Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Postavy

Mesiáš v Hebrejské Bibli

Bible - Postavy -- Mesiáš I --- Mesiáš v Hebrejské Bibli

Postavy v Bibli - Mesiáš I

Mesiáš v Hebrejské Bibli

 

V Hebrejské Bibli nalezneme celou řadu zmínek o postavách označených jako mesiáš. Kdo byli tito mesiášové? Mají něco společného s novozákonní postavou Ježíše Krista?

Bible názorně ukazuje vývoj lidské víry ve spasitele, zachránce, mesiáše resp. Mesiáše[b]. Nejprve to byl jen reálný člověk  pomazaný k výkonu své funkce - mesiáš. Později se zrodila víra v obnovu národa, království či celého světa vyvoleným člověkem - Mesiášem. V křesťanském Novém zákoně je pak za Mesiáše považován Bůh v postavě Ježíše Krista, tedy Ježíše Pomazaného.
Pro pochopení významu postavy mesiáše je nutné číst biblické texty v kontextu historie.

 

Pomazaní králové, kněží a proroci

Hebrejský výraz transkribovaný jako (moshiach, messiah, mesiáš apod.) znamená pomazaný (angl. annointed one): Pojem je odvozen od hebrejského pomazat משח .

Mesiáš  מָשִׁיחַ  byl člověkem pomazaným svatým olejem k výkonu kněžské, panovnické či prorocké role.[a] Kdokoliv, kdo se ujal těchto funkcí, mohl být označen jako mesiáš. [2] [3]
Mesiášem jsou v Hebrejské Bibli označeny postavy králů, vysokých kněží i bojovníků,  nikdy však nadpozemské bytosti. Mesiáše zde nalezneme na 38 místech: jsou to 2 patriarchové, 6 vysokých kněží, perský král Kýros a 29 izraelských králů.

Lidé věřili, že pomazaný člověk - mesiáš je pod boží ochranou, je Bohem vyvolen k vladařské či kněžské funkci.  Pomazaný se stával legálním zástupcem Boha na zemi, zůstal však stále člověkem z masa a kostí, s klady ale i nedostatky.

Rituál pomazání se prováděl na celém starověkém Blízkém východě. V Babylónii a Asýrii byli lidé symbolicky potíráni sezamovým olejem při svatbách, uzavírání smluv nebo propouštění otroků. Pomazaným kněžím patřilo významné místo v babylonské společenské hierarchii. V mýtu o Gilgamešovi byla pomazána i archa.  

Také v Hebrejské Bibli čteme o pomazávání kněží, králů, proroků ale také předmětů či staveb:

CEP[1]  
Genesis 31:13 Já jsem Bůh z Bét-elu, kde jsi olejem pomazal posvátný sloup a kde ses mi zavázal slibem...

Exodus 29:29 Svatá roucha Áronova zůstanou po něm jeho synům, aby v nich byli pomazáváni a uváděni v úřad.

1.Královská 19:15-16 Hospodin mu řekl: "Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.

Leviticus 8:10 Potom vzal Mojžíš olej pomazání, pomazal příbytek s veškerým příslušenstvím a posvětil je.

1.Samuelova 10:1 Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu /Saulovi/ jej na hlavu, políbil ho a řekl: "Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím...

1.Samuelova 16:13 Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále...

Texty Hebrejské Bible byly psány v různých dobách, za různých okolností a s rozličnými cíly. Pro pochopení významu postavy mesiáše je třeba daný biblický text vždy chápat v historických souvislostech doby jeho vzniku.
Severní království Izraele zaniklo na konci 8.stol. př.n.l. pod útoky Asyřanů. Mnoho obyvatel začalo přesídlovat na jih do sousedního Judského království. Z chudého Judska se postupně stávala zalidněná země. Davidovská dynastie začala z hlavního města Jeruzaléma vládnout nejen Judejcům ale i početným přistěhovalcům z bývalého Izraele. S cílem sjednotit národnostně a nábožensky své poddané nechali vládcové přepracovat národnostní ideologii v textech, které se později staly základem Hebrejské Bible. Ve stínu mocné Asýrie bylo důležité dodat lidem víru v jejich pevné kořeny, v pradávnou existenci mýtického jednotného království Izraele pod boží ochranou Hospodina -Yahweho a správou jím posvěcených králů, kněží a proroků. To byli první mesiášové.

Podle Hebrejské Bible byl prvý legendární král Izraele Saul pomazán Hospodinem prostřednictvím proroka Samuela. Později Samuel pomazal i krále Davida. Všichni další králové z jeho linie byli považováni za Hospodinem pomazané - mesiáše.

V Tóře (prvních 5 knih Hebrejské Bible) se žádná zmínka o mesiáši nevztahuje k nějakému neznámému očekávanému spasiteli, ať člověku či dokonce bohu.[4] [6] Pojem mesiáš byl spojen vždy s konkrétní historickou postavou.

Biblickým knihách Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium a spisům Předních proroků (Jozue, Soudců, Samuelovy, Královské) jsou cizí představy o příchodu konce věku a úloze božského či lidského spasitele. Pojem mesiáš-pomazaný je jen označením konkrétních postav známých z historie pomazaných k výkonu své vladařské či kněžské funkce.

Král zachránce

Judea strádala pod nadvládou Asyřanů a nakonec se vzbouřila. Byla však poražena a Jeruzalém r. 701 př.n.l. obležen vojsky krále Sinacheríba. Judský král Chizkijáš se musel draze vykoupit aby město uchránil před vypleněním. Za jeho vlády došlo k významným náboženským reformám a započala centralizace náboženského kultu do jeruzalémského chrámu. Lidé hledali pomoc a naději v těžké době asyrského útlaku. Začala v nich klíčit víra v příchod krále, který potrestá utlačovatele, obnoví židovské království a navrátí svému lidu náboženskou i národnostní svobodu. Podle tradice působili v těchto dobách proroci  Micheáš a Izajáš. Mnozí jejich texty mylně vykládají za proroctví  příchodu božského Mesiáše.

 

Prorok Micheáš

Prorok Micheáše podle tradice povzbuzoval svůj lid v dobách bojů s asyrskou velmocí. Měl být na konci 8.stol.př.n.l. svědkem konce Severního království Izraele a v zániku Samaří (hlavního města) vidět boží trest za zkaženost panstva.

V knize připisované tomuto proroku čteme o naději v příchod někoho, kdo v posledních dnech přinese zákon a někoho, kdo přinese slovo boží. Nejsou však spojováni s pojmy mesiáš či pomazání.

CEP  Micheáš 4:1-3
I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit národy...
Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné pronárody, i ty nejvzdálenější. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 

Biblická kritika však ukázala, že text knihy je složen z mnoha vrstev, které pocházejí z rozmezí 8. až 3.stol.př.n.l. Je otázkou, kdy byly jednotlivé verše skutečně napsány.

CEP  Micheáš 5:1-5
A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.  I když je Hospodin vydá v plen do chvíle, než rodička porodí, zbytek jeho bratří se vrátí zpět k synům Izraele. I postaví se a bude je pást v Hospodinově moci, ve vyvýšeném jménu Hospodina, svého Boha, a budou bydlet bezpečně; jeho velikost bude nyní sahat až do dálav země. A on sám bude pokoj. Až vtrhne Ašúr do naší země, až bude šlapat po našich palácích, postavíme proti němu sedm pastýřů, osm vojevůdců lidu. Ti budou spravovat asyrskou zemi mečem v přístupech do země Nimrodovy. On nás vysvobodí před Ašúrem, až vtrhne do naší země, až bude šlapat po našem pomezí.

Micheáš předpověděl příchod vládce Izraele z judského rodu Betléma efratského, který ochrání zemi před útokem Asyřanů. Později byl text chybně chápán jako předpověď narození Mesiáše v Betlémě.
Ani závěr proroctví se nenaplnil. Proti útokům Asyřanů se nepostavilo žádných sedm judských vojevůdců, bylo by to zbytečné. Roku 612 př.n.l. byli totiž Asyřané přemoženi Babyloňany a jejich hlavní město zničeno.

 

Prorok Izajáš

Za klasickou předpověď příchodu krále/mesiáše/spasitele a nastolení všeobecné spravedlnosti bývají někdy považovány verše Izajáše:

CEP  Izajáš 11:1-10
I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.
Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.
Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,
nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.
Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.
Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat...

Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.
V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.

Izajášovy kapitoly 7 až 11 byly občas chápány jako předpověď příchodu spasitele světa v posledním věku. Izajáš jej však pojmem mesiáš nenazývá. Funkce mesiáše je v Izajášovi určena pouze izraelskému bohu Yahwemu. A navíc se nejedná o obecnou předpověď do daleké budoucnosti.
Celý kontext Izajášova proroctví ukazuje, že oním králem - proutkem z pařezu Jišajova, je zcela konkrétní osoba tehdejší doby - Chizkiáš, syn judského krále Achaze (cca. 715-690 př.n.l.). Izajáš se snaží ve svých čtenářích posílit víru v to, že těžká doba (expanze Asýrie) skončí ještě dříve, než dospěje Achazův syn Chizkijáš (viz také Biografie dle nepochopených proroctví). "Mesiášské" verše vztahující se ke králi Achazovi a jeho synovi, byly psány zhruba na přelomu 8. a 7.stol. př.n.l. (tzv. proto-Izajáš) - viz. Izajáš.

Spisy Micheáše a Izajáše nejsou mesiášské i když byly později takto chápány. Motiv o výhonku lze nalézt i v knize Jeremjáš (Jr 23:5-6) a podle některých odborníků se jedná o pozdní vsuvky z doby poexilového guvernéra Zerubábela. Jednalo se o snahu potvrdit právo potomků krále Davida na trůn.[9]

Až do konce 7.stol.př.n.l. byl mesiášem označován vždy konkrétní člověk - král, kněz či prorok. Myšlenka příchodu neurčitého zachránce a spasitele v daleké budoucnosti byla autorům biblických textů zcela cizí.

 

Pokračování - Mesiáš - Spasitel v Hebrejské Bibli.


[a] Ve starověku se role kněze, krále a proroka často mísila dohromady. Např. legendární král David měl také roli kněze (2.Sam 6:12-19) a proroka (2.Sam 23:1-7).
[b] Podle vžitých konvencí někdy rozlišujeme mezi mesiášem a Mesiášem. Postavu, která podle židovské tradice snad jednou přijde a nastolí všeobecný mír a boží spravedlnost, můžeme označit jako Mesiáše s velkým "M". V literatuře se tato postava označuje jako HaMashiah (angl. the Messiah) na rozdíl od mesiášů -pomazaných - Mashiach (angl. a Messiah). 
   

[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
 
[2] Revealing Daniel
www.2think.org/hundredsheep/bible/comment/daniel.shtml
 
[3] The Jewish Concept of Messiah and the Jewish Response to Christian claims
http://www.jewsforjudaism.org

 
[4] Messiah Truth: A jewish response to Missionary Groups
www.messiahtruth.com/response.html
 
[5] Kosidowski, Zenon. Na počátku bylo slovo.1979. Práce.1992
ISBN 80-208-0118-9
 
[6] Rich, Tracey. Moshiach: The Messiah. www.jewfaq.org/moshiach.htm
 
[7] Price, Randall. The Concept of the Messiah in the Old Testament.
www.worldofthebible.com
 
[8] Rendtorff, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003.
ISBN 80-7021-634-4.
 
[9] Lendering, Jona. Messiah. Roots of the concept: Micah and Isaiah.
www.livius.org/men-mh/messiah/messiah_03.html
 

Vytvořeno: 22.01.05


Související články:
Mesiáš - Spasitel v Hebrejské Bibli (01.11.2008)
[Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 22. 01. 2005 | Aktualizováno: 01. 11. 2008 | 27036 přečtení | Počet komentářů: 166 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.