského stávkového hnutí v listopadu 1989. Nebyl úspěšný v politice. Angažoval se tedy ve veřejném životě jako aktivista. V r. 1999 byl jedním z šesti zakládajících signatářů výzvy "Děkujeme, odejděte!". Tato výzva, kterou podepsal i Václav Havel, měla za cíl svrhnout českou vládu. Ještě dříve se však s Václavem Havlem setkával takřka pravidelně. Podílel se přímo na pořadu Hovory z Lán. Tam prezident Václav Havel každou neděli komentoval dění v naší zemi. Vysílalo se 10 let až do r. 2000. Václav Ježek se "proslavil" také prodejem kostela sv. Michaela na Starém Městě kontroverznímu nájemci.[25] [26]  A vždy byl zapáleným obdivovatelem a propagátorem Václava Havla.		Obr. 14 Natáčení pořadu Rozhovory v Lánech 24. 7. 1998; zleva V. Ježek, J. Pehe, R. Tamchyna, prezident V. Havel | Foto: Archiv ČRo.[13]
Za nestandardní postupy v rámci projektu nové Národní knihovny byl V. Ježek v září 2008 odvolán ministrem kultury z funkce. Nepomohla ani jeho volební kandidatura za KDU-ČSL, kam patřil i jeho nadřízený ministr (v následných volbách pak Ježek získal minimální počet hlasů). V propagaci Blobu však nepolevil a hned v březnu 2009 alespoň představil svou knihu Střepiny chobotnice aneb Národ sobě.[14]		Obr. 15 V. Ježek a V. Kaplický, autor Blobu. [25]

Václav Kaplický a další

Jan Kaplický žil od r. 1968 ve Velké Británii. Zde se stal spoluzakladatelem architektonického studia Future Systems, jehož Oko nad Prahou zvítězilo v soutěži Městské knihovny. Jeho první ženou byla Eva Jiřičná, která byla později předsedkyní komise posuzující návrhy na projekt Národní knihovny na Letné.

Jan Kaplický a Eva Jiřičná spolu žili 10 let a i poté udržovali přátelský vztah. Václav Havel se osobně dobře znal s Evou Jiřičnou již od 90. let. Kaplického třetí a poslední ženou byla Eliška Kaplicky Fuchsová, která produkovala i snímek Oko nad Prahou.

Obr. 16 Křest knihy IN/EX terior - Práce Evy Jiřičné v kostele sv. Anny na Starém městě pražském 20. 10. 2005. Václav Havel a Eva Jiřičná[19]

Architekt na veřejnosti nikdy nepochyboval, že Oko nad Prahou jednou bude postaveno. O jeho sebevědomí a vnímavosti pro okolí stačí ocitovat jedinou větu. O svém návrhu Blobu prohlásil: „Samozřejmě to mezi lidmi nebude stoprocentně populární, ale to je mi jedno.“^[16] Jinde skromně prohlásil: Má to být nejkrásnější stavba v Evropě.^[21]

O přátelství Václava a Dagmar Havlových s Janem Kaplickým není třeba obšírně psát. V „odsvěceném kostele“ sv. Anny ve Starém Městě, přeměněném nadací Vize 97 Dagmar a Václava Havlových na kulturní centrum Pražská křižovatka, mu byl například v r. 2007 předán čestný doktorát VŠ uměleckoprůmyslové. Pochvalný projev přednesla Eva Jiřičná. Rekonstrukce kostela na happeningové centrum Havlových proběhlo mezi lety 1998 - 2004 právě podle návrhu Evy Jiřičné.[b]

Obr. 17 Jan Kaplický, Václav Havel a Eva Jiřičná v „odsvěceném kostele“.[15] [b]

V tomto „odsvěceném“ chrámu se konalo i rozloučení s Janem Kaplickým.[15] V roce 2009, v den, kdy se jim narodila dcera Johanna, Jan Kaplický zemřel na srdeční selhání. Při rozloučení se zesnulým v Pražské křižovatce přečetla Olga Havlová dopis Václava Havla, který se nemohl akce z důvodu nemoci zúčastnit. Dopis je psán tak, jako by byl v roce 2021 adresován dvanáctileté Johance Kaplicky. Václav Havel konstatuje, že nová budova Národní budovy již stojí a to na Letenské vyhlídce. Na výstavbu Oka nad Prahou tedy zbývají, podle proroctví či přání Václava Havla, necelé tři roky. Stavbu Blobu na Letné stále podporuje pražská elita, vyznávající odkaz Václava Havla. Na prvním místě Karel Schwarzenberg, Havlův černý fámulus. Dále např. Michael Kocáb,  Jan Svěrák, Michal Horáček či Aňa Geislerová. Na jedné z demostrací havlistů K. Schwarzenberg provolal: "Doufám, že knihovna bude postavena na tak významném místě, jako je Letná, a nebude zastrčená někde v ďolíku...  Kaplického projekt je skvělý, mé přání je vidět jeho knihovnu nad Prahou ... ".[23] Ale i moc Karla Schwarzenberga končí a mnoho lidí pomalu přestává havlistům věřit. Navíc zde stále visí otázka, kde vzít tolik peněz na stavbu Blobu. Již v roce 2008 sliboval Jiří Paroubek na knihovnu miliardy, pokud bude zvolen, ale nebyl.[18] Zdeněk Bakala, hlavní sponzor havlistů, již své miliardy v ČR asi investovat nebude. Na Chobotnici by tedy musely být vyčleněny značné prostředky z veřejného rozpočtu. Eliška Kaplicky byla v letech 2014 až 2018 zastupitelkou hlavního města Prahy, a zanícenou propagátorkou stavby Národní knihovny na Letné. Po smrti svého muže zdědila značku Future Systems a firmu převedla na nadaci s cílem realizovat Kaplického budovy. Tolik miliard asi nemá, a pokud by stavbu nefinancoval stát, musel by se postarat pražský magistrát. V novém pražském zastupitelstvu, ustaveném v roce 2018, již Eliška Kaplicky není. Také Adriana Krnáčová, primátorka, zastupitelka hlavního města Prahy a přítelkyně Elišky Kaplicky (obě z hnutí ANO), skončila v listopadu 2018 ve své funkci. Dříve, v roli primátorky, o Chobotnici prohlásila:  „To, že ji tu nemáme, považuji za obrovskou chybu ...“.[24]

Obr. 18 Dopis Václava Havla Johance.[17] Václav Havel se v dopise snaží vzbudit dojem, že byl z nebes seslán zpět do života, aby se zasadil o stavbu knihovny. Zároveň se dozvídáme, že Havel považoval celý projekt za ideologickou záležitost - Blob měl být demokratickou paralelou k historickému Pražskému hradu.

Hlavní strůjci Oka nad Prahou postupně odešli nebo ztratili moc. Snahy prosadit projekt za každou cenu ale nepolevují. Ještě v červnu 2018 magistrátní výbor pro kulturu stihl odsouhlasit vypracování studie proveditelnosti Blobu. Místo stavby má zůstat stejné - tedy Letná. Projekt má být upraven tak, aby cena klesla pod dvě miliardy.^[22]

Je tedy možné, že se Pražané svého Oka nad Prahou, trůnícího na vrcholu rozplizlé, strakaté pyramidy, dočkají. Černé dílo tak bude dokončeno a osud Prahy zpečetěn. Zda se to stihne do roku 2021, jak prorokoval Václav Havel, zůstává otázkou.

Dodatek z roku 2021

Leden 2021 je za námi a je evidentní, že záměr Václava Havla se zatím nezdařil. Blob s vševidoucím okem nad Prahou dosud netrůní. Věštba Václava Havla selhala.

Pokračování - Václav Havel v pražských slunovratových legendách

Vydáno: 17. 11. 2018