Duše zahrady (13.)
Duše zahrady (13.)Podzimní hnízda a jablka
Konec podzimu a ptačí hnízdaKe konci podzimu je nejvyšší čas začít plašit ptactvo. Připadá vám tato rada divná? Snad jste nesvraštili čelo, coby milovníci a ochránci přírody? Nu, pokusím se vše vysvětlit. Každý živý tvor má v sobě životní energii. Někdo jí
potřebuje více, někdo méně. Pokud nám energie ubývá, ubývá životních sil a
snadno onemocníme. Ptáci, nebeští letci, potřebují energie opravdu mnoho.
Jejich způsob života je vysilující a vyžaduje velký přísun energie. A
nejvíce energie potřebují ptačí mláďata v hnízdech. Ptačí hnízda se svými opeřenci, a zejména hnízda s vejci a líhnoucími se ptáčaty, jsou vysavači okolní životní energie. Upozornila na to naše zahrádka. V růžích, pnoucích se po zdi domu a hustém břečťanu, si během roku uhnízdilo několik létavců, u nás zejména vrabců. Pokud by zde, v těsné blízkosti obydlí, zůstali uhnízděni i přes zimu a pak na jaře při vyvádění mladých, nejspíš by se lidé v domě neubránili tělesnému oslabení a nemocem. Věřte tomu nebo ne ale ptačí hnízda bychom neměli mít v těsné blízkosti lidských příbytků. Ptáci v noci odpočívající, a hlavně jejich mláďata i probouzející se život ve vejcích, vysávají ze svého okolí velké množství životní energie. A tak i my, i když milovníci přírody a ptačího zpěvu, jsme vzali na konci podzimu do ruky koště. Každý večer obcházejíc domovní zdi, šetrně jsme plašili vrabce schované v hnízdech a šlahounech růží i břečťanu. Trvalo to několik dní ale nakonec ptactvo seznalo, že bude lepší najít si zimní hnízdiště někde jinde a moudře ustoupili. Ve střeše pod taškami se nám letos žádní ptáci naštěstí neusídlili a tak, aniž bychom museli běhat s koštětem po střeše, snad zimu přečkáme s dostatkem životní energie. A nebeským tulákům můžeme na oplátku zasadit v zahradě keře, které jim svými plody zajistí zdravou potravu celou zimu. A sypat do krmítek! JablkaNu a když jsme u životní energie a zdraví, pak je zde další rada zahrádky ale i našich moudrých předků. Ovocem podzimu v naší zahradě jsou jablka. A jistě málokdo pochybuje o zdravotní prospěšnosti jablíček, nejoblíbenějšího ovoce Čechů. Říká se, že jablko je kulatá lékárna a jedno jablko denně nahradí lékaře. Jablka regulují trávení, bojují proti infekcím, mají detoxikační a regenerační účinky, posilují imunitu, stabilizují hladinu cukru v krvi, povzbuzují náladu, zvyšují vitalitu a dokonce i omlazují. Při konzumaci jablíček ale možná vynecháváme to nejdůležitější. V jablku je tím nejcennějším jeho jádro, přesněji semínka. Jablečná jadérka jsou tím nejzdravějším, co lze v pozdně podzimní zahradě získat. Každý den bychom měli sníst pět jader z jablka. A pěkně rozkousat. Občas můžeme slyšet o nebezpečí kyanidu v jablečných jadérkách. Podle odborníků obsahují amygdalin (kyanogenní glykosid), který se může v žaludku přeměnit na kyanovodík. Ohroženi bychom však byli až po konzumaci stovek jader najednou. A s malým množstvím kyanovodíku si tělo lehce poradí. Dalším zdrojem tělu velice prospěšných látek je jablečná slupka. Obsahuje prý železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C, karoten, nenasycené mastné kyseliny a vlákninu. Zkrátka, jablka mohou být tím nejcennějším darem zahrady před příchodem zimy. Pozdně podzimní večer tedy začínejme koštětem u ptačích hnízd, sloužících pro jarní snůšky vajec. Nenechme ptactvo hnízdit v těsné blízkosti vašich domovů! Ať naleznou svůj domov v korunách stromů a větvích keřů. Večer pak končeme snězením jablka. S jablkem rozkousejme asi pět jadérek. Pak budeme určitě zdrávi, jak jen to půjde.
|
|||||
|