Elóhím IV - Místo setkávání elóhím

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Bohové, Vydáno dne: 04. 04. 2004

Hebrejská Bible - Bohové -- Elóhím IV - Místo setkávání elóhím

    

Elóhím IV.

Místo setkávání elóhím

 

Lidé starověkých kultur Blízkého východu věřili, že se bohové setkávají na hoře Safón (Saphon, Zaphon, Sapan). Tato hora byla uctívána podobně jako starořecký Olymp.
Safón zaphon2_.gif (977 bytes) transkribovaný jako zaphon3_.gif (933 bytes) či cafon je pravděpodobně zmíněn ve verši Izajáš 14:13 (více viz PDF,137 kB):

zaphon.gif (4912 bytes)

Dva modernější anglické překlady:

zaphon1.gif (4431 bytes)

A další překlad uvádí horu Zaphon v poznámce:

zaphon5.gif (3589 bytes)

Český ekumenický překlad CEP[1]  považujeme za nepřesný, v závorkách jsme alespoň upozornili na přesnější význam původního textu BHS[2] :

zaphon4.gif (3593 bytes)

Pisatel těchto veršů byl tedy obeznámen s vírou v setkávání bohů na hoře Saphon i s tím, že zde může mít svůj trůn sám nejvyšší vládce bohů - elóhím.

Hora Saphon (angl. také Mt. Zephon), dnes Mt. Casius (Cassius), leží severně od Ugaritu, prastarého kanaánského města (13. -14. stol. př. n. l.) v severní Palestině.

Při archeologických průzkumech zde byly nalezeny texty, které označovaly horu pod názvem Sapan (Ṣapānu). Tehdejší lidé věřili, že se v hoře nachází paláce jejich boha bouří a jeho sestry.[4]

    saphon.jpg (14302 bytes)
Obr. Mount Saphon, Jebel el-Agra (Sýrie). Převzato z http://itw.sewanee.edu/Huber/hosea/sld009.htm

Prorok Izajáš tak vychází ve svých verších z tradice, kdy nejvyšší bůh, vládnoucí bouřím, sídlil na hoře Sapan - Safón. Označení se začalo později v hebrejském jazyce používat obecně pro sever, neboť od Židy osídlených oblastí se hora nachází severním směrem.[4] Sídlo nejvyššího boha podporuje teorii, dle které (viz předchozí díly) byl YHWH pradávným bohem válek a bouří.

Sijón

Později začal být YHWH spojován s horou Sijón (angl. Mount Zion). Skalní pevnost na vrcholku Zionu obsadil král David a vybudoval "město Davidovo". Dnes se zde rozkládá část Jeruzaléma. Hora Sijón je poprvé zmiňována ve Druhé knize Samuelově 5:7 a postupně na ni byla více a více upírána pozornost  - možná i jako protiváha ke starší tradici hory Zaphon - Sapan - Safón.

sion1.gif (3867 bytes)

sion.gif (4343 bytes)

V Hebrejské Bibli (Tanachu, Starém zákonu) se slovo Sijón vyskytuje 154krát. V teologickém smyslu se jméno Sijón nejčastěji používá pro celou Zemi izraelskou a její hlavní město Jeruzalém nebo pro celý izraelský národ.
Dnes je Sijón nejčastěji ztotožňován s Chrámovou horou v Jeruzalémě, ale původně to bylo jméno jebúsejské pevnosti, kterou kolem roku 1000 př. n. l. dobyl král David a učinil ji svým sídlem. Odtud je odvozen i pojem sionismus.[5]

 

Pokračování - Partnerské dvojice elóhím
[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. 1984.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě viz.[3]
[2]  Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition. /BHS/. V elektronické formě viz.[3]
[3] BibleWorks - program pro biblickou konkordanci a morfologickou analýzu
www.bibleworks.com
[4] Přispěvatelé Wikipedie, Keldağ [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2022, Datum poslední revize 24. 11. 2022, 23:14 UTC, <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kelda%C4%9F&oldid=21989482>
[5] Přispěvatelé Wikipedie, Sijón [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2024, Datum poslední revize 14. 01. 2024, 13:59 UTC, <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sij%C3%B3n&oldid=23561517>
    

Vydáno: 04. 04. 2004