Kniha Velesova

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Slované, Vydáno dne: 10. 03. 2005

Mýty -- Slovanské mýty -- Kniha Velesova

Slovanská Bible?

Kniha Velesova

Velesova kniha, Rod IV, I:I[1]
     Tuto Velesovu knihu zasvěcujeme našemu Bohu, který je naším útočištěm i naší silou...
I šli jsme za naším Bohem a začali Ho velebiti:
- Buď pochválen dnes jako v budoucnu a na věky věků!
...


 Časopis Fantastická Fakta[2]
     I probudilo je uprostřed noci hrozivé hromobití a otřesy země. Vtom zaslechli ržát koně na horách. A zachváceni strachem se srotili do houfů a vyběhli ven z osad, i ovce tam ponechavši. I spatřili ráno pobořené domy a jiné, zmizevší ve velké díře v zemi, takž po nich ani stopy nezůstalo. I řekli otci Jarunovi: Odveď nás odtud pryč! ...
I vydali se Kyj, Šček a Choriv - tři Jarunovi synové - na ohlídku jiných zemí. Od nich vzešel slovanský rod, který žije až doposud. A my jsme toho svědky.

Kniha Velesova, deska Rodu, runa čtvrtá 

 

V knize Velesově jsou prý shromážděny texty pohanských letopisů, které psali novgorodští žreci před 9. stoletím n. l.

Knihu Svatoruské védy
VELESOVA KNIHA
vydalo u nás nakladatelství Dobra v roce 2002.

vles.gif (18029 bytes)

O pravost Velesovy knihy /The Book of Vles, Vlesova knyha, Kniga Velesa, Vles Knyha, Vles Kniga/ panoval spor:

   Odpůrci pravosti    Zastánci pravosti
Paleografka L. P. Žukovská na základě studia dochované fotografie jedné z desek prohlásila již v roce 1960 Velesovu knihu za podvrh. K ní se v roce 1990 připojil např. doktor filologie Tvorogov. Knihu prohlašoval za pravou např. akademik dr. Běgunov, uznávaný znalec staroruské literatury. Přidala se k němu i katedra slovanské filologie Lotyšské státní univerzity.
/ Dr. Běgunov napsal mimo jiné obsáhlý rozbor eposu Slovo o pluku Igorově a významné příspěvky do knihy Myty starých Slovanů. Slovo o pluku Igorově je však dnes rovněž považováno za padělek./
 
Kniha byla "objevena" tj. napsána v roce 1950. Text vznikal přibližně na přelomu 8. a 9. stol. n. l. ve starém Novgorodě za knížete Bravlina a později za vlády varjažského knížete Rurika. Dokončena mohla být v Kyjevě, kam novgorodští žreci uprchli před Rurikovým pronásledováním.
 
Překlady Velesovy knihy provádějí diletanti, jedná se o „ideologický podvrh", jehož cílem bylo podpořit slovanský nacionalismus.
 
Špatné překlady a jejich zneužívání k ideologickým účelům nic nevypovídá o pravosti textu.
Odmítána je existence praslovanského písma, kterým je psána Velesova kniha. Písmo se velice podobá pozdější hlaholici. Alexander Asov, překladatel nejnovější kompletní verze Velesovy knihy soudí, že soluňský učenec Konstantin toto písmo, vhodné pro slovanský překlad bible, nevymyslel. Seznámil se s ním při své misionářské cestě ke krymským Chazarům, kde bylo v té době ještě používáno. Doplnil ho pouze o některá řecká písmena, nutná při přepisu církevních výrazů.
"Originální" dřevěné desky s textem jsou buď padělkem, nebo vůbec neexistují. Originální desky jsou ukryty na neznámém místě, snad v archivech bývalé ruské státní bezpečnosti.

 
 


Většina odborníků dnes popírá autentičnost Velesovy knihy.
Text je v příkrém rozporu s poznatky slovanské srovnávací jazykovědy. Jde pravděpodobně o padělek.[3]

 

 


[1] Asov A.I. 2001. Velesova kniha. Dobra 2002. ISBN 80-86459-24-1
[2] Dvořák Otomar. časopis Fantastická Fakta č. 9/02
[3] Kniha Velesova (úryvky - rusky) www.heathenfront.org/rhf/vlesbook.htm
[4] Blažek, Vladimír. Velesova kniha aneb o věrozvěstech a jednom padělku. 2004
www.feudum.cz/veles.html

Vytvořeno: 10.03.2005