Ježíš Nazaretský

Ježíšův rodokmen podle Lukáše

Evangelisté se snažili svými texty ukázat, že Ježíš z Nazaretu je očekávaným spasitelem. Mesiáš měl pocházet z rodu Davida. Nejprve se podívejme na Ježíšův životopis, zaznamenaný v Lukášově evangeliu.

Lukášovo evangelium

Lukáš nepatřil do generace Ježíšových učedníků, nebyl očitým svědkem Ježíšova působení. Evangelium psal asi v 80. létech 1. stol. Byl vzdělaný, žil v Řecku či Sýrii, neznal zeměpis Palestiny. Čerpal z řeckých překladů židovského Písma, zřejmě byl sympatizantem židovského učení a později konvertoval ke křesťanství. Evangelium sepsal na základě Markova evangelia, sbírky Ježíšových výroků (pramen Q) a dalších ústních i sepsaných tradic.^[1]

Lukáš uvádí následující Ježíšův rodokmen:

CEP^[2] Lukáš 3:23-38

Slovy "...jak se mělo za to..." sám evangelista vytváří dojem, že jím uváděný rodokmen není zcela přesný. Dnes většina odborníků považuje rodokmen za dílo teologické, nikoliv historické. Rodokmen měl teologický cíl a byl sestaven tak, aby podpořil u čtenářů jejich víru v Ježíšovu pokrevní davidovskou linii, nutnou podmínku mesiášství.
Rodokmen sestupuje až k prvnímu člověku - Adamovi  a dokonce k Bohu, aby tak ukázal boží plán spásy celého lidstva.^[1]

Vznik rodokmenu

Ukažme si, jak zřejmě Lukáš při tvorbě Ježíšova rodokmenu postupoval.^[4] 

1. Henoch 10:11-12^[3]

Evangelista tedy musel vytvořit takový rodokmen, ve kterém je Ježíš sedmdesátým potomkem praotce Henocha.

Sedmička znamenala v židovské kultuře symbol celistvosti. Do rodokmenu bylo vhodné zakomponovat i toto číslo.

Vlastní rodokmen pak evangelista začal vytvářet kombinací genealogií nalezených v židovském Písmu: ^[4]

Podle Genesis 5:3-32 sepsal Lukáš genealogii od Adama po Sema. Do rodokmenu zahrnul Lukáš samotného Boha. Adam byl pak prvou generací a Henoch sedmou. Po Henochovi mělo následovat k mesiáši dalších 70 pokolení. Celkem tedy v Ježíšově rodokmenu muselo figurovat 77 postav.

Genesis 11:10-26 ukázala cestu od Sema k Abrahámovi. Ten, jako další velevýznamný praotec, měl splňovat evangelistův princip násobku sedmi generací. Snad proto vložil Lukáš do rodokmenu postavu Kainana. Vložil jej na 13. pozici a posunul tak Abraháma na čestné 21. místo. Lukáš tak dal přednost svému sedmičkovému konceptu před Písmem. V Genesis 11:12-13 je totiž Sala syn Arfaxadův. Lukáš mezi ně vsunul Kainana a ze Saly udělal Arfaxadova vnuka.

S využitím dalších veršů Genesis (Gen 25:19-26, 35:23, 46:12) došel Lukáš od Abraháma k Chesrómovi. A podle knihy Rút sepsal rodokmen od Chesróma  k Davidovi. Izraelský král David se musel opět ocitnout na sedmičkové pozici. Snad proto vložil evangelista mezi Arniho a Amínadaba postavu Admina. To však odporuje knize Rút. Zřejmě proto některé verze Lukášova evangelia postavu Admina vynechaly. V Písmu nenalezneme ani Arniho. Není jasné, zda Arni měl znamenat biblického Arama (Rama).

V takto vytvořené genealogii se v téměř každé sedmé generaci vyskytli významní předkové: Enoch (7), Abrahám (3 x 7), David (5 x 7).

Dalším mezníkem v seznamu se stal Zerubábel (Zorobabel), jeden z židovských vůdců při jejich návratu z babylonského exilu. Zerubábel sehrál významnou úlohu ve vývoji víry v mesiáše. Zerubábelův otec Salatiel byl podle Matoušova evangelia (Mat 1:6) potomkem krále Šalomouna. Lukáš však Zerubábela označil za potomka Natana, jiného Davidova syna. Na významné pozice umístil Lukáš postavy Josefa (7 x 7) a Ježíše. Do seznamu zařadil také patriarchy Judu, Simeona, Leviho a Mathata.

Zbývalo vyplnit mezeru mezi Zerubábelem a Ježíšovým otcem Josefem. Synem Zerubála je podle evangelisty jakýsi Resa. V Hebrejské Bibli (1. Letopisů 3:19-20) nalézáme zmínku o několika synech, o Resovi však nikde není zmínky. Podle některých odborníků byla chyba v podkladu, ze kterého Lukáš vytvářel rodokmen. Původní text mohl znít "... panovník Johanan, syn Zerubábelův..." odkazujíc na Chananjáše (1. Letopisů 3:19). Aramejský výraz pro vladaře réšá byl zaměněn za pojmenování osoby. Z Chananjáše tak vznikl Resa a Johanan. To je však jen spekulace.^[6]
Každopádně od Zerubábela se jakékoliv návaznost Ježíšova rodokmenu na Písmo ztrácí. Nakonec se objevuje v soupisu Josef a konečně v 77. generaci Ježíš, tedy v 70. generaci po Henochovi, jak vyžaduje proroctví.

Tabulku podle článku "The 77 generations"^[4]  jsme opravili podle ESV^[5] a doplnili o česká jména:

Lukáš psal Ježíšův rodokmen z důvodů věroučných a nikoliv historických. Údaje o generacích mezi Adamem a Zerubábelem čerpal z Písma. Několik údajů však pozměnil tak, aby rodokmen vyhovoval jeho systému, ve kterém se střídají významné postavy v cyklu sedmi generací a Ježíš je sedmdesátou generací po Henochovi.

Rodokmen nám vypovídá mnohé o náboženském smýšlení lidí 1. století n. l.. Neříká však téměř nic o skutečném Ježíšově původu.

... pokračování příště ...

Vytvořeno: 18. 03. 2007