V knihe Vittoria Messoriho: Hypotézy o Ježišovi autor píše, že v roku 1962 našli archeológovia pri vykopávkach v Cezarei mramorovú dosku z 3. st. pred Kristom, kde sa spomína Nazaret. Ďalej uvádza, že táto doska je vystavená v Jeruzalemskom múzeu.

Můžete uvést nějaké další podrobnosti? Případně citovat přímo z knihy? Na stránkách jeruzalémského muzea jsem nic takového nenašel. Ano, je zde vystavena děkovná deska z Cesareje zmiňující Pontia Piláta.

http://www.english.imjnet.org.il/HTMLs/Popup.a spx?c0=13142

Římský guvernér zde měl své sídlo, do Jeruzaléma odjížděl jen zcela výjimečně. Na desce však nic není o Nazaretu. Možná došlo jen k mýlce?

Podle anglické wikipedie se má o této věci zmiňovat článek: M. Avi-Yonah. "A List of Priestly Courses from Caesarea." Israel Exploration Journal 12 (1962):138.

Tak vyzýváme čtenáře, mající přístup k tomuto zdroji, ať pomohou! Díky!

V Cesarei byl opravdu v r. 1962 nalezen mramorový nápis zmiňující Nazaret. Pochází však až ze 4.stol.n.l.! A právě tento nápis je zmíněn v mém článku. Takže záhada je zřejmě vyřešena. Nápis nepochází ze 3.stol.př.n.l. ale je mnohem pozdějšího data.

A své informace čerpáte z jakého zdroje?

Informací o tomto nálezu naleznete mnoho, stačí zadat na webu: Caesarea, 1962, Nazareth

Nález je zmíněn např. v těchto publikacích:

J.D. Crossan. The Historical Jesus
Tabor James. Ježíšova dynastie

První nebiblická zmínka vztahující se snad k Nazaretu pochází až z r. 200 n.l. Píše se o vesničce Nazara (Eusebius, Church History1.7.14).

Zravím, James Strange z University of SOuth Florida, popisuje Nazaret zo začiatku 1. storočia ako veľmi malé sídlo s rozlohou asi štvrť kilometra2 a populáciou max. 480 ľudí. Poukazuje na to, že keď v roku 70 padol Jeruzalem, kňazov viac v zničenom chráme nepotrebovali a rozoslali ich do rozličných oblastí, dokonca aj do Galiley. Archeológovia našli aramejský zoznam 24 premiestnených kňažských rodín a jedna z nich sa mala usadiť v Nazarete - čiže Nazaret musel existovať už pred rokom 70 - 1. storočie po Kristovi. Navyše pri archeologických vykopávkach v blízkom okolí Nazaretu sa odkryli hroby z 1. storočia, čo nám umožňuje určiť hranice sídla, pretože podľa židovského zákona sa museli pohreby konať mimo osady, v hroboch sa našli sklenené nádoby aj z 1. storočia.
Ďalej podľa archeológa Jacka Finegana:,, Z hrobov... možno urobiť záver, že Nazaret bolo silne židovské sídlo v rímskom období."



Navyše na wiki answers som našiel príspevok, v ktorom sa hovorí o tom, že niektorí stotožňujú dedinu Nazareth s dedinou En Nasira v Galilei.

Navyše neustálymi archeologickými objavmi sa potvrdzuje správnosť a pravdivosť Biblie, stačí si počkať pár rokov a opäť archeológovia niečo z Biblie potvrdia ak Pán Boh dá.

Zdroje:
Lee Storbel, Kauza Kristus, Porta libri, ISBN 80-968354-4-0

http://wiki.answers.com/Q/Why_was _Jesus_called_%27Jesus_of_Nazareth%27_when_there_w as_no_town_or_city_named_Nazareth_2000_years_ago

Citát:
Izajáš zde nepíše o spasiteli z daleké budoucnosti, ale o konkrétní osobě narozené již v 7.stol.př.n.l. - Chizkiáši

Odpoveď:
Vo verši 10 sa píše:
"A stane sa toho dňa, že po koreni Izaiho, ktorý bude stáť za prápor národom, snažne sa budú dopytovať pohania, a miesto jeho odpočinutia bude samá sláva."
...Textt evidentne nepíše o Izraelskom kráľovi, keďže sa po ňom budú dopytovať aj pohania. Preto Chizkiáš vypadáva z hry.
...Ďalej verš 11 píše toto:
"A stane sa toho dňa, že Pán po druhé priloží svoju ruku, aby si dobyl ostatok svojho ľudu, ktorý ponechaný súc pozostane z Assúra a z Egypta, z Patrosa a z Ethiopie, z Élama a zo Sineára, z Chamatu a z ostrovov mora."
...Je to lokalizácia času, kedy bude vládnuť "výhonok". Bude vládnuť v času, keď Izrael bude rozptýlený medzi pohanov "druhý krát", a za zní jeho vlády teda "druhý krát" dôjde k zhromaždeniu židov späť na územie Izraela. Čiže nie je to Chizzkiáš, ale niekto, kto je Kráľom židov po roku 1947

Izajáš popisoval spasitele z rodu Davidova, který měl dospívat v době, kdy na judské království (za kralování Achaze) útočil asyrský král. Ve spasiteli pravděpodobně viděl zcela konkrétní osobu tehdejší doby - Chizkiáše, syna krále Achaze.