Od doby, kdy jsem četl Tresmontantovu knihu Hebrejský Kristus, nemám o době vzniku evangelií (a dalších knih NZ) žádné "palčivé" otazníky.
Zkuste si položit jednoduchou otázku : kdo ZAKÁZAL tehdejším vzdělaným lidem, kteří viděli Ježíše a slyšeli jeho slova, která je zaujala - aby si poznačili jejich přesné znění týž den, kdy je slyšeli. Nebo možná den následující, ale určitě to bylo v horizontu několika dnů od reálného zážitku. Neexistovaly diktafony ani foťáky. Proč by čekali 20, 30 nebo 40 let, aby si zapsali co slyšeli?
Další zásadní mezník je zničení Jeruzaléma kolem roku 70. V té době již musel být celý NZ (nebo jeho drtivá většina) napsaný.
Evangelia zmiňují ulice, brány a místa, která byla po roce 70 již zdemolovaná! Ani v ostatních knihách NZ o vyplenění chrámu a likvidaci města nic není. Myslíte, že takový "detail" by tam nebyl zmíněn, kdyby se část NZ psala až v letech 80 - 130?