Bible-vznik -- Oddělování slov
Hebrejská BibleOddělování slovMnohdy se setkáváme s tvrzením, že stará hebrejština neoddělovala slova. Psaní bez oddělování slov se nazývá scriptio continua. Staří Řekové tak skutečně psali. Na kamenných monumentech z Atén či papyrech nalezených v Egyptě jdou písmena jedno za druhým v souvislých sekvencích, řádek po řádku. Podobně prý i hebrejští písaři psali metodou scriptio continua. Je to však omyl, jak píše např. Alan Millard.[1] Před babylonským exilem (586 př. n. l.) byl hebrejský text psán písmem nazývaným stará hebrejština (Old Hebrew), paleo-hebrejština (paleo-Hebrew) či féničtina (Phoenician). V exilu začalo být paleo-hebrejské písmo nahrazováno čtvercovým aramejským písmem (square Aramaic script).
Chyby při rozdělování slovSlova v hebrejských textech se oddělovaly tečkou a později mezerou. Přesto však při přepisu textů docházelo k chybám. Jednou z nich bylo sloučení dvou sousedních slov do jediného. Takové chyby se nám dochovaly i v Bibli. Amos 6:12Amos 6:12
Aby verš dával smysl, měl by čtenář na obě otázky odpovědět "ne". Dobytkem se však orat samozřejmě může. Proto překladatelé spojovali orbu se skalisky: CEP[3] Amos 6:12
V ekumenickém překladu se tedy píše o zorání skalisek. V původním hebrejském textu však taková explicitní vazba mezi skalisky a orbou není. Na otázku, zda je možné orat dobytkem samozřejmě odpovíme "ano" a verš nedává smysl. V moderních překladech (NJB, RSV, NRS, NAB, NET aj.) však čteme něco jiného: NRS[4] Amos 6:12
Překladatelé si uvědomili, že v původním hebrejském textu kdysi zřejmě došlo k chybě.
Hebrejské slovo bqrym znamená plurál pojmu dobytek. Jednotné číslo pro dobytek je bqr. Zbývající písmena ym by pak bylo možné považovat za samostatné slovo znamenající moře.
BQRYM tedy znamená dobytek (v množném čísle). BQR YM
znamená dobytek (v jednotném čísle) a moře. Genesis 49:10BKR[5] Genesis 49:10
V Kralické bibli (BKR) čteme o nějakém Sílovi. Po jeho příchodu má být odňata moc od Judy. V jiných překladech (ASV, JPS aj.) je Shiloh považováno za město. Původní hebrejský text však žádné město ani osobu jménem Sílo či Siloh zřejmě nikdy nezmiňoval. Podle řady odborníků (Moran, Speiser aj.) vzniklo souhláskové slovo SYLH čtené jako siyloh (Shiloh, Sílo) chybným spojením slov SY a LH, čteno shay a loh. Hebrejské say loh může znamenat dávku (dar) jemu. Proto například překlad NAB zní: NAB[6] Genesis 49:10
Podobně překládá ESV, TNK. Překlad odpovídá i verzi Bible z rodiny LXX. Nejasný pojem SYLH (Shiloh, Sílo) tedy vznikl chybným sloučením slov SY a LH. Zastánci křesťanské interpretace Hebrejské Bible dávají přednost jinému vysvětlení. Slovo SYLH mělo vzniknout chybným přepisem slova SHLH, složeného ze vztažného zájmena SH, předložky L a zájmenné přípony H. Takovému překladu dává přednost CEP: CEP Genesis 49:10
Překlad podporuje víru v příchod někoho (Ježíše), kdo převezme vládu nad světem. Uvedené mesiášské interpretaci ale odporuje rodina textů LXX.
Alan Millard upozorňuje, že navzdory rozšířenému přesvědčení, bylo dělení slov v hebrejské písmařské praxi běžné. K chybám spočívajících ve sloučení slov sice docházelo, ale jen zřídka.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 20. 01. 2007 |