Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (Obsazení Kanaánu)
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (Ztracené Písmo)
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (Václav Havel - český Faust)
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (První rady a varování - Pohřbívání)
  • qzz:
    "qzz0518 michael kors outlet ray ban sunglasses montbla nc pens ... " (Souhvězdí Draka II.)
  • Věda

    Bibličtí předpotopní patriarchové

    Bible - chronologie -- Bibličtí předpotopní patriarchové

        

    Biblická chronologie

    Bibličtí předpotopní patriarchové - rodopisy

    Základem starověkých koncepcí světa byla představa kruhu času. Vše se děje v opakujících se cyklech od zrození k zániku a opětovnému zrození (viz Mýtický čas). V blízkovýchodních mýtech nalézáme základní chronologické schéma: stvoření, vývoj a degenerace člověka, katastrofa očišťující svět a nový vývoj člověka (viz např. Mýtus o Atrachasísovi).

    Stejnou mýtickou osnovu vývoje světa nalézáme i v Hebrejské Bibli: Bůh tvoří svět a člověka; lidé se množí a osídlují svět, bůh je však postupně nespokojen s vývojem světa a sesílá potopu; přežívá jen skupina spravedlivých lidí v čele s Noem, základ nového očištěného světa.

    Snahou světských i duchovních vůdců bylo udržovat představu kontinuity jejich doby se starými časy, odvodit své nároky na řízení společnosti vazbou na mýtické prapředky vládnoucí z boží vůle. Proto byly vytvářeny seznamy vládců sahající až k prvnímu člověku.

    Na sumerských hliněných tabulkách pocházejících z přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. se nám dochovalo několik seznamů "předpotopních králů". Uvádějí seznam mýtických sumerských vládců od počátku vlády lidí až k veliké záplavě. Délky vlády jsou udávány v řádech desetitisíců let. Žádné dva seznamy králů nejsou identické, přesto jsou zřejmě odvozeny z jediného zdroje. Většina odborníků považuje seznamy králů za politickou propagandu. Cílem bylo dovodit starobylý původ dynastie Isin a podpořit tak jejich snahu ovládnout jižní Mezopotámii.[4] 

    Nejlépe dochovaný seznam sumerských králů (obr. vpravo), (Weld-Blundell, WB-144), uvádí osm králů vládnoucích celkem 241 200 let před záplavami. Prvý král Alulim vládl v Eridu, nejstarším sumerském městě, v době, "Když království sestoupilo z nebes, království bylo v Eridu...".

      
    Oktagonální hranol z Larsy[4], cca. 1800 př. n. l.
    Ashmolean Museum,  AN1923.444
    [5] 

    Sepisováním skutečných či fiktivních seznamů vládců se zabývalo i mnoho dalších blízkovýchodních kultur.


    Část stěny se seznamem králů
    v chrámu Setiho I. v Abydu.
    [3]

          Ze starověkého Egypta se dochovaly seznamy králů (Egyptian King List), mezi které patří např. Abydský seznam králů (Table of Kings at Abydos).
    Seznam začíná vládou krále Meniho (asi 3000 př. n. l.), prvního panovníka 1. dynastie, a končí vládou Setiho I. okolo roku 1300 př. n. l.

    O dlouhé tradici sepisování chronologie vládců svědčí i Berossův seznam králů. Je podobný těm sumerským a sepsal jej babylonský kněz Berossos (Berosus) zhruba v r. 280 př. n. l. V řecky psaném díle čteme o panování deseti vladařů, z nichž posledním byl Xisuthros (helenizovaná forma sumerského Ziusudry) vládnoucí 64 800 let. Celkem vláda deseti králů trvala 432 000 let.

    Nepřekvapí nás tedy, že chronologii patriarchů a významných osobností nalézáme také v biblických textech. Rodopis předpotopních patriarchů lze odvodit z kapitol 5 a 11 knihy Genesis.

    Bibličtí předpotopní patriarchové

    V 5. a 11.kapitole knihy Genesis lze nalézt údaje, umožňující sestavit rodopis biblických postav označovaných jako patriarchové. Byli to podle tradice význačné osobnosti a vůdcové bohem vyvoleného národa v dobách, kdy ještě neexistovalo království.

    Těchto biblických praotců mělo být před biblickou potopou celkem deset, počínaje Adamem. Posledním z nich byl Noe, účastník potopy:

    Jméno patriarchy

    Věk, kdy se narodil potomek

    česky anglicky MT SP LXX
    Adam Adam 130 130 230
    Set Seth 105 105 205
    Enos Enos 90 90 190
    Kainan Cainan 70 70 170
    Mahaleel Maleleel 65 65 165
    Járed Jared 162 62 162
    Enoch Enoch 65 65 165
    Metuzalém Mathusala 187 67 167
    Lámech Lamech 182 53 188
    Noe Noe 500 500 500
    Noe (do potopy) Noe 100 100 100
    Od stvoření k potopě: 1 656 1 307 2 242

    Z údajů o životě patriarchů, žijících před a po potopě, se lidé snažili odvodit stáří světa. Astronom J. Kepler vypočetl v r. 1598, že svět byl stvořen 27. dubna 3877 př. Kr., anglikánský biskup Ussher v roce 1658 opravil  údaj na 23.října 4004 př. Kr. a např. fyzik I. Newton stanovil v r. 1700 letopočet stvoření na rok 4000 př. Kr. s odchylkou 20 let.

    Lidé natolik věřili biblickým údajům, že se nijak zvlášť nepozastavovali nad nezvyklou délkou života patriarchů. Ti podle Bible žili v průměru přes 800 let:

    Jméno patriarchy Věk úmrtí
    česky anglicky MT SP LXX
    Adam Adam 930 930 930
    Set Seth 912 912 912
    Enos Enos 905 905 905
    Kainan Cainan 910 910 910
    Mahaleel Maleleel 895 895 895
    Járed Jared 962 847 962
    Enoch Enoch 365 365 365
    Metuzalém Mathusala 969 720 969
    Lámech Lamech 777 653 753
    Noe Noe 950 950 950
    Celkem let 8 575 8 087 8 551
    Průměr 857,5 808,7 855,1

    Rozdíly v tradicích

    Dnes již máme přístup k několika různým vývojovým větvím textů Hebrejské Bible. Označují se jako textové rodiny a mezi hlavní patří masoretské texty (MT), samaritánský Pentateuch (SP) a Septuaginta (LXX). Jak vidíme výše, panují v chronologii patriarchů mezi nimi jisté rozdíly. Podle MT uplynulo od stvoření Adama až k potopě 1 656 let. Podle SP to však bylo 1 307 let a podle LXX dokonce 2 242 let. Podobně se liší i celkový věk některých patriarchů.

    Rozdíly v rodopisu předpotopních patriarchů nevznikly mezi textovými rodinami Hebrejské Bible náhodně či chybou. Jsou výsledkem cílených systematických úprav textu Bible vyvolaných rozdílnými náboženskými tradicemi a záměry.

    Septuaginta (LXX) např. přidává 100 let u šesti patriarchů. Zvyšuje věk, ve kterém se jim narodil potomek.
    Za nejpůvodnější dnes většina odborníků považuje údaje masoretské tradice (MT).

    Původ rodopisu patriarchů

    Kniha Genesis, jako součást Pentateuchu, byla psána zřejmě v období babylonského zajetí Židů (586 - 538 př.n.l.) či později (viz Kdo a kdy napsal Tóru?). Je tedy logické domnívat se, že obsah knihy mohl být více či méně ovlivněn babylonskou tradicí.
    Babylonští učenci převzali po svých předchůdcích, jejichž kořeny sahají až ke starým Sumerům, zálibu ve vytváření seznamů skutečných i mýtických vladařů. Seznamy králů nalézáme i ve starém Egyptě. Autoři rodopisů biblických patriarchů navázali na bohatou genealogickou tradici okolních národů, zejména Babyloňanů.

    Existují dokonce jisté indície, podle kterých pochází biblická chronologie patriarchů a babylonský Berossův seznam králů z jediného původního zdroje. Porovnejme obě chronologie:

    Berossos         Bible (Genesis) MT
    Král Roky   Král Věk narození potomka Věk úmrtí
    Aloros 36 000   Adam 130 930
    Alaparos 10 800   Set 105 912
    Amelon 46 800   Enos 90 905
    Ammenon 43 200   Kainan 70 910
    Megalaros 64 800   Mahaleel 65 895
    Daonos 36 000   Járed 162 962
    Euedoraches 64 800   Enoch 65 365
    Amempsinos 36 000   Metuzalém 187 969
    Opartes 28 800   Lámech 182 777
    Xisuthros 64 800   Noe (do potopy) 600 950
    Celkem 432 000   Celkem 1 656  

     

    Biblická kniha Genesis i babylonský seznam králů uvádějí stejný počet předpotopních postav - 10. Xisuthros (sumerský Ziusudra) i biblický Noe byli podle tradice zachráněni před obrovskými záplavami či potopou.

    Existuje samozřejmě i řada rozdílů. Berossův seznam uvádí dobu panování mýtických králů. Bibličtí předpotopní patriarchové však nebyli králové. Proto v Bibli samozřejmě nenalezneme dobu jejich vlády ale jiné rodopisné údaje, například věk narození potomků či úmrtí[b]. Právě ty prvé údaje jsou důležité při výpočtu trvání lidského rodu od Adama po potopu.  Babylonská a biblická chronologie se liší podstatně v časových údajích. Babylonský zdroj uvádí délku života králů v řádu desítek tisíců let, biblický zdroj v řádu stovek.

    Přesto možná existuje určitá spojitost mezi délkou vlády sumerských králů (432 000 let) a dobou od narození Adama k biblické potopě (1 656 let). Již židovský vědec, asyriolog Julius Oppert, upozornil, že obě čísla jsou dělitelná 72. Připomeňme, že zhruba 72 let trvá, než precese zemské osy "pootočí nebeskou klenbu" o jeden stupeň. Někteří badatelé zde proto vidí doklad znalostí zemské precese již u starověkých civilizací (viz Mýtický čas a Precese zemské osy).

    J.Oppert uvádí, že babylonských 432 000 let obsahuje 86 400 pětiletek (lustrum). Biblických 1 656 let obsahuje 86 400 sedmidenních týdnů. Babylonské i biblické časové období (od prvního člověka k velké záplavě) tedy mohlo vycházet ze stejného zdroje. Židé však použili za časovou jednotku sedmidenní týden, Babyloňané pětiletku lustrum.

    Rovněž platí, že počet židovských sedmidenních týdnů v 1656 letech je shodný s počtem babylonských pětidenních týdnů v 432 000 dnech:[1]str.134

    432 000 dnů = 86 400 babylonských pětidenních týdnů
    1 656 roků = 86 400 židovských sedmidenních týdnů

    Zkusme si vysvětlit, jak mohl postupovat autor knihy Genesis:
    V babylonském seznamu předpotopních králů vyčetl deset jmen a to, že vládli celkem 432 000 let. To je samozřejmě velice dlouhá a těžko uvěřitelná doba. Mohl tedy roky nahradit dny. Pokud by deset sumerských králů vládlo celkem 432 000 dní, pak by vláda každého z nich trvala něco přes 100 let, což vypadá reálněji. Důvod záměny roků za dny však mohl být zcela jiný. Roli hrála jistě i neochota připustit, že svět byl stvořen podle babylonských či sumerských zdrojů dlouho před objevením prvních Izraelitů.

    432 000 dní pak symbolicky převedl z pohanského starého babylonského počítání času (týdny měly 5 dní)[a] na sedmidenní týdny židovské:

    432 000 dní / 5 dny = 86 400 pětidenních babylonských týdnů

    86 400 týdnů * 7 dní = 604 800 dní

    Pokud učenec věděl, že rok má přibližně 365 (+ 1/4) dní, pak vypočetl dobu života lidí před potopou:

    604 800 dní / 365.25 = 1 656 let (zaokrouhleno)

    Celkovou dobu od Adama po Noema a potopu pak stačilo rozdělit rodopisnými údaji tak, aby celkový součet let byl 1 656.

    Možný je i jiný důvod vzniku rozdílů mezi babylonskými 432 000 a biblickými 1 656 léty. Na nějakém původnějším seznamu sumerských králů byla uvedeno celková doba  jejich vlády 86 400 časových jednotek. Autor knihy Genesis za časovou jednotku vybral sedmidenní týden. Pak vypočetl, že 86 400 * 7 = 604 800 dní = 1 656 let.
    Berossos za časovou jednotku zvolil pětiletku - lustrum. Vyšlo mu tedy celkem 86 400 * 5 = 432 000 let. 

     

    Biblické rodopisy a mýtický čas

    Jednotlivé časové údaje nejsou pro biblické rodopisy příliš podstatné. Jsou prvkem nejvíce labilním a variabilním, jak o tom svědčí i srovnání biblických tradic MT, SP a LXX.  V rodopisech je podstatnější jejich struktura, jména osob a celkové součty vypovídající o velkých časových érách. Důležité není sdělit, kolik let přesně žil ten či onen patriarcha ale spíše vyjádřit, jaké vztahy a souvislosti platí pro biblická vyprávění.[6]  

    Z rodopisu předpotopních patriarchů lze odvodit délku trvání biblického světa od narození Adama až k potopě. To je jistě důležitý údaj, a sloužil mnohokrát k výpočtu data stvoření světa. Je možné, že počet předpotopních biblických patriarchů (10) a délka jejich života (1 656 let od Adama po potopu) byly odvozeny z babylonského seznamu mýtických králů. Ze stejného seznamu, který použil později i babylonský mudrc Berossos. Ze seznamu, který měl původ v prastarých záznamech o mýtických sumerských vladařích. V Hebrejské Bibli lze nalézt ozvěnu lidských představ o mýtických časech,  kdy svět byl mladý a lidé žili v přímé boží přítomnosti. Biblické rodopisy propojují náš život s mýtickým časem.

    Délka života prvních deseti patriarchů, od Adama k Noemovi a potopě, činila zhruba 1000 až 700 let. Po potopě žilo podle Bible dalších deset patriarchů až k Abrahámovi. Jejich věk se však pohyboval od 600 do 200 let.  Patriarchové počínaje Abrahámem až k Mojžíšovi žili od 200 do 100 let. Pak již průměrný lidský věk činil jen 80 až 70 let. Důležité nejsou jednotlivé časové údaje ale celkový trend. Podle Bible se délka života lidí postupně a výrazně zkracovala. To plně odpovídá odvěké víře lidí v prvotní mýtický zlatý věk, aetas aurea.
    Podle Bible se naši první prapředkové dožívali téměř tisíce let. V sumerských záznamech se píše dokonce o desítkách tisíc let. Lidé věřili v pradávnou mýtickou dobu, kdy člověk žil dlouhým, klidným a vyrovnaným životem v ideálním světě. Prvotní čistota však byla postupně ztrácena a lidský život zkracován. Touha po návratu do zlatých mýtických dob nevinnosti a štěstí je trvale zapsána nejen v mýtech či Bibli, ale také v našich myslích.

     

    ... pokračování příště ...


    [a] Babyloňané zřejmě dříve používali pětidenní týden. Teprve mezi 8. a 6. stol.př.n.l. začali týdny počítat po sedmi dnech.
    [b] Výjimkou je Enoch, který nezemřel ale Bůh ho vzal.

    [1] Campbell, Joseph. Orientální mytologie - Masky bohů, 2.díl. 1962. Pragma.
    ISBN 80-7205-972-6
    [2] Kramer. Mytologie starověku. 1961. Orbis - Stopy, fakta, svědectví. 1977
    [3] Egyptian Mirage. 19th-century "studio" photographs of Egypt . Griffith Institute. 2001
    www.ashmolean.museum/gri/mirage/gi04235.html
    [4] The Sumerian King List. Archaeology Odyssey, Jan/Feb 2001. www.basarchive.org/
    [5] Weld-Blundell Prism: The Sumerian King-List. Ashmolean Museum, Oxford
    www.ashmolean.org/ash/faqs/q001/Index.php
    [6] Prudký, Martin. Časové údaje v Bibli nejsou fakta, ale symboly. 1999
    www.etf.cuni.cz/~prudky/mptexty/99LNcasove_udaje.html
        

    Vytvořeno: 22.09.2007


    Související články:
    Původ čísel 60 a 360 (07.10.2007)
    Mýtický čas (19.08.2007)
    [Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 10. 09. 2007 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 18895 přečtení | Počet komentářů: 83 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.