|
Mýty
Enki a Ninchursag
Děj se odehrává v sumerské bájné krajině Dilmun, kde nebylo bolesti
ani zabíjení ale zpočátku ani mnoho vody. Dilmun založil mladý bůh
Enki. Byl bohem moudrosti a sladkého vodstva. Enki zavlažil Dilmun a pak
se zde miloval se svou partnerkou,
bohyní Ninchursag (Ninhursag, Nintu), bohyní země, plodnosti a pozdější
pramatkou bohů. Po osmi dnech se jim narodila Ninmu (Ninsar). Enki
oplodnil i ji a pak i její dceru Ninkurr a nakonec i jejich dceru Uttu.
tyto bohyně měli vztah k rostlinám a zvláště těm určených k předení a
tkaní. Ze semena, které Enki ponechal krásné Uttu, vypěstovala Ninchursag
osm rostlin. Enki je však snědl a vysloužil si trest, nemoc osmi částí
jeho těla. Ninchursag však s ním zplodila dalších osm bohů a bohyň,
kteří Enkiho
uzdravili.
Mýtem měla být zřejmě zdůrazněna důležitost vody, z níž se rodí rostliny
poskytující surovinu k předení a tkaní. [1]
Text se zachoval jen v několika opisech nalezených v Uru a Nippuru.
Níže je uveden obsah příběhu uchovaném na velké šesti-sloupcové tabulce.
Dnes je uložena v Pensylvánském muzeu ve Filadelfii. Báseň se dodnes
nepodařilo zcela rekonstruovat a řada veršů zůstává nesrozumitelných. [1]
Příběh Enki a Ninchursag je zajímavý také mnoha paralelami s biblickými
mýty.
Děj mýtu
Uvádíme verzi uvedenou v knize Mýty staré Mezopotámie [1]. Mýtus začíná popisem Dilmunu, země čisté, jasné a zářící:
Enki a Ninchursag[1], 1-4
|
Když zemi čistou jste si rozdělili,
bozi,
Dilmun byl krajinou čistou,
když zemi neposkvrněnou, místa jste si rozdělili,
byla země Dilmun krajinou čistou. |
Dilmun byla krajinou a městem, kde zvířata žila v míru a nikdo si
nestěžoval na nemoci, bolest ani stáří.
Enki a Ninchursag, 13-18
|
Na Dilmunu vrána nekrákorala,
kohout nekokrhal,
lev nezabíjel,
vlk nerdousil beránka.
Divoký pes nevěděl o chytání jehňat,
vepř neznal, co je požírat obilí. |
V zemi však nebyly řeky, chyběla sladká voda. Proto
bůh Enki, který Dilmun založil, nařídil bohu slunce Utuovi zásobit
napajedla podzemní vodou. Společně pak zavodnili zemi, která se stala
nesmírně úrodnou, sýpkou země i přístavem. Platil však zákaz vstupu do
rákosiště. Právě v něm však později Enki sváděl mladé bohyně.
Enki oplodnil bohyni Nintu (Ninchursag), matku země, a ona bez
bolesti porodila bohyni Ninmu: Enki a Ninchursag, 86-88
|
Nintu, matka země, (tak hladce) jak
nejlepší olej,
(tak hladce) jak teče nejlepší olej,
Ninmu porodila. |
Ninmu (Ninsar) se stala bohyní rostlin rodících se ze spojení země (Ninchursag)
a vody (Enki). Posledních 14 řádků
prostředního sloupce tabulky (obr. vpravo níže) popisuje, jak Enki
oplodňuje Ninchursag svým semenem (vodou srdce) a po devíti dnech
přichází na svět bohyně Ninsar:
Ninchursag on (svlažil) vodou srdce,
přijala vodu srdce, vodu Enkiho.
Jeden den byl jejím měsícem,
dva dny jejími měsíci dvěma,
tři dny jejími měsíci třemi,
čtyři dny jejími měsíci čtyřmi,
pět dnů (jejími měsíci pěti),
šest dnů (jejími měsíci šesti),
sedm dnů (jejími měsíci sedmi),
osm dnů (jejími měsíci osmi),
devět dnů jejími měsíci devíti, měsíci mateřství,
jak ... tučné, jak ... tučné, jak dobré máslo,
Nintu, matka země, jak ... tučné, (jak ... tučné, jak dobré
máslo,)
Ninsar porodila.
překlad autor z angl.překladu [4] |
|
Obr. Tabulka XIII. z Nippuru s částí textu mýtu Enki a
Ninhursag - milostné pletky boha vodstva. [4] |
Enki spatřil mladičkou a krásnou Ninmu/Ninsar v rákosí, zatoužil po ní a
z jejich spojení se narodila Ninkurr. Ninkurr představovala
rostlinné tkáně užívané pro předení a tkaní. Stejné se událo potom i s mladou bohyní Ninkurr.
Porodila Enkimu krasavici Uttu, bohyni oděvů a tkaní.
Bohyně rodily své dcery hladce a bez
bolesti. Jeden pozemský den byl pro ně jako měsíc. Rodily tedy po devíti
pozemských dnech.
Enki zatoužil i po krásné Ninkurr. Rozhořčená Ninchursag však své
pravnučce poradila nepovolit Enkimu, dokud jí nepřinese jako dar
zahradní plody. Enki tedy zavlažil i zahradu a obdržel její plody. V roli zahradníka
jí tedy Enki daroval
okurky, jablka i hrozny a oba se začali společně radovat:
Enki a Ninchursag, 180-185
|
Vzal si její ňadra, v klínu jí
spočinul,
(vzal si) její hýždě, všude ji hladil.
Vzal si její ňadra, v klínu jí spočinul,
on, mladík, s ní miloval se.
Enki semeno své jí do lůna vložil.
Sémě jeho do svého lůna přijala, Enkiho sémě.
Uttu krasavice...Ninchursag však vyňala sémě z
jejího klína. |
Ninchursag získala sémě a nechala z něj v rákosišti vyrůst osm druhů stromů
a rostlin. Ninchursag se tedy podařilo je vypěstovat složitým postupem
během tří generací bohyň, jež byly všechny zplozeny a poté oplodněny
Enkim.
Enki chtěl novým rostlinám "určit osud", poznat je. Jeho posel
Isimud je tedy vytrhal a Enki osm drahocenných rostlin snědl. |
|
Obr.
Vpravo bůh Ea (Enki) s proudy vody prýštících z ramen. Za ním
jeho pomocník Usimu (Isimud) se dvěmi tvářemi.[5] |
Enki a Ninchursag, 217-219
|
Enki tak osud všem rostlinám určil,
zcela je poznal.
proto proklela Ninchursag Enkiho jméno:
"Až do jeho smrti očima života na něho nepohlédnu!" |
Enki tedy snědl osm zapovězených rostlin a Ninchursag jej za tento
čin proklela. Enki onemocněl. Každou z jeho osmi částí těla postihla
jedna nemoc: hlavu, čelist, zuby, ústa, šíji, rameno, žebro a břicho.
Enlil přemluvil lišku, aby k němu přivedla Ninchursag. Bohyně, snad
pod tlakem ostatních bohů - Anunnaků, nakonec
přišla a klínem svým na Enkim spočinula a postupně porodila osm
bohů. Každý z nich vyléčil jednu z Enkiho chorob. Jedním
z postižených orgánů bylo i žebro, pro něž měli Sumeřané výraz TI.
K jeho vyléčení byla stvořena bohyně, jež obdržela jméno NIN.TI –
Paní žebra. Enki a Ninchursag, 265-266
|
"Můj bratře, co tě bolí?" - "Mé
žebro mne bolí!"
"Bohyni Ninti jsem ti porodila." |
Bohyně Ninchursag tedy Enkiho nakonec uzdravila prostřednictvím osmi
nových bohyň. Každé z nich pak byla určen osud. Bohyně Ninti se stala
vládkyní měsíců.
Biblické paralely
Autoři biblických příběhů zřejmě převzali z mýtu Enki a
Ninchursag řadu motivů :
1. Koncepce ráje, zahrady kde není bolesti ani smrti, kde zvířata
žijí v míru.
2. Rození dětí v bolesti. V Dilmunu rodily bohyně své dcery bez
bolesti. V Bibli nalezneme podobný motiv ve spojitosti s Edenem. Eva i
její následovnice jsou odsouzeny rodit v bolestech, k věčné připomínce
viny prvé ženy.
3. V Dilmunu je zrozena bohyně NIN.TI. Jméno znamená paní žebra,
Ninti vyléčila nemocné žebro boha Enkiho. Sumerský výraz TI je však
údajně možné přeložit také jako "dávat žít".
V biblickém Edenu žije Eva, nazývaná také Živa - ta, co dává
žít. Eva je podle jedné biblické verze stvořena ze žebra Adamova.
Bible nijak nevysvětluje, proč byla Eva utvořena z žebra. Kořeny tohoto
podobenství nalezneme právě v sumerském mýtu.
4. Bůh Enki jedl zakázané rostliny,
aby je poznal. V Edenu pojedli Adam s Evou plod, aby poznali dobré i
zlé. Enki i Adam s Evou snědli rostliny v touze po poznání a byli za to
potrestáni.
5. Motiv řek v Dilmunu i Edenu.
6. Enki zajišťuje vodu pro Dilmun zvoláním "Nechť bůh slunce Utu ...
se podívá..." . Podobně i biblický bůh tvoří svět zvoláními.
7. Dilmun je nejprve bez sladké vody. Statky a pole jsou proto
neúrodné. Teprve sluneční bůh Utu resp. bůh stvoření a vod Enki zajistí, aby podzemní voda
plnila napajedla i řeky.
Podobně i v Bibli není země nejprve zavlažována deštěm ani obdělávána:
CEP[2]
Genesis 2:4-6
|
... V den, kdy Hospodin
Bůh učinil zemi a nebe, nebylo na zemi ještě žádné polní
křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh
nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi
obdělával. Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý
zemský povrch.
|
Podle S. Kramera [3] ovlivnili Sumerové bezprostředně Kanaánce (kteří obývali Palestinu před příchodem Hebrejců
[a])
i jejich
sousedy Asyřany, Babyloňany, Aramejce a další. Mýtus Enki a Ninchursag
je podle něj dobrým příkladem sumersko-hebrejských paralel. Nelze popřít
existenci nápadné podobnosti motivů mýtů sumerských a biblických.
|
[a] |
Podle některých odborníků
Hebrejci resp. Izraelité do Palestiny nepřišli, oni v ní žili.
Původně patřili do skupiny Kanaánců, později se z ní vyčlenili
kulturně i nábožensky. O to vyšší, protože dlouhodobější, by pak
byl vliv sumerských mýtů na vznik biblických příběhů. |
|
[1] |
Hruška Blahoslav, Matouš Lubor,
Prosecký Jiří, Součková Jana. Mýty staré Mezopotámie.
Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných
tabulkách. Odeon. |
[2] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. |
[3] |
Kramer Samuel Noah.
Historie začíná v Sumeru. 1956. |
[4] |
Hare John Bruno. Myths of
Origins. The Internet Sacred Text Archive.
www.sacred-texts.com/ane/sum/sum07.htm |
[5] |
The British Museum - ANE 89115,
Akkad (2300-2200 př.n.l.). Viz.
Válečkové pečeti
Mezopotámie. |
|
|