Starověké hvězdářství V.  Měsíc (II.)

Měsíc - pohyb po obloze

Změny vzhledu Měsíce (fáze) probíhají v cyklech lunárních měsíců (29,5 dní). Změny v postavení Měsíce na obloze se dějí v cyklech drakonických měsíců (27,2 dní). V rámci jednoho drakonického měsíce nastávají dva lunovraty - severní a jižní. Výška Luny v úplňku závisí také na ročním období.

 

Pohyb Měsíce po obloze je složitější a rychlejší, než je tomu u Slunce. Určit jeho polohu na obloze pro daný okamžik není jednoduché.

Pro naše prapředky bylo životně důležité vědět, jak velký bude měsíční kotouč v určitém čase a kde na noční obloze se bude Luna nacházet. Mnoho lidských aktivit se odehrávalo v noci a bylo nanejvýše potřebné vědět, jaká bude viditelnost. Na pohybu Měsíce závisel úspěch lovu na zemi i vodě, i řada dalších činností. Měsíc sloužil také jako přírodní kalendář. Luna označovala mezníky zásadní pro život lidských společenství. Sledování Luny a znalosti lunární symboliky umožňovaly zasvěceným ovlivňovat vývoj a předpovídat věci budoucí.

[1] Luna v úplňku osvětluje noční krajinu.

Lidé si již ve starověku byli vědomi toho, že Měsíc putuje na obloze ve zhruba stejném koridoru jako Slunce - podobně stoupá a klesá téměř po stejné křivce. Během více, než poloviny svého cyklu, je Luna viditelná déle na denní, než na noční obloze. Někdy na několik dnů mizí z oblohy úplně.

Měsíc se pohybuje po přibližně stejné dráze na pozadí hvězd jako Slunce, jenže rychleji. Okruh souhvězdími zvěrokruhu, který Slunce vykoná během roku, stihne Luna přibližně za jeden měsíc.

Obr. 1. Část dráhy Měsíce (žlutě) a Slunce (slabě žlutě) na pozadí hvězd (srpen 2015).[2] Dráha Měsíce je odkloněna od dráhy Slunce (ekliptiky) asi o 5°.

Výrazně se mění také zdánlivá vzdálenost Slunce a Měsíce na nebi. Když je Luna v úplňku, je Slunci na obloze nejdále - na opačné straně nebeské klenby. Když Slunce zapadá, začíná vycházet Měsíc (a opačně). Měsíc v novu se naopak nachází blízko Slunce.

Cykly Měsíce

Nejviditelnější změnou Luny jsou její fáze, tedy novoluní, dorůstání, úplněk a ubývání. To se děje v lunárním cyklu (též synodický měsíc) trvajícím asi 29,5 dne. Synodický měsíc je doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné fáze. Synodický měsíc byl odedávna využíván jako přirozená jednotka pro měření času. Asi nejlépe pozorovatelným mezníkem lunárního cyklu mohly být úplňky.

Rozeznáváme ještě několik dalších důležitých měsíčních cyklů resp. měsíců:

Drakonický měsíc  - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejného uzlu své oběžné dráhy. Délka 27,21 dní. Drakonický měsíc společně se synodickým měsícem jsou důležité pro výpočet doby zatmění Slunce i Měsíce.
Pokud budeme pozorovat např. místo východu Měsíce nad obzorem, je drakonickým měsícem časová perioda mezi dvěma severními či jižními lunovraty (mezními postaveními Měsíce na horizontu).

Anomalistický měsíc - doba, která uplyne mezi dvěma přechody Luny perigeem. Perigeum je nejbližší bod oběžné dráhy Měsíce vůči Zemi. Délka 27,55 dní. Luna se postupně vzdaluje a přibližuje Zemi v cyklech anomalistického měsíce.

Siderický měsíc - doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné polohy vůči hvězdám. Délka  27,32 dní.

Tropický měsíc - doba, za kterou se Měsíc vrátí do jarního bodu. Tropický měsíc je vlivem precese o přibližně sedm sekund kratší než siderický měsíc.

Naši předkové znali a používali měsíc synodický (lunární cyklus), drakonický a siderický. Existují i další cykly spojené s Lunou, mající podle tradice zásadní význam v životech jednotlivců i celé lidské společnosti (Zlý Měsíc, Velké úplňky, zatmění atd.).

Synodický měsíc

Během měsíce[a] (lunárního cyklu) prochází Luna všemi svými cykly - od novu k úplňku.

Změny měsíce během lunárního cyklu.[3]

Je možné přibližně určit, kdy bude Měsíc při každém svém cyklu (čtvrti) vycházet a zapadat. Pokud je Měsíc např. v úplňku, pak bude večer vycházet na východním obzoru, kulminovat uprostřed noci a nad ránem zapadat za západní obzor. Luna v úplňku se tedy nachází vždy na opačné straně nebeské klenby, než Slunce. Luna v novu je naopak Slunci velice blízko.

Luna nad obzorem - lunovraty

Místo východu a západu Slunce nad horizontem se mění v průběhu roku. Při letním slunovratu, kdy je den nejdelší a noc nejkratší, Slunce vychází a zapadá nad nejseverněji položeným místem obzoru (viz obr. níže - křivka SL). Dráha Slunce na nebeské klenbě je nejdelší a noc nejkratší. Den za dnem se pak místo východu Slunce posunuje na obzoru od severu k východu. Analogicky se posunuje i místo, kde Slunce zapadá - od severu k západu. Dráha Slunce se zkracuje. Při rovnodennosti Slunce vychází na východě a zapadá na západě (křivka R). Během dalších dní se místo východu a západu stále posunuje k jihu až k mezním bodům, kdy nastává zimní slunovrat (křivka SZ). Pak se místa východu a západu Slunce opět začínají vracet zpět, až je celý cyklus dokončen při letním slunovratu. Dráha Slunce tak v období jednoho roku osciluje mezi dvěma mezními křivkami SL a SZ.

Rovněž místo východu Měsíce nad horizontem se cyklicky posouvá podobně jako Slunce. Jeden extrémní východ Luny leží severně od východu a druhý extrém jižně od východu. Hovoříme o severním a jižním lunovratu  (analogicky ke slunovratu) nebo také o severním a jižním zastavení Měsíce (lunar standstill). Dochází tedy k lunovratu severnímu (křivka LS) a lunovratu jižnímu (LJ). Slunce vykoná jeden cyklus v období jednoho roku. Luna vykoná obdobný cyklus v období jednoho měsíce - drakonického měsíce trvajícího zhruba 27,2 dne.

Drakonický měsíc

Dráha putování Slunce po obloze se mění v cyklu trvajícím jeden rok. V létě stojí Slunce nejvýše oproti zimě, kdy sluneční kotouč vystoupá jen nízko nad obzor. V roce nastává dvakrát období slunovratu (sluneční zastavení), kdy se posun východů a západů Slunce nad obzorem  zastavuje na svých mezních polohách a pak se vrací zpět. Při letním slunovratu Slunce vystoupá na obloze nejvýše za celý rok, v poledne zimního slunovratu je naopak sluneční kotouč nejníže (viz Slunce - slunovrat a rovnodennost).
Podobně se pohybuje i Luna, k uvedeným změnám však dochází v mnohem kratší periodě 27,2 dní. Během této periody nastanou dva lunovraty (měsícovraty, zastavení) - severní lunovrat a asi po dvou týdnech jižní lunovrat. Časová perioda mezi dvěma severními či jižními lunovraty se nazývá drakonický měsíc (draconic month).

Podle časté definice je drakonický měsíc doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejného uzlu své oběžné dráhy. Pro praktická pozorování je tato definice obtížně použitelná - uzel je místo na nebeské sféře, kde dráha Luny protíná dráhu Slunce (ekliptiku).

Praktičtější je počítat drakonický měsíc jako dobu mezi dvěma severními či jižními lunovraty. Ty lze vypozorovat snadněji.

Při severním lunovratu vystoupá Luna na obloze nejvýše v rámci drakonického měsíce. Pak začíná každým dalším dnem Měsíc při svých denních/nočních maximech klesat. Každý den se dostává méně vysoko nad jižní obzor, až ke svému minimu - jižnímu lunovratu. Během drakonického měsíce tedy nastanou 2 lunovraty – severní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejseverněji a vystoupá na obloze nejvýše v rámci periody drakonického měsíce) a jižní lunovrat (Měsíc vychází nad obzorem nejjižněji a vystoupá na obloze nejníže v rámci periody drakonického měsíce).^[b]
Od okamžiku jižního lunovratu se Luna v rámci drakonického měsíce dostává každou noc či den výše a výše nad obzor až do místa severního lunovratu. Pak se stoupání Měsíce zastaví, aby začal jeho návrat zpět do nejnižšího místa nad obzorem, tedy do místa jižního lunovratu. Vzhledem k tomuto zdánlivému zastavení stoupání/klesání Měsíce se lunovrat nazývá také měsíční zastavení (moon standstill, lunar standstill).

Lunovrat nemá přímou vazbu na konkrétní fázi Měsíce. Synodický měsíc (lunární cyklus 29,5 dní) a drakonický měsíc (27,2 dní) se liší o více než dva dny. Fáze Měsíce a jeho lunovraty se tedy vzájemně rozcházejí.

Změny během roku

V zimě svítí úplněk mnohem strměji, než v létě. Zatímco v létě se dostává úplňkový Měsíc jen nevysoko nad obzor, v zimě svítí hodně zvysoka. V zimě setrvává Luna v úplňku na obloze déle než v létě. Úplněk v období blízkém zimnímu slunovratu je nejvyšší a nejdelší v roce. V zimě, kdy je slunečního svitu přes den nejméně, nám v noci pomáhá svitem úplňkový Měsíc. Tabulka č. 3 - Výšky Měsíce nad obzorem:  Fáze Měsíce     Nejvýše        Nejníže       nov  léto  zima  1. čtvrť (D - dorůstá)  jaro  podzim  úplněk (O)  zima  léto  3. čtvrť (C - couvá)      podzim  jaro

Poloha měsíčního úplňku v období letního slunovratu (21. 6.) a zimního slunovratu (21. 12.). Hvězdné pozadí odpovídá letnímu slunovratu.[4]

Zjednodušeně lze říci, že si v průběhu roku Slunce a Měsíc mění své trůny. V létě svítí Slunce na nebi nejvýše a nejdéle, v zimě tuto roli přebírá paní Luna. V létě se měsíční úplněk nachází zhruba tam, kde zimní Slunce a naopak.

Jev, kdy měsíční úplňky vidíme v zimě vysoko na obloze po celou noc, lze vysvětlit rozdílem v délce lunárního a drakonického cyklu Měsíce. V létě dochází k severnímu lunovratu (Měsíc je nejvýše) v obdobích blízko novu. Úplňky naopak nastávají v období  jižního lunovratu, kdy je Luna nízko na obloze. V zimě naopak nastávají úplňky v období blízko severního lunovratu, kdy je Měsíc vysoko na obloze.

V průběhu roku se mění i mezní polohy Luny při lunovratech. Jak je vidět i z tabulky č. 2, při každém lunovratu se pomalu mění poloha Měsíce. Každý lunovrat se mírně liší v pozici Měsíce od toho předchozího (na rozdíl od slunovratů). V roce 2013 se postupně lunovrat po lunovratu snižovala mezní výška Luny nad obzorem. Stejně tak se postupně posouvá i místo východu a západu Měsíce. Tyto změny jsou patrné až během několika let. Celý cyklus trvá  přibližně 18,6 let.

  Předchozí - Měsíc
Následující - Měsíc - vysoký a nízký lunovrat.

Vydáno: 04. 11. 2007