Bible-Archeologie -- Sjednocené království?
Hebrejská Bible a archeologieSjednocené království?Zlatý věkDějiny židovského národa[1]
Hebrejská Bible popisuje, kterak byl David korunován za
krále jižních kmenů v Hebronu. Připojil pak i kmeny severní a za hlavní
město říše zvolil Jeruzalém. Po něm převzal vládu jeho syn Šalomoun (angl. Solomon).
Panovníci měli vládnout sjednocenému jižnímu království Judeje a
severnímu království Izraele zhruba v období 1005 až 931 př.n.l.
Podle Bible se říše rozpadla teprve po smrti Šalomouna a obě země se staly snadnou kořistí Asyrské a později Babylonské říše. Archeologické nálezyExistovala však skutečně sjednocená monarchie, v níž žilo všech dvanáct kmenů? Šalomoun byl podle Bible skvělý stavitel a milovník přepychu. Pil ze zlatých pohárů, měl vojáky se zlatými štíty, harém s tisíci ženami i lodě, které vysílal pro poklady světa. Třicet let měl budovat palác a velkolepý chrám, jako místo k uložení Schránky úmluvy. Archeologové však dosud nenalezli nic, co by svědčilo o existenci něčeho takového.[2] Hazor, Megido, GezerMezi Šalomounovy stavby měly patřit i města Hazor, Megido a Gezer. CEP 1. Královská 9:15
Proto se na tyto lokality upřela pozornost archeologů.
Největší stavby severních měst Gezeru, Hazoru a Megida byly dlouho
považovány za díla krále Šalomouna. Nedávné analýzy úlomků keramiky
z těchto míst však prokázaly, že stavby vznikly více než sto let po
konci jeho vlády.[2] Megido je zajímavé i pro křesťany. Je místem, které někdy bývá spojováno s Armagedonem (Harmagedon), kde podle novozákonní knihy Zjevení (Zj 16:16) dojde ke konečnému boji mezi dobrem a zlem následovaným druhým příchodem Ježíše Krista. Bitevní pole Megiddo bylo všeobecně známo jako dějiště mnoha bojů Izraelitů (Soudců 5:19) v biblických příbězích. JeruzalémHlavním městem sjednocené říše byl Jeruzalém. Z období
zlatého věku však archeologové nenalezli žádné pozůstatky staveb,
pouze několik hliněných střepů. Dnes již archeologové mají za prokázané,
že za dob Davida a Šalomouna nebyl Jeruzalém více, než jen městečkem,
maximálně s malou pevností pro vládce.[8]
Rozhodně nebyl Jeruzalém tím městem, které je popisováno v Hebrejské Bibli. Jeruzalém získal svůj centrální status pravděpodobně až po zničení Samaří po roce 722 př.n.l. Autoři příběhu znali Jeruzalém osmého století př.n.l. Tehdy již bylo město s bohatou architekturou chráněno kamennými zdmi. Tento obrázek se pak promítnul zpět do vyprávění o králích sjednocené říše a velkoleposti jejich sídelního města.[8] Lokální vládci
Podle Hebrejské Bible se měl David nejprve stát vládcem Judeje. Jižní království pak měl použít jako odrazový můstek k obsazení severního souseda - Izraele. Archeologické nálezy však ukazují, že Judea byla v 11. a 10. stol. př.n.l. příliš chudá, zaostalá a řídce osídlená na to, aby kterýkoliv její vládce mohl provést významnější vojenskou expedici. Nemáme ani žádný doklad toho, že by snad došlo k přílivu bohatství ze severu, což bychom očekávali v případě úspěšného obsazení Izraele. [2] Archeologické nálezy ukazují, že David a Šalomoun mohli být vládnout nanejvýše kmenovým královstvím a kontrolovat jen malá území. Nejprve snad v Hebronu a později v Jeruzalémě. Souběžně se oddělená království začala formovat v kopcích Samaří. Ozvěny těchto událostí nalézáme v příbězích o Saulově království. Ke sjednocení Judeje a Izraele nikdy nedošlo.[3] [8]Kultura Izraelitů, která nabyla svých obrysů někdy kolem r. 1200 př.n.l., se od samého počátku vyvíjela v rámci dvou oddělených království. Judea zůstávala slabá a izolovaná. Izrael okolo r. 900 př.n.l. zesílil. Stal se tak jakousi vzdálenou předlohou pro Davidovo a Šalomounovo království, které zde mělo podle Bible existovat o století dříve. Obraz velké sjednocené říše byl vytvořen až v době Judského království. Zlatý věk Davidova a Šalomounova království není podpořen archeologickými důkazy. Podle S. Finkelsteina se jedná o příběh vymyšlený až v 7. stol. př.n.l. (viz. také Proč vznikla Bible). Autoři biblických knih Královských a Samuela se pokusili legalizovat judskou expanzi do severního teritoria Izraele. ... pokračování příště ...
|
|||||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno: 18.06.2006 |