| |
Slovanská Bible?
Kniha Velesova
Velesova kniha, Rod IV, I:I[1]
| |
Tuto Velesovu knihu zasvěcujeme
našemu Bohu, který je naším útočištěm i naší silou...
I šli jsme za naším Bohem a začali Ho velebiti:
- Buď pochválen dnes jako v budoucnu a na věky věků!
... |
Časopis Fantastická Fakta[2]
| |
I probudilo je uprostřed noci hrozivé
hromobití a otřesy země. Vtom zaslechli ržát koně na horách. A zachváceni
strachem se srotili do houfů a vyběhli ven z osad, i ovce tam ponechavši. I
spatřili ráno pobořené domy a jiné, zmizevší ve velké díře v zemi, takž po
nich ani stopy nezůstalo. I řekli otci Jarunovi: Odveď nás odtud pryč! ...
I vydali se Kyj, Šček a Choriv - tři Jarunovi synové - na ohlídku jiných zemí. Od
nich vzešel slovanský rod, který žije až doposud. A my jsme toho svědky.Kniha Velesova, deska Rodu, runa čtvrtá |
| V knize
Velesově jsou prý shromážděny texty pohanských letopisů, které psali
novgorodští žreci před 9. stoletím n. l. Knihu
Svatoruské védy
VELESOVA KNIHA vydalo u nás nakladatelství Dobra
v roce 2002. |
 |
O pravost Velesovy knihy /The Book of Vles, Vlesova knyha, Kniga
Velesa, Vles Knyha, Vles Kniga/ panoval spor:
| Odpůrci pravosti |
Zastánci pravosti |
| Paleografka L. P. Žukovská na základě
studia dochované fotografie jedné z desek prohlásila již v roce 1960 Velesovu knihu
za podvrh. K ní se v roce 1990 připojil např. doktor filologie Tvorogov. |
Knihu prohlašoval za pravou např. akademik dr. Běgunov, uznávaný znalec staroruské
literatury. Přidala se k němu i katedra slovanské filologie Lotyšské státní
univerzity.
/ Dr. Běgunov napsal mimo jiné obsáhlý rozbor eposu Slovo o pluku Igorově a
významné příspěvky do knihy Myty starých Slovanů. Slovo o pluku Igorově je
však dnes rovněž považováno za padělek./
|
| Kniha byla "objevena" tj. napsána v roce 1950. |
Text vznikal přibližně na přelomu 8. a 9. stol. n. l. ve starém Novgorodě za
knížete Bravlina a později za vlády varjažského knížete Rurika. Dokončena mohla
být v Kyjevě, kam novgorodští žreci uprchli před Rurikovým pronásledováním.
|
Překlady Velesovy knihy provádějí diletanti, jedná se o „ideologický
podvrh", jehož cílem bylo podpořit slovanský nacionalismus.
|
Špatné překlady a jejich zneužívání k ideologickým účelům nic nevypovídá o
pravosti textu. |
| Odmítána je existence praslovanského písma, kterým je psána Velesova kniha. Písmo
se velice podobá pozdější hlaholici. |
Alexander Asov, překladatel nejnovější kompletní verze Velesovy knihy soudí, že
soluňský učenec Konstantin toto písmo, vhodné pro slovanský překlad bible,
nevymyslel. Seznámil se s ním při své misionářské cestě ke krymským Chazarům,
kde bylo v té době ještě používáno. Doplnil ho pouze o některá řecká písmena,
nutná při přepisu církevních výrazů. |
| "Originální" dřevěné desky s
textem jsou buď padělkem, nebo vůbec neexistují. |
Originální desky jsou ukryty na
neznámém místě, snad v archivech bývalé ruské
státní bezpečnosti. |
Většina odborníků dnes popírá autentičnost Velesovy
knihy.
Text je v příkrém rozporu s poznatky slovanské
srovnávací jazykovědy. Jde pravděpodobně o padělek.[3]
|
|
|