Ahoj. Jako křesťan opravdu oceňuji upřímnou (tj. nedemagogickou a na faktech založenou) kritiku Bible a křesťanství. Na těchto stránkách jsem nalezl mnoho opravdu podnětných textů, ale tento článek se moc nepovedl, protože míchá jablka s hruškami.

Je pravda, že někteří odborníci považují za možné, že strom poznání a strom života byl původně strom jeden. Pokud mohu posoudit, většina se však kloní k názoru, že šlo o stromy dva. Pro moji námitku to není podstatné, takže budu mluvit o 2 stromech, ale platí to i v případě, kdy se přikloníme k názoru, že šlo o jeden.

1. Je zavádějící a nesprávné dávat biblické stromy do souvislosti s uctíváním posvátných stromů. Tyto stromy totiž nebyly nijak uctívány. Povšimni si, že se jim v Bibli nevěnuje s výjimkou prvních kapitol Genesis pozornost. O stromu života se dočteme ještě v knize Přísloví, ale tam je toto spojení použito jen symbolicky (asi tak, jako se na Moravě někdy říká slivovici voda života), a pak ve Zjevení, kde jde rovněž o symbolické vyjádření. V podobném duchu se někdy v Bibli mluví o knize života.

2. Při studiu různých symbolů (člověk od nepaměti používá symboly) je potřeba nehledět jen na vnější (povrchní) podobnost. Např. Egypťané používali symbol ryby pro bohyni ryb Hamethyt (psáno i Hamethit). Symbol ryby používali křesťané v prvních stoletích (tento symbol je dnes opět v módě). I přes stejnou symboliku jde o úplně jiné jevy - pro křesťany byla ryba jakýmsi krédem, neboť v řečtině to slovo dostaneme z prvních písmen vyznání Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel.

3. Domnívám se, že právě předcházející bod je kamenem úrazu tvého článku. Dávat biblické stromy do souvislosti s Axis mundi je nesprávné, k tomu viz. Eliade, Mýtus o věčném návratu - archetypy a opakování. Pokud už chceme najít Axis mundi v Bibli, pak se musíme podívat na Bábel (Gn 11) a hlavně na Jákobův žebřík (Gn 28,10 - 19). V prvním případě se zřejmě jedná o inspiraci zikkuraty, ve druhém jde o klasickou představu žebříku (jindy hory), kte