Hvězdářství -- Dendera II - Co ukazuje kruhový zodiak.
Starověké hvězdářství - Dendera IICo ukazuje kruhový zodiakChrám v Dendeře byl vybudován v 1. století př. n. l. Byl však prý postaven na mnohem starších základech.[1] Zobrazuje kruhový zodiak na stropě Usirovy kaple v Dendeře Již významný francouzský astronom Jean Baptiste Biot v letech 1822 až 1844 tvrdil, že i když byl zodiak vytesán v římské éře, ukazuje mnohem dávnější oblohu. Nebeská mapa mohla být překopírována ze staršího podkladu, který měl zobrazovat nebe o půlnoci jarní rovnodennosti v roce 700 př. n. l.[1] Sir Norman Lockyer datoval zodiak podle hieroglyfů do doby 1700 let př. n. l. Zdůrazňoval tři důležité časové mezníky v letech 270 př. n. l., 1728 př. n. l. a 3192 př. n. l. V těchto letech mělo dojít ke shodě jarní rovnodennosti s heliakickým východem Síria. Spisovatel Graham Hancock[2] str.49 upozorňuje, že prof. Alexander Gurshtein posunul původ zvěrokruhu přinejmenším do roku 6000 př. n. 1. Znamení byla ve starých mýtech často personifikována jako "podpíratelé" nebo "nosiči" oblohy".[3] Na kulatém zvěrokruhu v Dendeře je vidíme v podobě ženských postav se vztaženými pažemi.
Planety v exaltaci - 786 př. n. l.Joan Conmanová upozorňuje, že planety jsou zakresleny v pozicích
svého povýšení (exaltace, hypsómy) v rámci souhvězdí/znamení zodiaku. Postavy znázorňující planety drží berlu, znamení vlády.[4] Každá planeta měla podle
astrologů silnou pozici v určitém svém postavení na obloze. Slunce je v
povýšení, pokud stojí na pozici 13° znamení Býka, Venuše exaltuje v pozici
23° Berana atd.[6]
Pozice exaltací zpřesněné až na stupně uvádí až J. Firmicus Maternus (cca. 300 n. l.)[8] :
Astrolog Cyril Fagan spočítal, že výše uvedené postavení nebeských těles v exaltacích odpovídá roku 786 př. n. l.[9] Povýšení nebeských těles lze tedy odvodit od jejich skutečného postavení pozorovaného babylonskými hvězdáři v roce 786 př. n. l. E. Heinl připomíná, že v tomto roce byl dostavěn ve městě Lalchu (biblický Kelach, dnešní Nimrúd) chrám boha Nabúa. Nabú byl také patronem věštby a odhalování skrytých věcí. Pro astronomy-astrology to byla tak významná událost, že se informace o postavení planet přenášela dále, z generace na generaci, formou učení o exaltacích.[7] Jak připomíná J. Conmanová[4] , na denderském zodiaku jsou planety, Slunce a Měsíc zobrazeny v blízkosti souhvězdí/znamení, která se shodují s exaltacemi těchto nebeských těles. To tedy znamená, že zakreslení pozice planet, Slunce a Měsíce na denderském zodiaku odpovídá jejich skutečné pozici na obloze v roce 786 př. n. l. Nebeský pól - 2800 př. n. l.Hroch (Hippo) v centru denderského zodiaku drží kotevní kůl. Může se snad jednat o symbol nebeského pólu, o bod ukotvení nebes, kolem kterého se otáčí nebeská sféra?
Dnes leží nebeský pól blízko Polárky v souhvězdí Malého vozu. Vlivem precese však dochází k pomalému posunu nebeského pólu po kružnici. Kdysi se v blízkosti pólu nenacházela Polárka (Severka) ale Thuban. Nebeský pól kdysi skutečně ležel v souhvězdí Velké medvědice, blízko hvězdy Thuban. Bylo to v období Věku pyramid, zhruba 2800 př. n. l.[1] Nejblíže severnímu nebeskému pólu byla hvězda Thuban v roce 2797 př. n. l. Její vzdálenost tehdy činila 5' 26''. [12]
Symbolika Hrocha držícího v tlapě (Thuban) kotevní kůl (severní nebeský pól) nejvíce odpovídá stavu oblohy kolem roku 2797 př. n. l. Od tohoto data se nebeský pól pomalu přesouvá k Polárce. Poslední známé studieFrancouzský astronom Éric Aubourg tvrdil, že zodiak je založen na principu konjunkcí a opozic planet. Zodiak neukazuje okamžitou pozici všech planet (na pozadí souhvězdí). Starodávní hvězdáři se prý rozhodli znázornit poslední stálé body každé z planet, které předcházely vypracování zodiaku. Pozice planet na stropě chrámu označuje postavení každé z planet v roce výstavby chrámu. To by mělo odpovídat červenci až srpnu roku 51 n. l. [5] [10] Jiní odborníci se zaměřili na postavení planet v souhvězdích zvířetníku. Venuše leží v souhvězdí Vodnáře, Jupiter je blízko Raka, Mars přesně nad Kozorohem. Astronomové vypočítali, že takové postavení planet nastalo v období mezi 15. 6. až 15. 8. roku 50 př. n. l. V zodiaku je prý zaznamenáno i zatmění Slunce a Měsíce. Bohyně Isis drží paviána (boha Thovta) za ocas což může znamenat, že chce znemožnit, aby Měsíc zakryl Slunce. K zatmění Slunce došlo 7. 3. 51 př. n. l. Figura udjat-eye ukazuje zatmění Měsíce 25. 9. 52 př. n. l.[15] Nedávná studie astronoma E. Aubourga a egyptoložky S. Cauville odhalila, že reliéf zodiaku je detailním a přesným vyobrazením noční oblohy z 28. listopadu roku 47 př. n. l. Dle staroegyptského kalendáře se jednalo o 26. den měsíce chojaku neboli 4. měsíc období záplav. V řecko-římském období se v tomto měsíci konala usirovská mystéria - rituály připomínající smrt a zmrtvýchvstání boha Usira. Slavnosti vrcholily právě 26. chojaku, kdy nastal úplněk. V roce 47 př. n. l. během noci z 25. na 26. dne měsíce chojaku došlo na nebi k jedinečné situaci. Nastal úplněk, ale Měsíc zároveň dosáhl nadhlavníku (nejvyššího bodu na obloze). To se stává jen jednou za 1480 let! Tento jedinečný okamžik byl zaznamenán na stropě druhé východní Usirovy kaple v Dendeře.[14]
Následující - Dendera III - Orientace
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|